Jak a proč rostou v Ostravě bezpečnostní a sociální rizika

Ostrava je město s polycentrickou strukturou vytvořenou průmyslovým vývojem. O průmyslovém rázu města Ostravy rozhodl nález uhlí v roce 1763, k rozmachu Ostravy došlo v letech 1830 – 1880, kdy proběhla přeměna zemědělských osad v industriální město. Technologické využití uhlí v moderním hutnictví, energetice, chemickém průmyslu, dopravě přineslo rozvoj ekonomiky a podnítilo industrializaci velkého rozsahu. Ta postupovala tak rychle, že se tomuto trendu nemohlo přizpůsobit urbanizační uspořádání opožďující se za průmyslovými zájmy. Rozmach hornictví přinesl sídelní roztříštěnost, která zbrzdila vývoj městotvorných aktivit, což způsobilo rozdělení města do tří center. Spolu s rozmachem průmyslu a těžby se zvyšoval zcela mimořádně i počet obyvatel. Tento jev podnítil rozvoj stavebního podnikání v oblasti bydlení, na kterém se kromě soukromých podnikatelů podíleli i majitelé dolů a hutí, kteří pronajímali dělníkům i úředníkům závodní byty. Tyto historické souvislosti spolu s výstavbou nových obytných sídel pro zaměstnance v průmyslu (Poruba, Hrabůvka, Výškovice, Dubina) ovlivňují dodnes současný charakter města. Bytová a domovní výstavba na území Ostravy se v současnosti soustřeďuje do okrajových venkovských obcí a je zaměřena především na výstavbu nových rodinných domů. Dochází k zahušťování rozvolněné zástavby.

Rokem 1989 se urychlil proces des-industrializace Ostravy, přičemž určité znaky bylo možné sledovat již v předchozím období. Tento proces postihuje celosvětově všechna průmyslová města (Glasgow, Dortmund). V Ostravě došlo k zasypání všech šachet (těžba byla na území města ukončena v roce 1994) a postupně se snižoval i těžký průmysl. Ztráta společenské a ekonomické prestiže v podmínkách tržního hospodářství měla na jednostranně orientované město i celý region hluboký dopad. Nízká míra terciárního sektoru v Ostravě zapříčinila i nízký rozsah budov občanského vybavení v centru města. Postupně ustávalo i budování sídlišť, ve výstavbě se pokračovalo jen v jižní části Ostravy. Od roku 1991 dochází také k poklesu počtu obyvatelstva, který je způsobený především migračními ztrátami. Odchod obyvatel je způsoben jednak ekonomickými důvody (tj. nedostatek kvalitních pracovních míst), což se projevuje odchodem mladých vzdělaných obyvatel zejména do Prahy, případně do zahraničí, tak i environmentálními problémy spojenými především s kvalitou ovzduší, což podporuje suburbanizační tendence obyvatel ze středních vrstev.

Dopad desindustrializace na Ostravu není až tak dramatický, což je způsobeno propouštěním z řad přechodně bydlících obyvatel, ale i procesem reindustrializace, tj. vznikem pracovních míst v nových průmyslových společnostech, které přišly ze zahraničí anebo vznikly transformací zastaralých technologií na nové.

Procesy desindustrializace a reindustrializace se promítají do rozložení ekonomických aktivit v rámci města. Výrazně klesá podíl těchto aktivit v původně výrobních prostorách určených pro těžký průmysl. V posledních 10 letech je zvláště výrazný pokles v počtu pracovních míst koncentrovaných v areálu ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích. Vítkovice své prostory nabízejí i dalším společnostem, proto pokles nebyl tak výrazný. Vznikají nové výrobní plochy, především průmyslová zóna Hrabová.

S klesajícím vlivem průmyslu dochází k rostoucímu významu služeb, které nejsou přímo prostorově vymezeny. Na výše uvedené mapě je vidět největší koncentrace zaměstnanosti v obvodu Moravské Ostravě a Přívozu a poté následují obvody Slezská Ostrava, Vítkovice a Poruba. Koncentraci pracovních aktivit do centra města a Poruby lze považovat za jeden z prostorových projevů desindustrializace.

