Na Kopalův pomník se vrátily atributy, nápisy zůstanou v muzeu

Znojmo – Spory o Kopalův pomník na Komenského náměstí ve Znojmě jsou definitivně u konce. Nedávno se vedení města rozhodlo, že na památník rakousko-uherského vojevůdce Karla von Kopala umístí pouze bronzové atributy. Právě ty na památníku dnes přibyly. Německé nápisy připomínající význam rodáka z nedalekých Ctidružic zůstanou schované v depozitáři muzea.

Pomník z poloviny 19. století zůstal bez atributů a nápisů, které měly připomínat význam vojevůdce Karla von Kopala, už ve 20. letech minulého století. Pomník připomínající rakousko-uherského vojevůdce, jenž proslul vojenskou obratností a odvahou v napoleonských válkách, nebyl žádoucí. Ani po devadesáti letech se ve Znojmě nenašla shoda pro obnovení původní podoby pomníku.

„Jsou tady určité skupiny lidí, které chtějí, aby vše bylo umístěno tak, jak to bylo v původním usnesení, což by znamenalo navrácení atributů i písmen. Nakonec ale rada města rozhodla pouze o umístění čtyř atributů,“ uvedla mluvčí města Renata Bártová.

Video Zastupitel a historik Jiří Kacetl (ODS) o historii pomníku
video

Zastupitel a historik Jiří Kacetl (ODS) o historii pomníku

Mezi současnými zastupiteli se pro umístění německých nápisů nepodařilo najít shodu. „Je mi to osobně velmi líto, protože jsem stál u zrodu myšlenky vrátit pomník do původní podoby. Byla by to důstojná prezentace kulturní památky tak, jak vznikla. A pokud je nám dnes vytýkáno, že oslavujeme staré Rakousko, tak je to úsměvné,“ uvedl opoziční zastupitel a historik Jiří Kacetl (ODS). Podle něj pomník neoslavuje monarchii, ale hrdinství místního rodáka.

Přesto text s připomínkou toho, komu je pomník věnovaný, na náměstí zůstává – při rekonstrukci náměstí byl do dlažby v blízkosti pomníku zabudován český překlad textu.

Karel Kopal proslul odvahou a vojenským uměním

Plukovník Karel Kopal (1788 – 17. 6. 1848) se narodil v Ctidružicích u Znojma jako syn Karla Kopala (1721–1787), úředníka ve Znojmě. Roku 1805 vstoupil jako kadet do pluku prince Bedřicha Sasko-Koburského. Roku 1809 je jmenován poručíkem u 6. praporu myslivců a velitelem předních stráží v brigádě Vécseyově. Roku 1814 je jmenován setníkem, r. 1835 majorem, r. 1841 podplukovníkem a r. 1846 plukovníkem a velitelem 10. praporu myslivců. Zúčastnil se během své kariéry napoleonských bitev (u Řezna a Lipska) a i o mnoho let později tažení maršála Radeckého v Itálii. Proslul odvahou a vojenským umem, díky kterému postupoval v hodnostech. Dne 17. června 1848 na následky ranění při útoku na Monte Berico umírá. Byl jmenován rytířem řádu Marie Terezie. Dvě baterie, které se zúčastnily střetnutí před Veronou v době italského tažení, obdržely jeho jméno. A konečně roku 1837 byl povýšen do šlechtického stavu.