Repliky záhadných soch moai vytvoří na Vyškovsku naučnou stezku

Bohdalice - Přesná replika jednoho ze slavných monumentů z Velikonočního ostrova ode dneška stojí v Bohdalicích na Vyškovsku. Časem k ní přibude dalších devatenáct a vytvoří novou naučnou stezku. Odhaleny budou občanským sdružením Manner. Záhadnými sochami chce především varovat před ekologickou katastrofou, která postihla původní obyvatelstvo ostrova a podle sdružení dnes vzhledem k chování lidí hrozí i zbytku světa.

Velikonoční ostrov je považován za nejvzdálenější obydlený ostrov na Zemi. Jeho rozloha je pouhých 163 kilometrů čtverečních a v šestnáctém století našeho letopočtu, v době největšího kulturního rozmachu úrodného ostrova, tam mohlo žít asi dvanáct tisíc Rapanujců.

Kolem roku 1600 ale obyvatelstvo, které svoji kulturu vybudovalo na úkor přírodních zdrojů, postihla pohroma. Postupně totiž vytěžili veškeré lesy, a to přineslo vážné ekologické následky. Úrodnou půdu zničila eroze, potoky vysychaly. Rapanujci kvůli obživě postupně vyhubili veškerá zvířata na ostrově včetně ptactva a hlemýžďů. Neměli z čeho stavět, co lovit, ani z čeho plést rybářské sítě. Ostrov tak postihl obrovský hladomor. Lidé se stěhovali do jeskyní a válčili mezi sebou. Začal se rozmáhat kanibalismus a také na sochách moai jsou z tohoto období viditelné pozůstatky vandalismu. Staly se tak němými svědky zkonzumování ostrova a zániku rozvinuté kultury.

Podle Jiřího Novotného ze sdružení Manner bychom měli mít na paměti, že něco takového se může přihodit i dnes. „Lidé se dnes chovají podobně. Jen žijeme na větším území, a tak to postupuje mnohem pomaleji. Na tuto skutečnost chceme upozornit vytvořením archeoparku se sochami moai v životní velikosti,“ uvedl Novotný.

Sochy moai na Velikonočním ostrově

Sochy Moai na Velikonočním ostrověVelikonoční ostrov (Rapa Nui) ležící v Tichomoří zná svět především díky záhadným sochám ve tvaru obličejů. Jedná se o monolitické kamenné sochy, které jsou roztroušené po celém ostrově. Nacházejí se jich tam asi tři sta. S výjimkou sedmi, které stojí čelem k oceánu, všechny shlížejí do vnitrozemí. Přestože se jim říká „hlavy“, mnohé z nich mají i krk, ramena a tělo – ty jsou dnes ovšem z větší části zasypané v zemi. Většina z nich měří kolem tří a půl metru, najdou se však i dvanáctimetrové, vážící až 90 tun. Materiál, ze kterého jsou vytesány, pochází z lomu na úpatí kráteru Rano Raraku. Jejich výroba byla patrně velmi náročná a nákladná.

Pavel PavelSochy moai dlouho patřily mezi největší světové záhady, jejich vznik a účel dodnes obklopuje mnoho teorií. Podle odborníků jsou nejpravděpodobněji spojené s tradicemi kultu předků, jenž je rozšířen v Polynésii. Záhadu, jakým způsobem obyvatelé ostrova těžké sochy dokázali zvednout a přemístit na místo určení, pomohl objasnit Čech Pavel Pavel. Moai se stavěly totiž přímo v nalezištích materiálu, odkud se převážely do míst vzdálených i několik desítek kilometrů.


Varování v „životní“ velikosti

Sochy si pracovníci přímo na Velikonočním ostrově pečlivě nafotili, po návratu do České republiky pak v ateliéru začali vytvářet polystyrénové formy. „Rozměry jsme museli odhadovat z fotografií podle lidského měřítka. Změřit sochy nebylo možné, protože přímo k nim se nesmí,“ řekl sochař Václav Litvan.

České „moai“ vzniknou ze speciálního betonu. Ten svojí porézní strukturou připomíná zvětralý originální materiál. „Repliky vzniknou v životní velikosti, budou měřit tři až čtyři metry, nejvyšší bude mít i s kloboučkem sedm metrů. Doufáme, že v lidech zanechají nějaký zážitek a zapůsobí na ně i tím ekologickým přesahem,“ dodal Jiří Novotný.

Výroba jedné originální sochy vyjde asi na 150 tisíc korun, některé ale budou odlity ze stejných forem – a díky tomu budou podle sdružení o dost levnější. Dalších devatenáct replik by se v Bohdalicích mělo objevit do tří let.

/*json*/{"map":{"lat":49.224996944057,"lng":17.03670501709,"zoom":10,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":49.205934504336,"lng":17.024688720703,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/