Populační vývoj města a proces stárnutí

V rámci dlouhodobého vývoje populace byl největší nárůst v období 1869 až 1940, kdy počet obyvatel města narostl pětinásobně (tj. o 200 tisíc). Během 2. světové války došlo k poklesu obyvatel o 23,5 tisíc mezi roky 1940 a 1950. Po roce 1950 rostl počet obyvatel a to až do roku 1990, pak dochází k jeho poklesu. Během posledních 20 let Ostrava přišla o 10 % obyvatelstva především procesem suburbanizace. Situace Ostravy v porovnání s dalšími průmyslovými městy, které jsou v procesu deindustrializace, není hrozivá.

Věková skladba obyvatelstva se za posledních 60 let výrazně změnila. Po roce 1950 došlo k nárůstu dětské složky obyvatel ve věku 0 – 14 let, která v roce 1950 tvořila více jak pětinu veškeré populace města. Situace zůstala do roku 1991 beze změn, avšak v roce 2001 již klesl pod tuto pomyslnou hranici na 16 % a tento pokles nadále pokračuje. Na počátku roku 2010 pak ve městě žilo jen 13,5 % obyvatel mladších 15 let. Naopak podíl poproduktivní složky obyvatel (nad 64 let) kontinuálně narůstá, po roce 2005 došlo dokonce ke změně v zastoupení obou věkových skupin, kdy je poprvé v historii města více obyvatel nad 64 let než dětí mladších 15 let.

V Ostravě je starší obyvatelstvo koncentrováno především na západní a severozápadní straně města. Určujícím faktorem pro toto rozmístění je bytová výstavba ve městě, jelikož sídliště budovaná v 50. letech obývají ve velké míře jejich první obyvatelé, kteří zde zestárli. Ostrava se potýká s nebezpečím vzniku ghett seniorů především v lokalitách Poruba a Hrabůvka. Tento nerovnoměrný proces je zesílen probíhajícím stěhováním rodin do suburbíí. Jedná se především o osoby ve věku 25 až 35 s dětmi do 14 let.

Nejnižší index stáří je v lokalitách s vysokým zastoupením Romů, kteří mají vyšší počet dětí než běžná populace. Specifickou oblastí je sídliště Dubina, které je nejvíce zahuštěným panelovým sídlištěm v Ostravě s věkově mladším obyvatelstvem, v současnosti je zde velký problém s narůstající intenzitou výtržnictví.

Sociální rizika

Socio-prostorová struktura města je především dána bydlením residentů. Prostřednictvím prostorového rozložení ukazatelů, které jsou vztažené k místu pobytu, jako je nezaměstnanost, výplata dávek hmotné nouze, jsou níže identifikovány oblasti s vyšším výskytem sociálních rizik. Úroveň podrobnosti zobrazení je dána dostupnými datovými zdroji podle prostorové úrovně. Tyto indikátory byly zvoleny tak, aby byl poskytnut obraz v oblasti nezaměstnanosti, ekonomické situace obyvatel. Klíčovým problémem je situace v oblasti bydlení, jehož ztrátou jsou ohroženy všechny rizikové skupiny (lidé s dluhy, nezaměstnaní, senioři, matky samoživitelky, rodiny s nízkými příjmy, atd.). Proto je dále věnovaná pozornost příjmům domácností a nákladům na bydlení, které vycházejí z výše zmíněného průzkumu. V blízkosti lokalit s vyšším výskytem sociálních rizik se často vyskytují rezidenční zařízení pro seniory, což je ovlivněno neatraktivností místa pro výstavbu jiného typu bydlení.

