Stát nebo zaměstnavatel: Kdo platí daňovou slevu na dítě?

Praha – Dnes se v Poradně portálu ČT24 vrátíme k daňovému zvýhodnění na vyživované dítě. Toto zvýhodnění může daňový poplatník uplatnit při výpočtu zálohy na daň za příslušný měsíc a při ročním zúčtování záloh. Jde-li o poplatníka – zaměstnance, dokládá potřebná potvrzení poplatník svému zaměstnavateli, který za něj provádí zúčtování daně. Jak ale ukazuje příklad naší čtenářky, nemusí se to obejít bez komplikací. Proto je dobré vědět, na co všechno máte nárok a jak vypořádání daňových úlev a bonusů vlastně probíhá.

Dotaz čtenářky:

„Pracuji u soukromníka, mám dvě děti ve své péči a mám úlevu na daních zahrnutou ve výplatě. Zaměstnavatel mi tvrdí, že tuto částku platí ze svého, že stát úlevu pro mě poskytnout nemůže, jelikož jsem zaměstnaná u něj, a ne u státního sektoru. Měli jsme dohodnutý čistý měsíční příjem 17 tisíc korun, v tom jsou zahrnuty i ony 2 tisíce úlev. Podle mého zaměstnavatele je to v naprostém pořádku, já však tvrdím, že bych měla mít o dva tisíce víc. Kdo z nás má pravdu?“


Slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované dítě poplatník uplatní tím, že vyplní a podepíše Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků při nástupu do zaměstnání a dále každý rok do 15. února. Případné změny, které by měly vliv na výpočet záloh na daň a uplatnění slev či zvýhodnění, je poplatník povinen oznámit plátci (zaměstnavateli) do konce měsíce, ve kterém změna nastala (např. narození dítěte). Má-li poplatník souběžně více zaměstnavatelů, může nároky uplatnit pouze u toho z nich, u kterého podepíše prohlášení.

Kolik daňové zvýhodnění činí?

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti ve výši 13 404 korun ročně (1 117 Kč na měsíc). Na dítě držitele ZTP/P je částka dvojnásobná. Za vyživované dítě se považuje dítě vlastní, osvojené, v náhradní péči, dítě druhého z manželů, vnouče, jehož rodiče nemají příjmy pro uplatnění slevy, pokud je a) nezletilé, b) zletilé do dovršení věku 26 let, pokud se připravuje na budoucí povolání, nemůže se připravovat na budoucí povolání pro nemoc, úraz nebo pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nemůže vykonávat výdělečnou činnost.

Při dočasném pobytu dítěte mimo domácnost poplatník nárok neztrácí. Jde například o brigády v zahraničí nebo cestování. Nárok na zvýhodnění má v daném měsíci jen jeden z poplatníků domácnosti. Nárok vzniká již v měsíci, ve kterém poplatník nárok prokáže. Při narození dítěte vzniká nárok na daňové zvýhodnění již v měsíci narození, prokáže-li poplatník narození do 30 dnů po narození dítěte. Daňové zvýhodnění nelze uplatnit na dítě druha nebo družky.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit ve formě slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy a daňového bonusu. Slevu na dani je možné uplatnit až do výše daně po slevě na poplatníka za příslušný měsíc. Je-li daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň, je rozdíl daňovým bonusem. Minimální měsíční daňový bonus je 50 korun. Maximální měsíční bonus je 5 025 korun. Plátce (zaměstnavatel) je povinen vyplatit zaměstnanci měsíční daňový bonus při výplatě mzdy. Podmínkou pro uplatnění bonusu je především měsíční příjem mininálně ve výši poloviny minimální mzdy. Minimální mzda je v současnosti 8 000 korun.

Daňový bonus hradí stát, nikoliv zaměstnavatel

O vyplacený měsíční daňový bonus plátce sníží odvod záloh na daň z mezd ostatních zaměstnanců. Pokud na uspokojení bonusu nestačí zálohy na daň, vyplatí zaměstnanci bonus zaměstnavatel ze svých finančních prostředků. O tuto částku sníží odvod záloh v dalších měsících, nejpozději do konce roku, nebo podá Žádost o chybějící měsíční daňový bonus k finančnímu úřadu. Ten vrátí částku do 20 dnů od doručení žádosti.

Podepíše-li poplatník u zaměstnavatele v Prohlášení k dani z příjmu žádost o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a provedení výpočtu daně z příjmu fyzických osob, provede zaměstnavatel zúčtování a vyplatí případný přeplatek na dani a doplatek na bonusu nejpozději při zúčtování mzdy za březen. Minimální bonus při ročním zúčtování činí 100 korun, maximální 60 300 korun. Podmínkou je dosažení příjmů ze zaměstnání, ze kterých se provádí zúčtování, ve výši alespoň šestinásobku minimální mzdy.

Pozor na DPP a DPČ

Z příjmů na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce lze nárokovat daňové zvýhodnění v tom případě, že poplatník nemá souběžně hlavní pracovní poměr a podepíše prohlášení k dani z příjmů. Je to ovšem spíše výjimečná situace.