Odtržením Jarošova by Uherské Hradiště přišlo o 28 milionů

Uherské Hradiště - O 28 milionů korun z daňových výnosů méně by po případném odtržení Jarošova získalo Uherské Hradiště do svého rozpočtu. Na takovou částku vyčíslil ztrátu okresního města audit, který si nechali zpracovat tamní radní. Jarošovští by podle této analýzy získali pro svoji obec 18 milionů. Obyvatelé tohoto území by tak ročně přišli o daňový příjem v celkové výši 10 milionů.

„Chceme, aby ustoupily emoce a nastoupila pravdivá argumentace. Proto jsme nechali zpracovat nezávislou finanční analýzu,“ vysvětluje důvody, proč si nechalo Hradiště zpracovat audit, starosta Květoslav Tichavský (ODS). „Od roku 2012 do roku 2017 hodlá město investovat do Jarošova cca 27 mil. Za stejné období by dokázal Jarošov investovat z vlastních zdrojů pouze třetinu,“ slibuje starosta. Jeho odpůrce Stanislav Juriga z Jarošova mu ale oponuje: „Vyplatí se nám to, nemůže se nám žít hůře než teď.“

Audit v tištěné podobě chce město doručit všem obyvatelům městské části, která se chce od Uherského Hradiště odtrhnout, zároveň analýzu zveřejnilo na internetu. Do jámy lvové se radní chystají vstoupit 26. dubna. To se od 18:00 uskuteční veřejné setkání s obyvateli Jarošova, kde si obě strany budou vysvětlovat svá stanoviska.

Odstředivé tendence Jarošova 

Část obyvatel Jarošova dlouhodobě usiluje o odtržení obce od Uherského Hradiště. Podle nich existují tři hlavní důvody pro samostatnost – připadají si ze strany velké radnice dlouhodobě podfinancovaní, místní dobré ekonomické vyhlídky by jim mohly přinést očekávaný profit a radní v Uherském Hradišti jejich zájmy údajně přehlíží. Za poslední kapku označili zprávu, podle které město získalo mnohamilionovou dotaci od Evropské unie na podporu chudých částí, ale Jarošov z nich neuvidí ani korunu. 

Podle vedení města nemůže být o přehlížení řeč. Za posledních pět let město například vybudovalo cyklostezku z Mařatic do Jarošova za téměř deset milionů, dalšího 8,4 milionu korun investovalo do zateplení a přestavby jídelny jarošovské základní školy a 150 tisíci přispělo na rekonstrukci kostela.

Opravený kostel v JarošověJarošov je součástí Uherského Hradiště už čtyřicet let. Žije v něm přes dva a půl tisíce obyvatel. Má vlastní mateřskou a základní školu, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou, hřiště i několik obchodů. Zákonem stanovené podmínky pro odtržení splňuje. Aby se však městská část mohla osamostatnit, musel by Jarošov vypsat referendum. Toho by se musela zúčastnit minimálně polovina obyvatel a nadpoloviční většina z nich hlasovat pro odtržení.


Rozpad obcí končil často u soudu

Blansko versus Spešov

Spešov se od Blanska odtrhl před dvanácti lety. Jenže spolu se samostatností získala nová obec také část blanenských dluhů, konkrétně částku přesahující 800 tisíc korun. Peníze si Blansko vymohlo až v exekuci, to si ale nová obec nenechala líbit a pustila se do soudní bitvy. Krajský soud dal nejdříve zapravdu Blansku, následně ale Nejvyšší správní soud celou věc vrátil k novému projednání. Mimosoudně se obě strany dohodnout nedokázaly. Spor v roce 2009 definitivně ukončil Nejvyšší správní soud, když odmítl kasační stížnost Spešova. Dluh přesahující částku 800 tisíc korun obec definitivně „získala“ spolu se samostatností.

Slavičín versus Bohuslavice nad Vláří

Bohuslavice nad Vláří se od Slavičína odtrhly v roce 2001. Od té doby si nárokují 2,5 milionu korun. Při dělení majetku obec dostala pouze 40 tisíc korun, což považuje za příliš málo. U českých soudů obec neuspěla, před časem se proto se stížností obrátila na mezinárodní soud ve Štrasburku. Pokud uspěje, Bohuslavice získají nejen požadovanou sumu, ale navíc ještě odškodné. Peníze jim už nebude muset vyplatit Slavičín, ale český stát. Je ale otázkou, zda štrasburský soud stížnost vůbec projedná. Města a obce se na štrasburský soud až na výjimečné případy obracet nemohou.

Slavičín versus Rokytnice

Do stejné situace jako Bohuslavice nad Vláří se dostala také Rokytnice. Ta se odtrhla od Slavičína v roce 2002. Finanční vyrovnání 719 tisíc nepovažuje obec za dostatečné. Podle vlastních odhadů by za podíl z akcií energetických a plynárenských firem měla dostat 5,6 milionu korun. Obec stejně jako Bohuslavice několik sporů prohrála, poté jej převedla na deset obyvatel. Ti se o poloviční sumu stále soudí.

Prostějov versus Držovice

Držovice získaly samostatnost v roce 2007 po 33 letech, kdy spadaly pod Prostějov. I ony měly pocit, že je město při dělení majetku ošidilo. Proto vedení nové obce požádalo Prostějov o vyrovnání ve výši 9,6 milionů. Město nabídlo mimosoudně třikrát méně, což Držovice odmítly.

O případu tak musel rozhodnout soud. Loni v květnu vynesl verdikt, podle něhož Prostějov nemusí Držovicím vyplatit ani korunu. To zaskočilo i advokátku města. „Takovýto výsledek je pro mě opravdu velkým překvapením, i když velice pozitivním,“ řekla advokátka Prostějova Olga Kaplová. První část nároků soud odmítl proto, že na podobný typ vyrovnání zákon nepamatuje, ta druhá byla zase prý formulována příliš pozdě a je proto už promlčená. Držovice se proti rozsudku odvolaly ke krajskému soudu.