Proč skončil územní plán u soudu? Kraj nás nevyslyšel, říkají obce

Brno - U Nejvyššího správního soudu se v těchto dnech hraje bez nadsázky o život tisíců Jihomoravanů. Rozhoduje, zda dá za pravdu třinácti obcím a dvanácti majitelům pozemků a zruší krajské Zásady územního rozvoje. Podle jejich dopravní části má totiž vzniknout řada nových rychlostních silnic a dálnic. A právě s jejich stavbou obyvatelé obcí, jimž by v budoucnu za domem vznikla další hlučná a prašná silnice, nesouhlasí. Není se co divit, například Ostopovice by se totiž dostaly do sevření jedné už existující dálnice a dvou rychlostních silnic. Život v nich by byl nesnesitelný. Podobných vesnic jsou přitom v celém kraji desítky. O svých problémech chtěli jejich zástupci s jihomoravskými politiky jednat, dokud byl čas a na plánech se pracovalo. To ale kraj nepřipustil, a tak celá věc skončila u soudu.

Na jedné straně je léta opakující se problém, za kterým podle obcí stojí přehlížení ze strany představitelů kraje – politiků, které si zvolili. Na druhé pak soud, který pokud dá za pravdu obcím, může zhatit letitou práci na rozvojových plánech kraje. Daňové poplatníky stály desítky milionů. Podle obcí by však k soudu nemuselo dojít, kdyby jim právě politici a úředníci alespoň trochu naslouchali a hledali spolu s nimi kompromis. Jenže to se nestalo. "My jsme k té žalobě spolu s dalšími obcemi byli v podstatě donuceni. Opakovaně jsme usilovali o to, aby se s námi kraj bavil. Víc než před dvěma lety jsme oslovili dopisem pana hejtmana. Dosud jsme na něj ale nedostali odpověď," říká za všechny starosta výše zmíněných Ostopovic Jan Symon.

Lidé diskutují nad územním plánem kraje
Zdroj: ČT24

Hejtmanství nezareagovalo ani na brněnskou výzvu z roku 2009, kde zástupci občanských iniciativ žádali kraj, aby je k vytváření budoucí tváře jižní Moravy připustil. Už tehdy totiž upozorňovali na řadu záměrů, které jsou částí veřejnosti vnímány jako velmi kontroverzní. „Z toho důvodu jihomoravské nevládní organizace, obce a jednotlivci žádají vedení Krajského úřadu Jihomoravského kraje, aby již v této fázi přípravy Zásad zapojilo do diskuzí o jejich podobě jihomoravskou veřejnost,“ píše se ve výzvě, kterou podepsaly desetitisíce lidí. Hejtmanství nereagovalo – jakoby zapomnělo na to, jak dopadlo v roce 2009 kvůli dopravní koncepci související s rychlostní plánovanou rychlostní silnicí R52 z Brna na Mikulov.

Kraj: dodržujeme zákon. Veřejnost tak smí k plánům, až jsou hotové

Argumenty kraje jsou přitom stále stejné: řídíme se zákonem z roku 2007. Ten zadal krajům úkol do konce roku 2011 zpracovat a schválit návrh krajských Zásad v návaznosti na celostátní Politiku územního rozvoje. Postup je přitom takový, že se krajem zpracované Zásady nejprve projednají s orgány státní správy – tedy ministerstvy, báňskými úřady, hygienou a pak také s ostatními kraji. A pokud sousedí s jinými státy, tak i s nimi. Až je všichni odsouhlasí, nastává teprve veřejná fáze. Zásady se vyvěsí na úřední desce kraje a všech obcí a občané mají třicet dní nato, aby se k nim vyjádřili. Je to vlastně poprvé, kdy mohou občané vstoupit do procesu a uplatnit své připomínky před veřejným projednáváním, které už mnozí po svých zkušenostech považují za naprosto formální.