Velice přesným ukazatelem sociálního rizika v lokalitě je míra nezaměstnanosti, tj. pravděpodobnost, že se ekonomicky aktivní člověk stane nezaměstnaným. Míra nezaměstnanosti má v rámci obvodů Ostravy velmi nerovnoměrnou distribuci. Relativně nižších hodnot dosahuje míra nezaměstnanost v malých okrajových obvodech. Na druhou stranu nejvyšších hodnoty jsou u obvodu Vítkovice (25 %), za kterým následují obvody Slezská Ostrava (19 %), Michálkovice (18 %). Dalšími obvody s vyšší mírou nezaměstnanosti jsou pak Moravská Ostrava a Přívoz, Radvanice a Bartovice, Mariánské Hory a Hulváky. Při analýze prostorového rozložení jednotlivých ukazatelů sociálních rizik je nutné zohlednit i jejich časový vývoj. V níže uvedeném grafu je vidět, že od roku 2009 v souvislosti s nastupující recesí roste v Ostravě dlouhodobě počet nezaměstnaných, na konci analyzovaného období je určitý pokles, na druhou stranu dochází k výraznému zvýšení osob pobírajících příspěvek na živobytí. Rovněž od roku 2008 dochází ke konstantnímu nárůstu osob s doplatkem na bydlení.

Před deregulací nájmů největší podíl z příjmu vynakládají na nájem neúplné domácnosti s dětmi a jednočlenné domácnosti (nad 40 %). K této hranici se výrazně přibližují senioři (37,4 %). V současné době tvoří obecní fond 10 % bytů a některé obvody dále pokračují v privatizaci, aby si dorovnaly schodkové rozpočty. Oproti tomu druhý největší vlastník bytového fondu soukromá společnost RPG, která disponuje srovnatelným fondem jako město, výrazně zvyšuje nájem. Dochází k přesouvání ekonomicky slabšího obyvatelstva do obecního fondu, kterého ale výrazně ubývá. Lze předpokládat, že tato situace bude gradovat a bude vyvolávat další sociální napětí.

Sociální problémovost bude dále narůstat, což se bude projevovat nárůstem nezaměstnanosti, která bude mít nerovnoměrné prostorové dopady. Všechny sociální problémy vedou na prvním místě ke ztrátě bydlení. Rovněž od 1. 1. 2011 je ukončena regulace nájemného na území města Ostravy a lze předpokládat, že poroste procento neplatičů nájmů. Problematický je nárůst počtu osob pobírajících dávky hmotné nouze, vývoj tohoto ukazatele však závisí na sociální politice státu a připravovaných reformách. Na základě zmíněných procesů lze očekávat narůst sociálních problémů v Ostravě v masovějším měřítku, než bylo dosud. Urbanistická nespojitost Ostravy přispívá k tvorbě vyloučených lokalit a to především v severní a východní části města

Bezpečnostní rizika a růst kriminality

Nová sociální rizika s sebou přinášejí také nárůst sociálně patologických jevů ve společnosti včetně zvyšující se agrese, kriminálních chování a projevům extremismu. Mezi kriminogenní faktory můžeme řadit faktory jak sociální a kulturní, tak i ekonomické, rozhodně mezi ně můžeme počítat nezaměstnanost, vznik sociálně vyloučených lokalit, bezdomovectví, rozpad rodin, toxikomanii, gamblerství. Otázka kriminality se v současné době ukazuje jako narůstající problém, který je historicky výrazněji rozšířen v průmyslových městech, která byla cílem pracovní migrace z celého území. V rámci celé republiky dochází k snižování počtu trestných činů, který snad není ovlivněn snížením stavu policistů. Oproti tomu v Ostravě dochází k výraznému růstu kriminality od roku 2005, jak to dokládá následující graf. Tyto procesy je nutné interpretovat s růstem výše uvedených sociálních rizik, především výrazným snižováním kupní síly, růstem nezaměstnanosti a nárůstem bezdomovectví. Největší kriminalita je v centu města především na ulici Stodolní a v nákupních centrech.

