Jízdu králů ve Vlčnově sledovaly tisíce lidí, vědci i ministerští úředníci

Vlčnov - Jízda králů ve Vlčnově - jediná Jízda králů, která se odehrává v původním provedení zvyku - se poprvé jela pod hlavičkou seznamu světových kulturních fenoménů UNESCO. Na Slovácku ji dnes sledovaly tisíce lidí. Větší zájem návštěvníků ale nesmí znamenat jakoukoliv komercionalizaci tohoto rituálu. V takovém případě by totiž mohla být z prestižního seznamu vyškrtnuta.

Vrcholem tohoto slováckého svátku je nedělní Jízda krále. Letos jím byl jedenáctiletý Martin Matušík. Přesně podle středověké legendy musel být chlapec v ženském kroji, protože v něm prý prchal z bojiště poražený uherský král. Král absolvoval několikahodinovou jízdu vesnicí za doprovodu pobočníků. Historie totiž pamatuje pokusy o únos krále chlapci z konkurenčních vesnic.

Jízdu sledovaly davy lidí. Průnik rituálu na světový seznam je vítanou reklamou, ale taky závazkem. Zapovězeno je komerční využití – například na trase jízdy nesmějí být obchodníci. To se úplně nepovedlo, důkazem byl jihoamerický hudební obchod hned v sousedství místní dechovky. Na to je Unesco háklivé, dodržování pravidel si bude hlídat.

„Ke kontrolám bude docházet pravidelně, dokonce každých pět let,“ uvedl Michal Beneš, vedoucí odboru Unesco z Ministerstva kultury. Naopak velmi spokojeni odjížděli z Vlčnova badatelé z pěti evropských států. Přímo v rodinách aktérů letošní jízdy zkoumali jejich vztah k tomuto zvyku. „Ti lidé to opravdu berou jako věc, která je součástí jejich života. Tam nám připadalo, že to absolutně není hrané,“ prohlásila Dorota Gremlicová, jedna z členek badatelského týmu z Akademie múzických umění v Praze.

Jízda králů je stará lidová slavnost doposud neznámého původu, spojená povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na Moravském Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná. Od roku 2011 je zapsána organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. Garantem zpracování údajů o Jízdě králů je Národní ústav lidové kultury ve Strážnici.
Nejpopulárnější Jízda králů, i díky umělcům jako byl Joža Úprka, se jezdí každý rok ve slováckém Vlčnově. Na Dolňácku se jezdí ve Skoronicích u Kyjova při příležitosti kyjovského Slováckého roku od roku 1921 za organizace sokola Karla Kozánka, poté ve městech jako Kunovice, Hluk, Kyjov a dalších. V Kunovicích jízdu pořádají každý druhý rok a každé tři roky ji pořádá v rámci svých Dolňáckých slavností město Hluk. Na Hané jsou to Doloplazy, Chropyně, kde se nazývá „Jízda krále Ječmínka“. Obnovená je i v hanácké obci Kojetín. Vzkříšená byla jízda i v Hroznové Lhotě, kde ji v devadesátých letech jezdívaly několikrát i dívky.

Zdroj:wikipedia.org


Vlčnovští nakonec svého krále uchránili. A to v družině bylo jen devět jezdců. Důvod byl prostý – před 18 lety se narodilo málo chlapců, a nikdo jiný než čerstvě plnoletí muži krále doprovázet nemůže.