Genealogie je v módě, stále více lidí pátrá po svém rodokmenu

Brno - Lidé oprašují genealogické příručky, specializované kurzy a semináře praskají ve švech. Podle vedoucí badatelny Moravského zemského archivu Lucie Křížové rok od roku vzrůstá zájem o poznání rodinných kořenů. Zatímco dříve se tím bavili zejména senioři, dnes odborníky žádá o pomoc také stále více mladých lidí. Podíl na tom má bezesporu také zpřístupňování matrik na internetu.

Online matriky odstartovaly obrovský zájem lidí o vlastní rodokmeny. Jenom administrátoři elektronické matriky Moravského zemského archivu Acta publica denně zaznamenávají kolem tří tisíc návštěv a v současnosti mají asi 30 tisíc registrovaných uživatelů. Ti všichni by ještě před několika lety museli jednotlivé archivy, úřady a fary obcházet osobně – třeba jako Michal Man se svým otcem.

„Otec se tím začal zabývat začátkem 80. let. V okolí Brněnska musel objíždět veškeré fary a různé obvodní a okresní úřady a snažil se poskládat rodokmen co nejhlouběji do historie. Byl hodně komunikativní, takže mu lidé vycházeli vstříc, a díky tomu se dostal až někam do roku 1650. Dál už to nešlo, protože řada z far, které navštívil, už byly vyhořelé,“ říká Michal Man. Sám otci často pomáhal. „Táta měl doma všude rozložené různé výstřižky a fotky a já jsem mu to pomáhal skládat. Bylo to hodně zajímavé. Zjistili jsme například, že jedna větev se dostala až do Texasu, kde dnes máme nějaké příbuzné,“ vzpomíná.

Sesbírané dokumenty daly vzniknout obsáhlé rodinné kronice. „Zajímavá je ta doprovodná korespondence a další dokumentace, kterou táta shromáždil – od úmrtních listů, rodných listů přes nějaká domovská práva, výuční a sňatkové listy včetně fotodokumentace různých hrobů a rodných domů. Něco našel také v denním tisku. Těch dokumentů je hrozně moc,“ říká potomek amatérského badatele.

Zájem o původ vlastní „krve“ je podle něj přirozený. „Každého z nás zajímá, odkud pocházíme – nejenom podle Darwina, ale také podle předků, kteří měli jména. U nás jedním z těch důvodů byla podoba našeho příjmení. Původně jsme byli Mannovi se dvěma n, takže otec začal pátrat, kdy a proč se to změnilo. Zjistil, že k tomu došlo v době národního obrození, kdy se všechny německé názvy postupně počešťovaly,“ tvrdí.

Rodokmen si v roce 1985 Manovi nechali zpracovat akademickým malířem. „Momentálně má dvanáct úrovní. Otec tam ale nenechal místo pro další potomky – nevlezou se tam už ani ti od mého syna. Uvažujeme proto, že si rodokmen necháme nějak prodloužit,“ dodává Michal Man.

Rodokmen si Manovi nechali zpracovat akademickým malířem
Rodokmen si Manovi nechali zpracovat akademickým malířem

Noční můra genealogů? Že ztratí stopu

Dnešní amatérští badatelé mají práci na rodokmenu mnohem jednodušší. Pokud na něj ani tak sami nemají čas, mohou si ho nechat zpracovat i na zakázku profesionálem. Genealog Ivo Štěpánek jich za rok zvládne vyrobit asi třicet a ani tak nedokáže uspokojit všechny zákazníky. Ti si musejí počkat i několik měsíců, než na ně přijde řada. „Asi bych jich zvládl udělat i víc, ale jsem zvyklý pracovat dost obsáhle,“ tvrdí genealog.

„Práce na jedné zakázce trvá přibližně měsíc. Jsou tam dvě fáze – jedna je ta archivní, sběr dat, kdy je potřeba projít řadu matrik. Druhá fáze je zpracování, to znamená vytáhnout z těch dat rodiny, sestavit si manželské páry a jejich děti, najít v tom příběhy jednotlivých generací,“ popsal Ivo Štěpánek.

Nejhorší noční můrou všech genealogů podle Štěpánka je, pokud ztratí stopu a nemohou se tak pohnout dál. „V každém matričním zápise musí být odkaz na nějaký další, kterým se dá v tom řetězci logických souvislostí pokračovat dál do minulosti. Když tam ten odkaz chybí, tak hrozí nebezpečí, že se zastavíme. Stává se to u rodin, které byly v minulosti hodně mobilní, stěhovaly se z místa na místo a nezanechaly při tom žádnou stopu, případně ji ten farář do matriky nezaznamenal,“ vysvětlil.

  • Stará matrika
    Stará matrika zdroj: ČT Brno
  • Přednáška genealoga Iva Štěpánka
    Přednáška genealoga Iva Štěpánka zdroj: ČT Brno

Zeptali jsme se vedoucí badatelny Moravského zemského archivu Lucie Křížové

Lucie KřížováCo si musím zjistit před tím, než se obrátím na odborníky?

Nejdůležitější je zjistit si základní vstupní informace, podle kterých se pak dá v archivu pátrat. Nejdříve vyzpovídat příbuzné, dědečky, babičky, zjistit nějaká starší data o svých předcích. Matriky narozených se k nám ze zákona předávají až po sto letech, u matrik oddaných a zemřelých po 75 letech. Naprosto ideální je stav, když badatel už má zjištěny základní informace kolem roku 1900 – například ví, že v roce 1902 se jeho babička vdala v tom a tom městě či vesnici. To je vstupní bod, se kterým je možné pracovat.

Mám šanci dopátrat se rodokmenu, pokud neznám přesná data nebo místo?

Je nutné si uvědomit, že matriky byly vedeny pro jednotlivé fary nebo obce. Pokud badatel neví jistě, kde se jeho předek narodil, tak je to opravdu velký problém. S tím se často setkáváme, když nám píší žadatelé ze zahraničí, často z Ameriky, kteří by se rádi dozvěděli něco o svých prapředcích. Mnohdy ví jen to, že se jejich pradědeček narodil v roce 1860 na Moravě, a tím pádem nemají šanci zjistit něco dál.