Brno – Jaké bariéry musí denně překonávat vozíčkáři a nevidomí při pohybu na Mendlově náměstí v Brně, zjišťuje výzkum vědců z Masarykovy univerzity. Už první den výzkumu odhalil, že na náměstí jich číhá celá řada.
Výzkum má navrhnout změny pro Mendlovo náměstí v Brně
Do výzkumu se zapojil i vozíčkář Michael Vidura. Jeho úkolem bylo náměstí projet a určit největší bariéry. „Občas je někde sjezd, ale když je na jedné straně a na druhé chybí, tak jako by tady nebyl. To je úplně zbytečné,“ vysvětlil, proč je právě tady pohyb komplikovanější než na zrekonstruovaných náměstích.
Řada pastí číhá na náměstí také na zrakově postižené. „Největší problém je, že tady nejsou žádné vodicí linie, které by se daly využít. Zdánlivě jednoduché přejití z jedné zastávky na druhou je problematické, protože to člověka nutí jít vedle obrubníků. To ale hrozí nebezpečí, že člověka srazí tramvaj,“ vysvětlil Josef Konečný. Sám proto volí bezpečnější, ale méně příjemný přechod. „Znamená to držet se dál od obrubníku a potácet se od jednoho orientačního bodu k druhému,“ popsal Konečný.
Vodicí prvky jsou jen jednou z mnoha bariér pro zrakově postižené. Na náměstí chybí jakýkoliv přechod, kde by bezpečně mohli přejít, nebo reliéfní značení oddělující pro nevidomé chodník od nástupiště. „Teď musím jít, dokud nenarazím na sloupek s jízdním řádem, který mi nástupní ostrůvek bezpečně signalizuje,“ dodal.
NO COMMENT: Výzkum vědců na Mendlově náměstí (zdroj: ČT24)
Nadace partnerství už podnítila změny na brněnském hlavním nádraží
Výzkum na Mendlově náměstí navazuje na první projekt sociologů, který se zabýval prostorem před hlavním nádražím. I touto dopravní tepnou denně proudí tisíce lidí a celý prostor působí poměrně chaoticky. „Zajímalo nás, kde jsou hlavní problémy, a co tam lidem vadí. Například chybělo zábradlí v jednom úseku u pošty, kde to bylo velmi nebezpečné pro nevidomé, protože mohli spadnout do metrové díry. Teď už tam zábradlí je,“ popsala jeden z úspěchů výzkumu výzkumná pracovnice z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lucie Galčanová.
Změnit řadu dalších nešvarů, například chybějící přechod před budovou nádraží, se ale nepodařilo. „Na to, že je to hlavní uzel, kde lidé mají plynule přestupovat, tak je to tam velmi zahuštěné věcmi, které by tam nemusely být. Kdyby byly dobře uspořádány, tak by umožnily lepší průchod všem. A samozřejmě bezpečnější,“ vysvětlila výzkumnice.
Drobný úspěch sociology povzbudil v hledání dalšího místa, které by se podařilo s minimálními náklady zabezpečit. „Pomaličku se to zlepšuje, ale v tuhle chvíli je ten prostor hodně bariérový. Netýká se to jen lidí na vozíku, ale i maminek s kočárkem a kohokoliv dalšího, kdo si třeba zlomí nohu,“ řekla výzkumnice. Dosáhnout zásadní změny ale bude složité, protože pozemky nemají jednoho majitele, ale patří městské části, dopravnímu podniku i soukromníkům. Případná změna je ale především otázkou peněz.