Ruský venkov zeje prázdnotou, lidé se stěhují do měst

Moskva – Ruští vesničané odcházejí za prací do měst, a ruský venkov se tak vylidňuje. Dnes tu žije už jen asi šestadvacet procent celkové populace. Analýza výsledků posledního sčítání lidu ukázala, že od roku 2002 zaniklo v Rusku přes osm tisíc vesnic.

Asi 250 kilometrů na sever od Moskvy leží Martynovo. Na první pohled se nijak neliší od tisíců jiných zapadlých ruských vesnic. Je tu všehovšudy sedmdesát stavení, 150 obyvatel a jeden kolchoz, který se udržel ještě z dob Sovětského svazu. Mladou generaci tady mohou držet jedině silné místní tradice. A právě na ně skupina mladých nadšenců před časem vsadila, když se tu rozhodla zřídit etnografické muzeum.

Mladí nadšenci tu zřídili etnografické muzeum

„Na seznamu zaměstnanců muzea je sedmadvacet lidí. Všichni žijí v naší vesnici a všem je mezi dvaceti a čtyřiceti,“ podotkl zakladatel a kurátor muzea Kackarů v Martynovu Sergej Ťomňatkin. Mezi nimi je i bývalý učitel prvního stupně Nikolaj. Když viděl, že se rodí čím dál tím míň dětí, pochopil, že je na čase změnit profesi. Dnes tu provází turisty, kterých sem ročně přijede na dvacet tisíc. 

„Pokud se dá mluvit o něčem, co Kackary od ostatních Rusů odlišuje, pak to, že se snaží nezapomínat na svou minulost,“ řekl šéf průvodců muzea Kackarů v Martynovu Nikolaj Rumjancev. Až do loňského léta se kacký dialekt a mýty o hodných i zlých duších nebo o slunci jako bílé krávě vyučovaly i na zdejší škole. Nebylo ale dost žáků, a tak ji zavřeli a děti teď vozí školní autobus do vedlejší obce.

Sergej se nevzdává naděje, že škola v budoucnu znovu ožije. Zatím ji spravuje muzeum, kterému coby největšímu místnímu zaměstnavateli patří už sedm budov ve vesnici. Typické problémy ruského venkova se nevyhýbají ani Martynovu. Na rozdíl od spousty jiných podobných vesnic tu ale mají tohle muzeum a spolu s ním si chrání nejen svou minulost, ale i budoucnost.