Kdo žaluje kraj a chce zrušit Zásady územního rozvoje

Marie Špačková
Obec Bavory
Obec Dolní Dunajovice
Obec Moravany
Jan Dufek
Ing. Viktor Hořínek
Marta Charousová
Ing. Ladislav Horváth
Zuzana Candigliota
Obec Želešice
JUDr. Zdeněk Jobánek
Renata Motyčková
Vladimír Pfeffer
Obec Blažovice
Obec Chrudichromy
Obec Jinačovice
Město Modřice
Obec Nebovidy
Obec Ostopovice
Obec Ponětovice
Obec Sudice
Obec Tvarožná
Ing. Štefan Friča
Ing. Libor Pohanka
Milan Krapka


Na jejich námitky by měl krajský úřad zareagovat a až teprve potom je předložit Ministerstvu pro místní rozvoj. V této fázi také může kdokoliv využít přezkumného řízení na Nejvyšším správním soudě. A to se také stalo. Zástupci obcí věří, že když ne kraj, alespoň soud jejich námitky vezme v potaz. Kraj v čele s radním Davidem Mackem (KDU-ČSL) se samozřejmě obává, že pokud by soud změnil pouhou část Zásad, tak jak jsou navrženy, bude je muset předělat celé. „Máme obavu, že v takovém případě bude kraj vydán napospas lobbistickým zájmům a developerům, nastane naprostý chaos,“ míní Macek.

Odpůrci územního plánu před NSS
Zdroj: ČT Brno
Autor: Petr Malý

Má samozřejmě pravdu v tom, že pokud nebude územní plán schválen a nebude tak jasné, kudy povedou silnice, kde budou umístěny průmyslové zóny a kde bude například zrušena železnice, nebudou se mít obce čím řídit. Nebudou mít podklady pro vytváření svých místních územních plánů. Jako bumerang se ale kraji vrací hlasy desítek obcí, které chtěly jen to, aby jim jejich nadřízený naslouchal a s jejich problémy pracoval už při procesu zpracovávání důležitých plánů. Pak by totiž k ničemu podobnému ani nemuselo dojít. Alternativy však byly pro kraj nepřijatelné. Nechal si je posoudit a zkonstatoval, že jsou nevýhodné a neefektivní. Nevěří přitom ani alternativní odborné studii, kterou si odpůrci nechali zpracovat, a podle níž některé silnice kraj nepotřebuje – a dokonce ušetří třicet miliard.

Jde o občany a konkrétní vesnice

Při pohledu na dopravní koncepci kraje na mapě i laik zjistí, že něco není v pořádku. Některé obce doslova mizí pod nákresem budoucí trasy jihozápadní, jižní a jihovýchodní tangenty. „Tyto plány jsou pro nás naprosto likvidační,“ psaly obce už před dvěma lety v dopise hejtmanovi. Tyto propojky mají vzájemně pospojovat D1 od Prahy i od Vyškova a odvézt tak kamionovou dopravu dál od Brna. Jenže tím zasáhnou hned několik obcí, které už nyní trpí hlukem a špínou z D1. Po stavbě tangent by tak měly z jedné strany dálnici a z druhé tangenty, takže by se dostaly do sevření. „Už dnes jsou u nás překročeny všechny hlukové a prachové limity a bylo by to ještě horší. Navíc by tangenta zcela zastavila rozvoj Modřic a znehodnotila naši jedinou odpočinkovou zónu, místní lesík,“ vysvětluje například místostarostka Modřic Hana Chybíková. To stejné říkají Moravanští, Ponětovičtí, obyvatelé Tvarožné či Želešičtí.

Jihomoravská silniční síť v roce 2030
Zdroj: ČT Brno
Autor: JMK

Budoucí R 43, proti které bojují už druhou desítku let i desetitisíce obyvatel městské části Brno-Bystr a Bosonožští, zasahuje nevratně obec Jinačovice, Chrudichromy, Sudice, Troubsko a další. I ty se v těchto dnech u soudu brání a žádají zrušení dopravní koncepce kraje. Jejich žaloby řeší především to, že je R43 naplánována dopravně nesmyslně ve směru ke Svitavám přes Litomyšl a spojnicí na Hradec Králové a Pardubice, ale měrem na Moravskou Třebovou. Proti dostavbě čtyřproudé R52 na Mikulov bojují Bavory a Dolní Dunajovice. Rychlostní silnici na svém katastru jednoduše nechtějí.

