„Česká republika není jen Václav Klaus,“ říká Martin Schulz

Česká republika by měla stát více uvnitř Evropské unie a spolupracovat s ostatními členskými zeměmi. A neklást důraz na národní politiku, kterou reprezentuje třeba holandský politik Geert Wilders, ale i český prezident Václav Klaus. Česká republika byla totiž vždy v centru Evropy, a to nejen geograficky, ale i politicky a kulturně. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi takto hovořil o pozici České republiky v Evropské unii předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Ptala se Eva Hrnčířová.

Jak se vám sedí v křesle předsedy Evropského parlamentu?
No, pohodlné to jistě není. Je to velice časově náročná práce a odpovědná funkce. Beru ji velmi vážně.

Nejednou jste se dočkal od svých kolegů zlých přirovnání s představiteli nacistického režimu. Musel jste teď jako předseda europarlamentu ubrat ve svém stylu, musel jste něco změnit?
Člověk musí vždy jednat v souvislosti s funkcí, kterou zastává. Jako předseda parlamentu již nepředsedám straně, ale zastupuji všechny. Zůstávám bojovníkem, zůstávám kontroverzní, ale nikoliv v ideologické konfrontaci, nýbrž v konfrontaci institucionální, kdy hovořím s šéfy vlád.

Také jste říkal, že chcete bojovat za to, aby měl parlament silnější slovo a větší váhu. Chcete také bojovat za Evropu. K evropským volbám ale chodí stále méně lidí, jak chcete to nadšení vzbudit?
Jako Evropský parlament se musíme postavit konfliktům, které se týkají budoucího směřování Evropy. Myslím, že většina lidí v Evropě dokáže podpořit evropskou myšlenku, lidé jsou pro spolupráci států při řešení velkých problémů, které máme například s životním prostředím, s měnou, obchodem, migračními toky. Tady národní státy dosahují svých hranic, a proto potřebujeme evropské řešení. Lidé to podporují, nesouhlasí ale s tím, v jakém stavu se Unie nachází.
Evropský parlament musí bojovat za to, aby se tento stav zlepšil. A já se snažím, aby se Evropský parlament stal místem, kde o tom budeme diskutovat a nacházet potřebná řešení.  

Při posledních volbách do Evropského parlamentu nepřišla volit ani celá polovina Evropanů. Čechů dokonce přišlo jen asi 28 procent. A prezident Václav Klaus tehdy evropské volby označil za zbytečné s tím, že hlasovat se dá i tak, že voliči zůstanou doma?
Pozice Václava Klause není většinovou pozicí. Musím ji respektovat, což také činím. Na druhou stranu Česká republika od vstupu do Evropské unie prožila velké hospodářské oživení, největší ve své historii. Jak tedy může prezident České republiky říci, že volba do Evropského parlamentu je nepotřebná? Ale máte pravdu, že volební účast byla obecně nízká. Je třeba ji zvýšit, protože Evropský parlament má mnohem více pravomocí, než si lidé myslí.

Kdysi jste na Pražském hradě se svými kolegy přemlouval Václava Klause, aby podepsal Lisabonskou smlouvu. Nakonec se to stalo. Teď se Češi nepřipojili k fiskální smlouvě a premiér Nečas argumentoval právě také postojem Václava Klause. Co si o českém „ne“ k fiskální smlouvě myslíte?
Samozřejmě znám Václava Klause, znám také českého premiéra. Ale znám také ministra zahraničí, který zastává naprosto jiný názor než váš prezident. A postoj Karla Schwarzenberga je mi bližší než pozice Václava Klause. Česká republika by měla hledět na to, že jí Evropa dala mnoho pozitivního, a proto by se neměla stavět vedle ní, ale měla by kooperovat s ostatními. A jsem si jist, že to Česká republika nakonec stejně udělá.

Z úst předsedy nejsilnější frakce Evropského parlamentu Josepha Daulea dokonce zaznělo, že dva státy, které nepodepsaly fiskální smlouvu, toho budou litovat. Souhlasíte s tím?
Domnívám se, že tím chtěl Joseph Daule vyjádřit, že jednota posiluje, a budeme-li se rozdělovat, sami se budeme oslabovat. Česká republika není největším státem Evropské unie, ale fascinující na volbách do Evropského parlamentu bylo, že se nám podařilo vyrovnat zájmy všech států ve společných institucích. A to jde jenom, když sedí všichni společně u stolu.
Proto apel Josepha Daulea podporuji. Proč bychom se měli dělit, když všichni sedíme ve stejném člunu. Evropa už není o tom, že když jeden vyhraje, druhý prohraje. Buď budeme všichni vyhrávat, nebo všichni prohrajeme.     

Tedy i Česká republika, malá země uprostřed Evropy, by podle vás měla jít s ostatními?
Česká republika dala Evropě hodně. Dříve Československo a dnes Česká republika pro mě byla vždy zemí, která velice přispěla ke sjednocení v Evropě. Pražské jaro v roce 1968, na které mnozí již zapomněli, bylo průlomem k více demokracie. Václav Havel byl velikým Evropanem. Milan Kundera nebo Pavel Kohout dali v literatuře Evropě mnohé. Není třeba Českou republiku redukovat jen na Václava Klause, on zastupuje jen část země.
Česká republika historicky patří do Evropy, Praha byla velkým historickým městem v Evropě. Česká republika a český národ vždy hrály v dějinách Evropy velkou roli, proto bych považoval za dobré, kdyby Češi byli uprostřed Evropy, ne na jejím okraji.

Například v Nizozemsku dnes webové stránky Geerta Wilderse vyzývají Nizozemce, aby udávali Poláky, Rumuny, Bulhary, taky Čechy. Neexistuje tedy stále stará a nová Evropa? Neexistují stále občané druhé kategorie z té nové Evropy, které ta stará stále nepřijala na stejnou úroveň?
Máte pravdu, je to skandál a je to naprosto nepřijatelné. A to proto, že takovouto webovou stránku zveřejňuje strana, která je součástí vládní koalice. Jasně jsem řekl holandskému premiérovi, že takovéto stránky nejsou možné. Právě v Evropském parlamentu jsme diskutovali o tom, že to je ponížení, které nemůžeme akceptovat. Je skandální, když vlády, které jsou zakládajícími členy Evropské unie, říkají, že nechtějí mít ve své zemi občany České republiky.
Ale chci říci jednu věc: je to výsledek politiky, která říká, že národní vlády jsou na prvním místě a ty ostatní jsou na druhém místě. Je to výsledek procesu renacionalizace. Václav Klaus je zástupce takovéto politiky. Tedy že každá národní vláda si z Evropy tak nějak vybere to, co se jí líbí, a pokud se jí něco nelíbí, tak to prostě vetuje. Češi opravdu trpí takovouto politikou.

Některá média spekulují o vaší další kariéře, že byste mohl nahradit ve funkci předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa. Chtělo by se vám?
Nejdříve chci dalšího dva a půl roku dobře vykonávat funkci předsedy Evropského parlamentu, kde mám svůj úkol, který chci splnit, a mnoho práce. A co přijde po evropských volbách, se teprve uvidí.

Martin Schulz (*1955, Hehlrath)

Politik, původně vyučený knihkupec. Do SPD vstoupil v roce 1974, od roku 1999 je členem vedení strany. Od roku 1994 je poslancem Evropského parlamentu. V roce 2004 se stal předsedou druhé nejsilnější frakce EP, Progresivní aliance socialistů a demokratů. 17. ledna 2012 byl zvolen předsedou EP.   

(redakčně kráceno)

Vydáno pod