Na jednu stranu existuje objektivní riziko, že se stanete obětí trestného činu a na druhou stranu je zde subjektivní pocit ohrožení. Model pocitu ohrožení obyvatel vychází z celé řady faktorů. Jedná se o kombinaci objektivní skutečnosti výrazně ovlivněné prezentací medií s osobními charakteristikami, jako jsou zranitelnost (nemocní a senioři) v kombinaci s lhostejnosti okolí při napadení. Rovněž je dán i pohybem osob v rizikových oblastech, jedná se o nepřehledná místa (parky, podchody, neobydlené veřejné prostory), nebo o prostory s vyšším výskytem osob se sklonem ke kriminálním činům (okolí hospod, heren a v blízkosti hotelových domů).

Výše uvedené faktory se projevily i na pocitu bezpečí v Ostravě. V kontextu stárnutí populace dochází i k nárůstu pocitu ohrožení. Senioři patří mezi časté cíle útoků osob s kriminálním chováním. Určitý mírně zvýšený počet ohrožení je i u osob mladších 35 let, což je projevem především jejich pohybu v rizikovějších lokalitách, např. ulice Stodolní, která patří mezi velice rizikové lokality (počet loupežných přepadení, výtržnictví a ublížení na zdraví).

Specifickým případem je Dubina, místní část ostravského městského obvodu Ostrava-Jih, na které stojí sídliště s panelovou zástavbou nesoucí stejné jméno. Tvoří ho 3 urbanistické obvody (J. Matušky, V. Jiříkovského a J. Buchvaldka) bez¬prostředně navazující na sídlištní zástavbu bývalého letiště v Hrabůvce. Místní část vznikla až k 1. lednu 1984 (vyčleněním z katastrů Staré Bělé, Nové Bělé, Hrabové a Hrabůvky) při výstavbě stejnojmenného sídliště. Ta byla ukončena až koncem devadesátých let minulého století a sídliště – spolu se sousední částí Bělský Les - patří k posledním budovaným na území města. Sídliště je tvořeno pouze panelovou zástavbou a je pro ně typická nahuštěná zástavba a nedostatek zeleně. V této oblasti je lokalizován zvýšený nárůst výtržnictví v roce 2009.

Cílem města je zajistit ochranu občanů proti sociopatologickým jevům a protispolečenskému jednání. Klíčovým nástrojem pro řešení kriminality je dostatečná kontrola prostoru policisty včetně programu prevence kriminality s doprovodným sociálním programem. Inspirací pro řešení problémů kriminality lze hledat ve fyzickém uspořádání prostoru. Např. v 70. letech 20. století americký architekt a urbanista Oscar Newman přichází s konceptem obhajitelných prostorů (Defensible Space Theory), který se snaží vhodným fyzickým uspořádáním prostředí (nižším charakterem bytové výstavby, vhodným designem, propojením soukromých a veřejných prostor) snížit kriminalitu, posílit teritorialitu a sousedské vazby a tím i sociální kontrolu nad veřejnými prostory.

Vzhledem k nárůstu sociálních rizik a zvyšující se ekonomické polarizaci obyvatel je nutné předcházet eskalaci mezietnického i sociálního napětí v území a s tím i souvisejícími projevy extremismu, jak byly zaznamenány již ve Šluknovském výběžku v srpnu až září 2011. Možnost využívat prediktivních metod založených na multikriteriální analýze poskytuje identifikaci lokality, kde z důvodu sociálního i mezietnického napětí můžeme očekávat nutnost zvýšení policejní přítomnosti a zároveň intenzivní zakotvení předem připravených programů prevence kriminality a sociopatologických jevů. Sledování stavu pocitu bezpečí, možnosti měření sociálních rizik, preventivní programy budou do budoucna jedním z klíčových ukazatelů kvality života. S využitím metody kernelových odhadů a multikriteriálních metod lze velice přesně vymezit mikro-lokality s vyšším výskytem sociálních rizik.

Pokud není dostatečně včas identifikováno ložisko problému, často dojde k eskalaci extremistických aktivit a napětí mezi občany, což má destabilizační vliv na soužití v komunitě a tím i na ekonomický rozvoj města. Pokud se tyto procesy vyhrotí, bývají na dlouhou dobu nezvratné.