Nejkontroverznější plány, kvůli nimž se dnes obce soudí:

R43
Krajem prosazovaná varianta:
Počítá s dostavbou rychlostní silnice R43 od Moravské Třebové přes brněnské části Kníničky a Bystrc a napojení na D1.

Varianta prosazovaná občanskými sdruženími: Hned několik občanských sdružení prosazuje vedení trasy západněji od Brna takzvanou Boskovickou brázdou a od Svitav. Napojení R43 na D1 by tak bylo umístěno západněji od Brna.

R52 z Brna na Vídeň
Krajem prosazovaná varianta:
Počítá s rozšířením rychlostní silnice R52 z Brna do Vídně směrem na Mikulov a dále má navázat na rakouskou dálnici A5. Ta dnes končí 33 km od české hranice.

Varianta prosazovaná občanskými sdruženími:
Navrhují vést hlavní tah na Vídeň po existující bratislavské D2 a u Břeclavi co nejdříve začít stavět odbočku po R55, a přes obchvat Břeclavi se napojit na rakouskou A5.

Jihozápadní, jižní a jihovýchodní tangenta:
Krajem prosazovaná varianta:
Postavit na jihu Brna vystavět propojky, které mají vzájemně spojit D1 (od Prahy i od Vyškova), bratislavskou D2, R43 od Svitav a R52 na Mikulov a Vídeň.

Varianta prosazovaná občanskými sdruženími:
Tangenty vůbec nestavět, neboť jsou zbytečné. Stejnou funkci jako ony už nyní splňuje D1.


U soudu je hájí právník Ekologického právního servisu. Právě tato nevládní organizace přitom rozšiřuje kontroverze dopravní koncepce kraje ještě na záměr vést čtyřproudovou silnici R55 přes ptačí oblast Bzenecká Doubrava. „Několik studií potvrdilo, že stejnou dopravní službu by vykonala trasa po levé straně řeky Moravy. V návrhu Zásad ale chybí vůle skutečně objektivně mezi sebou porovnat dvě reálná řešení stejného dopravního problému,“ míní právník Ekologického právního servisu Pavel Černý. Jejich alternativy neprošly.

Kraj si chce na pomoc proti NSS přizvat Ústavní soud

Jak dopadne jednání na Nejvyšším správním soudě, nikdo nechce předjímat. Pokud obce neuspějí, zůstane dokument v platnosti. Může však jejich námitkám vyhovět částečně a zrušit tak v krajských plánech jen některé části. I v tomto případě by ale měl kraj podle svého náměstka stejný problém, jako kdyby byl územní plán zrušen jako celek, což žalobci chtějí. „Pak bychom museli skutečně začít od nuly,“ dodal Macek, jenž je přesvědčen, že krajský územní plán hájí zájmy většiny obyvatel jihu Moravy.

Advokát kraje při dnešním jednání u soudu všechny výtky kritiků odmítl, úředníci podle něj srovnali všechny dostupné varianty a uvažovali také o kumulativním vlivu staveb. Postup kraje při svědeckých výpovědích podpořily pracovnice krajské hygienické stanice a ministerstva životního prostředí.

Jihomoravský kraj se navíc obrátil na Ústavní soud proti usnesení Nejvyššího správního soudu z 6. března, které kvůli žalobám pozastavilo platnost loni schválených zásad. „Nelíbí se nám, že Nejvyšší správní soud akceptoval tři žaloby proti územnímu plánování ve chvíli, kdy nebyly ještě účinné,“ řekl Macek. Konkrétně pak chtějí, aby posoudil, zda stačí zásady územního plánování vyvěsit na úřední desce kraje, jak tvrdí NSS. Podle nás totiž nabyl právní platnosti až v okamžiku, kdy jsme ho vyvěsili po všech 670 obcích jižní Moravy. „To je tak zásadní věc, že je třeba ji řešit zákonem,“ řekl Macek s tím, že všech dvanáct krajů České republiky postupovalo dosud ohledně distribuce dokumentu občanům stejně jako jižní Morava.