V Rajhradě skončily opravy části kláštera, otevře se na podzim

Rajhrad - Kolaudací skončily opravy jižního křídla prelatury kláštera za téměř 33 milionů korun. Návštěvníkům se otevře na konci října, uvidí tam dosud nepřístupné opravené prostory a sály. Přes léto budou v jižním křídle dokončeny poslední úpravy. Na podzim se prostory připojí k současným prohlídkovým trasám.

V rajhradském klášteře sídlí Památník písemnictví na Moravě. „V jižním křídle bude zrestaurovaný velký sál, který nikdy nebyl zpřístupněný. Objevili jsme i další menší sál. Původně měl sloužit jako zázemí, ale na stropě má fantastické fresky, a tak ho zařadíme do prohlídkové trasy,“ popsal některá lákadla nově otevřeného křídla ředitel Muzea Brněnska Antonín Reček.

Krajské zastupitelstvo schválilo darování téměř 200 tisíc korun, jež mají pomoci k dokončení posledních úprav. Poslouží například k zateplení chodby. Prostory nebyly hromadně nikdy návštěvníkům přístupné, naposledy je mohli vidět při několika dnech otevřených dveří v 90. letech. „Lidé, kteří to tu tehdy viděli zchátralé, budou dnes žasnout,“ podotkl Reček.

Benediktinské opatství v Rajhradě patří ke starým centrům vzdělanosti na Moravě. Památník písemnictví v klášteře vznikl před několika lety jako součást Muzea Brněnska. Pořádá výstavy, mapuje literární historii i současnost Moravy. Spravuje také mimořádně vzácné knižní fondy benediktinů. V rekonstruované a veřejnosti přístupné klášterní knihovně je uloženo 18 tisíc svazků. Celkem je v klášteře 65 tisíc knih.

Právě ke knihovně přirovnal Reček významem nově otevírané jižní křídlo. Kromě zajímavých prostor budou pro návštěvníky připravené multimediální výstavy.

Rajhradský klášter

Klášter v RajhraděVýstavba opatského kostela souvisí s velkou rekonstrukcí areálu. Nejpozději do jara 1721 vypracoval Santini projekt novostavby. Santini navrhl založit stavbu kostela na dřevěné piloty a rošt, stejně tak, jak tomu učinil předtím v Plasech. Eliminoval tak špatné podmínky ve vlhkém podmáčeném terénu. Vlastní stavba probíhala poměrně rychle za častého osobního dozoru stavitele, který v té době dokončoval poutní areál ve Žďáře. Po Santiniho smrti podporoval přesné dodržení jeho zadání i žďárský opat Vejmluva, přesto však došlo k několika zásadním změnám, a to včetně námětu hlavních stropních fresek. Přes technicky velice složité založení základů, se v roce 1728 vyklonila celá západní fasáda a musela být zajištěna mohutnou přizděnou opěrnou zdí. Navíc byla v 18. století stavba dvakrát poškozena zemětřesením. Vlastní půdorys kostela je členěn na tři „buňky“ se složitým klenebním uzávěrem nad každou z nich. Rytmické pulzování prostoru a modelování intenzity světla dávalo každé části kostela odlišnou kvalitu a přitom dokázalo diváka a návštěvníka upoutat v centrální ose směrem k hlavnímu oltáři.

Zdroj: www.santini.cz