Prodejci fiktivních nemovitostí zůstanou 7 let ve vězení

Brno - Podvodem jako vystřiženým z filmové produkce se zabýval brněnský soud. Tři muži nabízeli k prodeji neexistující nemovitosti. Jejich prodejem získali přes 30 miliónů korun. Odsouzeni byli k trestu odnětí svobody v délce 7 až 7 a půl roku. Všichni muži už byli v minulosti vícekrát soudně trestáni za majetkovou trestnou činnost. Organizátor skupiny Daniel Kyler dokonce čtrnáctkrát. Každý z odsouzených kromě let strávených ve vězení musí navíc zaplatit způsobenou škodu.

Soud sice poslal obžalované muže do vězení, zároveň ale vrátil kauzu k došetření státní zástupkyni. Podle názoru soudu by měly být stíhány i osoby, které byly prostředníky mezi podvodníky a jejich oběťmi. Tyto osoby za ně vybíraly zálohy na koupi nemovitostí. „Při podání obžaloby byly tyto osoby v postavení poškozených. Teď ale nic nebrání tomu, aby bylo trestní stíhání rozšířeno i na ně,“ reagovala na rozhodnutí soudu státní zástupkyně Eva Žďárská.

Plánovat podvod začali dva z odsouzených mužů už v době, kdy si společně odpykávali předchozí tresty odnětí svobody. Po propuštění z vězení se setkali a dohodli se na způsobu „podnikání“. Třetí muž jim posloužil jako komplic. Společně měli obrat 22 lidí o více než 30 miliónů korun.

„Vymysleli si legendu, že jsou zprostředkovateli pro banku a mohou nabízet k prodeji byty, na které nejsou spláceny hypotéky, takže bance propadnou jako zástava. Mělo se jednat o byty i rodinné domy. Podvedeným obvinění tvrdili, že ještě než tyto byty půjdou do dražby, tak je mají možnost prodat za výhodné ceny. Před tím jim ale museli zaplatit zálohy,“ popsala princip podvodu státní zástupkyně Eva Žďárská.

Na byt požadovali zálohu 300 tisíc korun, na dům 600 tisíc. Klientům slibovali, že jakmile se nemovitosti uvolní, budou následovat prohlídky. Podle toho, zda se jim byt či dům bude líbit, tak buď jeho cenu doplatí, nebo jim bude záloha vrácena.

Žádná zprostředkovatelská činnost však neexistovala, muži si byty a domy k prodeji sami vymýšleli. „Nabízeli je zejména lidem, se kterými se znali z minulosti. Udržovali s nimi dobré vztahy a věděli, že mají finanční prostředky. Nabídky rozesílali dokonce některým majitelům realitních kanceláří e-mailem a účastnili se i osobních jednání,“ uvedla Žďárská. S vybíráním peněz od lidí jim pomáhali další čtyři lidé. „Ti o podvodech nevěděli. Peníze předávali obviněným v dobré víře, že je skutečně uloží na účet banky,“ vysvětlila státní zástupkyně.

Třetí na scéně měl uklidnit podezřívavé poškozené

Když se ale dlouho žádné prohlídky nekonaly, lidé začínali mít podezření. A v tuto chvíli přišel na řadu třetí komplic, jehož úkolem bylo uklidnit poškozené a ubezpečit je o tom, že je všechno v naprostém pořádku. „Působil velice seriózně. Vystupoval jako další pracovník Komerční banky nebo auditor České národní banky. Lidem znovu zasvěceně vysvětloval princip takovéhoto obchodu s nemovitostmi. Díky jeho přesvědčování si mnozí dokonce zaplatili zálohy na další byty,“ řekla Eva Žďárská.

Po nějaké době ale mnozí pochopili, že se opravdu nechali napálit a začali usilovat o vrácení svých záloh. Zpět si je vymohla pouze hrstka poškozených. „Řekla bych, že to byli ti, kteří o vrácení žádali nejaktivněji, a to buď uplatňováním směnek u krajského obchodního soudu, nebo prostřednictvím vymáhacích agentur,“ míní Žďárská. Dodala ale, že to se podařilo pouze těm, jejichž zálohy nepřesahovaly milion korun, a i někteří z nich dostali pouze část původní sumy.

Většina peněz skončila na osobních kontech prvních dvou obviněných, kteří si je rozdělili rovným dílem. Ti je využili na rekonstrukci svých domů nebo na nákup luxusních automobilů. Třetí komplic si za svou pomoc přišel zhruba na půl milionu korun.