Největší hranici chystají čarodějnicím v Pravicích

Brno - Poslední duben patří tradičně pálení čarodějnic. Na mnoha místech republiky dnes večer vzplanou ohně, které mají podle lidových zvyků chránit před zlými silami. Nejvyšší vatru na jižní Moravě mají opět v Pravicích na Znojemsku. Jedenáctimetrovou hranici tam stavělo 14 lidí od začátku dubna. V pozoru jsou však hasiči, rekordní teploty a sucho výrazně zvyšují riziko šíření ohně do okolí. Konkrétně na jižní Moravě bylo vyhlášeno zvýšené nebezpečí požárů.

Pravice na Znojemsku si drží prvenství v kraji už deset let, tedy s výjimkou jediného roku, kdy je porazily nedaleké Havraníky. „Tradice pálení čarodějnic se u nás udržuje od doby po druhé světové válce. Dříve se to slavilo jen v menším, hranice kolem třinácti metrů stavíme až v posledních letech,“ řekl starosta Pravic Jaroslav Vitouch.

Vysoké hranice jsou však dnes spíše vzácností. Problém je především s dřevem. To Pravičtí zatím berou z obecního lesa, kde kácejí stromy, které by stejně bylo nutné odstranit. Podle Jaroslava Vitoucha navíc o stavění vater ztrácejí zájem mladí. „Momentálně tu tradici udržujeme hlavně my starší. Řekl bych, že v příštích letech se už tak velké hranice stavět nebudou,“ míní Vitouch.

I když čarodějnice se dnes už na většině míst v kraji pálí pouze symbolicky, čarodějnické reje lákají stále spoustu lidí. Někde nečekali ani na 30. duben a čarodějnice pálili už o víkendu. Zatímco pořadatelé i návštěvníci si vydařené počasí pochvalují, hasiči jsou v pozoru. Kvůli vlně veder upozorňují, že se ohně mohou snadno rozšířit, a proto vyzývají k opatrnosti. Platí zde stejná opatření i ohlašovací povinnost jako při pálení klestí.

  • Pálení čarodějnic
    Pálení čarodějnic zdroj: ČT Brno
  • Pálení čarodějnic
    Pálení čarodějnic zdroj: ČT Brno

Každá hranice musí být pod dozorem hasičů, stráž nad nimi budou držet především dobrovolní hasiči. Problematické jsou vatry postavené blízko obydlí nebo lesa. Ideálním místem pro pálení čarodějnic je podle hasičů pole za obcí.

Pálení čarodějnic (jinak také filipojakubská noc či Beltine) je lidový zvyk vycházející pravděpodobně z pohanských tradic. V noci z 30. dubna na 1. května se lidé scházejí u zapálených ohňů a slaví příchod jara a plodnost. Zapálené hranice mají chránit před čarodějnicemi, démony a zlými silami. Dříve lidé věřili, že o této noci se čarodějnice slétají na sabat, a vymýšleli různé praktiky, jak čarodějnice spatřit. Říkalo se například, že je lze zahlédnout v noci na křižovatce. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.

Podle etnoložky Evy Večerkové z Moravského zemského muzea se zvyk pálení čarodějnic do českých zemí dostal pravděpodobně z Německa. Příchod jara se někde vítá také stavěním májek.