Je spravedlnost slepá a oběti si nevybírá, anebo je účelová a jedná jen v zájmu mocných?

David Rath se stíhání nevyhne a o jeho vině, či nevině bude rozhodovat soud.  Ale o čem svědčí dopadení  Davida Ratha? Mají pravdu ti, kteří tvrdí, že jde o účelovou záležitost? Že policisté a státní zástupci  náhle předvedli, co všechno dokážou jen proto, že k tomu měli pokyn z „vyšších míst“?  Anebo je tento případ světlem na konci tunelu, který konečně ukazuje, že platí známé „padni komu padni“?   Zeptali jsme se právníka Jana Bárty, politoložky Vladimíry Dvořákové, psychologa Slavomila Hubálka a novináře a analytika Erika Besta. Tedy našich čtyř exkluzivních hostů, kteří s námi celý den sledovali proces vydání Davida Ratha k trestnímu stíhání.

Politoložka Vladimíra Dvořáková nemá za to, že policisté jednali v kauze Rath na objednávku. Připouští ale, že v jiných případech, kdy se v hledáčku policie ocitnou „vlivní“, musejí vyšetřovatelé často překonávat překážky, které jim jejich práci znechutí či ji dokonce znemožní. „Od samotných policistů vím,  že je někdy jejich nadřízení zavalí a zahltí jinými úkoly a 'citlivé kauzy' kvůli tomu nakonec skončí třeba promlčením,“ říká Vladimíra Dvořáková. V kauze Rath orgánům činným v trestním řízení zjevně nikdo klacky pod nohy neházel a výsledek se dostavil. Nyní je podle ní důležité, aby byla celá záležitost procesně zcela v pořádku a dodává: „Nemám žádný důvod myslet si, že tomu tak není“.

Podobný názor zastává i právník Jan Bárta: „Naprosto nepodezřívám účelovost. Policie a justice jsou aparát, který nikdy nedokáže odhalit a odstíhat všechno, a tady prostě něco k jakémusi výsledku vedlo. To politické ovlivňování asi jde spíš obráceným směrem, že někoho ochraňují; osobní zkušenost ani důkazy samozřejmě nemám, ale sleduji běžné zpravodajství. S tím dojmem asi bude souhlasit každý. Za nějaký významný signál změny přístupu to ale nepovažuji. Možnosti represivního aparátu jsou a budou omezené. Příčiny jsou v politice, a náprava musí být také v politice a v kvalitě státní správy.“

Novinář a analytik Erik Best zdůrazňuje pozitivní vliv nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Doslova říká: „Chápu tento případ tak, že se NSZ Pavel Zeman rozhodl věnovat případu, k němuž byl dostatek důkazů a pravděpodobně i svědek. Zda tento případ ukáže, že platí 'padni komu padni', záleží na tom, bude-li panu Zemanovi dovoleno takto pokračovat.“ Připomeňme, že oznámení bylo podáno k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně, přičemž mělo poukazovat na možné machinace s evropskými dotacemi na severu Čech.  Oznamovatel měl tedy zřejmě důvěru v nového nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana či jeho náměstka Stanislava Mečla, jinak by oznámení směřoval přímo na sever Čech.

A psycholog Slavomil Hubálek? Ten připojuje lakonickou doušku: „Chci věřit, že se blýsklo na lepší časy, neboť čeho bylo moc, toho bylo příliš.“

Vladimíra DvořákováVladimíra Dvořáková

Politoložka, profesorka VŠE v Praze, předsedkyně Akreditační komise. Vystudovala ruštinu a historii, v 80. letech se zabývala moderními dějinami Latinské Ameriky, přes něž se dostala k problematice přechodů k demokracii a k politologii. Od roku 1993 vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze. V listopadu 2003 se stala první profesorkou politologie jmenovanou v České republice. Je autorkou a spoluautorkou řady monografií, odborných článků i popularizačních textů. Její práce byly publikovány v Čechách i v zahraničí, v USA, v Latinské Americe, v Evropě. Je jedním z nejčastěji citovaných politologů v českých médiích, dění na české politické scéně analyzuje už od devadesátých let. Zřejmě nejvíc se ale zapsala do povědomí české veřejnosti jako předsedkyně Akreditační komise díky svému nesmlouvavému postoji k situaci na plzeňské právnické fakultě, kdy upozornila na vytváření klientelistických vazeb, které představují nebezpečí pro stát.

Psycholog Slavomil Hubálek ke kauza RathSlavomil Hubálek

Mediálně známý klinický psycholog, sexuolog a soudní znalec. Vystudoval psychologii na UK. Pracoval na sexuologickém oddělení léčebny v Horních Beřkovicích a později v Sexuologickém ústavu UK. Působí jako soudní znalec v oboru klinické psychologie a sexuologie. Přednáší sociální psychologii na FSV UK a na VŠE. Kromě odborných komentářů na nejrůznější aktuální témata média s oblibou citují jeho názory na téma české národní povahy nebo jeho rozbory chování českých politiků a osobností veřejného života. O Češích říká, že jsou malověrní, skeptičtí a nepoučitelní. Co o Češích řekne kauza David Rath? A co řekne vystoupení ve sněmovně o samotném Davidu Rathovi?

Jan BártaJan Bárta

Renomovaný právník, ředitel Ústavu státu a práva. V roce 1975 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1985 ukončil aspiranturu v oboru správní právo na PF UK v Praze. Do roku 1985 pracoval v Ústavu státní správy v Praze, poté působil na Právnické fakultě v Praze, na Ústředí české advokacie a od roku 1981 pracuje v Ústavu státu a práva AV ČR, který v současné době řídí. JUDr. Bárta byl v 90. letech členem Legislativní rady Vlády ČR. V letech 2004 až 2008 byl ředitelem odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky.

Eric BestErik Best

Americký novinář žijící v Česku už 20 let. Vystudoval politologii na Georgetown University, ruštinu na Middlebury College a v roce 1987 získal titul MBA na University of North Carolina at Chapel Hill. Profesí novinář, žijící v České republice od roku 1991, a také vydavatel zpravodajského bulletinu Fleet Sheet. Už ve třetí třídě napsal školní sloh o někdejším Československu. Přiznává, že si už nepamatuje, proč si vlastně toto téma vybral. Jeho břitké komentáře na adresu politického dění v Česku mají široký okruh čtenářů, kteří na nich oceňují především autorův nadhled. Možná nejsou vždy „politicky korektní“, ale rozhodně provokují a nutí k zamyšlení.