„Žít Brno“ podá trestní oznámení na vedení města kvůli kontrole divadla

Brno - Od zveřejnení výsledku vnitřní kontroly hospodaření Národního divadla Brno (NDB) čelí magistrát výtkám za to, že jako zřizovatel divadla kontroloval fakticky sám sebe. Podle kritiků proto nijak překvapivé, že kontroloři na nic zvláště závadného nepřišli. Do výsledné zprávy se teď pustil známý brněnský „bojovník proti korupci a hazardu“ Matěj Hollan. Podle něj jsou provinění vedení divadla v čele s ředitelem Danielem Dvořákem do očí bijící. Za iniciativu Žít Brno chce podat další trestní oznámení nejen na Dvořáka, ale také na kontrolory, primátora Romana Onderku (ČSSD) a jeho náměstkyni v oblasti kultury Janu Bohuňovskou (ODS).

Hospodaření Národního divadla v Brně je až na drobná pochybení v pořádku. K takovému výsledku dospěla kontrola brněnského magistrátu. Někteří zaměstnanci divadla ale oponují – magistrát jako zřizovatel divadla kontroloval sám sebe, jiný než dobrý výsledek jsme ani nečekali.

Podle Hollana se kontrola především nezabývala obsahem věci, a proto není divu, že úředníci vlastně vůbec nic nezjistili. „Pouze hodnotili, zda Dvořák udělal něco v souladu se směrnicí, nebo ne, ale nijak neřešili, zda jeho jednáním bylo hospodárné nakládání s veřejnými prostředky,“ míní Matěj Hollan, jenž svou zprávu zatím nezveřejnil.

Magistrát nezareagoval adekvátně

Celou aféru kolem hospodaření brněnského divadla odstartoval bývalý ekonomický náměstek divadla René Adámek. Ten na údajné chyby upozornil na jaře 2011. Jeho zpráva byla původně určena pouze dozorčí radě. Podle Adámka ji ale ředitel divadla Daniel Dvořák chtěl „vylepšit“, proto se Adámek rozhodl své závěry zveřejnit. Hovořily o tristním hospodaření největší brněnské kulturní instituce, ztrátu Adámek vyčíslil na tři miliony měsíčně. Ředitel divadla Daniel Dvořák závěry zprávy odmítl – podle něj Adámek fakticky správné výsledky hospodaření zkresleně interpretoval.

Ať už to bylo jakkoliv, podle Hollana mělo město okamžitě zadat zpracování vnějšího auditu, který by sporné záležitosti řádně prošetřil. „Toto nebyl žádný externí audit, ale pouze vnitřní kontrola orgánů města,“ souhlasí mluvčí iniciativy Brno kulturní Martin Bernátek. Pracovalo na ní několik zaměstnanců celých deset měsíců, město za ni zaplatilo kolem jednoho milionu korun. „Pořádný externí audit by netrval tak dlouho a podle mě by byl i efektivnější,“ je přesvědčený Bernátek.

Podle magistrátu kontrola v NDB svůj účel splnila, protože se měla zabývat pouze dodržováním právních předpisů. Externí audit může nařídit ještě policie, která hospodaření divadla také prošetřuje.

Podivné zakázky

V roce 2007 zadalo divadlo zakázku bez výběrového řízení na opravu a revizi jevištních stolů v Janáčkově divadle. Ředitel Dvořák se hájí tím, že šlo o akutní případ, na který nemusela být vypsána veřejná soutěž. Jeho slova ale zpochybňuje odborný posudek, podle kterého byl celý systém zastaralý a divadlo mělo s jeho výměnou počítat.

Sporná je rovněž zakázka na opravu po havárii v budově v Dvořákově ulici. Ta měla stát původně necelého půl miliónu korun. Několika dodatky se ale celková suma vyšplhala téměř na 2 milióny korun.  

I když magistrát svoji kontrolu v NDB uzavřel, případem se na základě dříve podaného trestního oznámení zabývá policie. 

Otazníky kolem barterových smluv

Kontroloři podle Hollana přehlédli spoustu závažných provinění. Například při zadávání veřejných zakázek bez řádného výběrového řízení i údajném umělém navyšování návštěvnosti rozdáváním velkého množství čestných vstupenek zdarma. Pochybné jsou podle Hollana Dvořákovy manažerské schopnosti – spousta nákladných představení skončila krátce po jejich velkolepém uvedení pro nezájem diváků. Na odměně tvůrců hry se to přitom nijak neodrazilo.

Podezřelé jsou podle aktivisty také barterové smlouvy. „Národní divadlo uzavíralo všechny barterové smlouvy bez kalkulace cen za poskytování reklamy. To je podle mě ta nejzávažnější část naší kritiky,“ tvrdí Matěj Hollan. 

Jako příklad uvádí pronájem auta značky BMV za 88 tisíc korun měsíčně, které společnost Renocar poskytla Dvořákovi výměnou za celostránkovou reklamu v programech na představení, umístění loga na plakátech, programových skládačkách, v brožuře předplatného, prezentaci vozů před budovami divadel NDB po dobu 25 týdnů. Dále poskytlo NDB pronájem prostor budov divadel v hodnotě 180 tisíc korun a dvě klientská představení v hodnotě 230 tisíc korun. „Něco takového je neekonomické a naprosto neobhajitelné,“ míní Hollan.

Barterový obchod je výměna zboží nebo služeb za jiné zboží nebo služby bez použití peněz, nebo při alespoň částečném započtení hodnoty zboží nebo služby jiným zbožím nebo službou.


„Prioritním zájmem a úvahou v tomto případě bylo pořízení reprezentativního vozu za účelem zajištění přepravy mimořádně významných tuzemských i mezinárodních hostů, umělců a návštěv, kterým je tato služba nejvíce poskytována. Je tím reflektována jejich vážnost a zacházení s hosty na evropské úrovni také částečně kompenzuje české honoráře,“ hájil se Dvořák. „Poskytovaná protiplnění ze strany NDB jsou výhodná a nepředstavují žádné finanční zatížení,“ tvrdí ředitel. To potvrzuje i provedená kontrola, ze které vyplývá, že výše poskytnutého plnění je stejná na obou stranách.

Barterovou smlouvy podepsalo divadlo se spoustou firem. Volné vstupenky nabídlo například hotelu výměnou za ubytování hostů či pivovaru za pivo na své rauty. K záležitosti se ředitel Dvořák odmítl více vyjadřovat s tím, že na středu NDB připravilo tiskovou konferenci.