Z Rosolovy senzační výhry se raduje i jeho první trenér

Hodonín - Hodonínský tenisový odchovanec Lukáš Rosol včera ohromil tenisový svět. V pěti setech dokázal po bojovném výkonu vyřadit ve Wimbledonu druhého hráče světa Rafaela Nadala. Úspěch potěšil také prvního Lukášova trenéra, dnes už šestašedesátiletého Zbyňka Černého, který byl před dvaceti lety u prvních tenisových krůčků českého reprezentanta.

Pamatujete si ještě, kdy jste Lukáše na kurtu viděl poprvé?

Trénoval jsem tehdy v hodonínské tenisové škole, kam ho přivedli maminka s tatínkem. Na chlapci bylo vidět, že má hodně energie, kterou potřebuje nějak utlumit, a tak rodiče rozhodli, že zkusí hrát tenis a uvidíme, jak mu to půjde.

Jak byste zhodnotil jeho první tenisové pokusy?

Patřil mezi nejmladší. Hned od začátku se snažil vyrovnat v tenisové škole starším dětem a zvládnout všechny cviky, co ostatní. Byl pilný a snaživý, a to mu asi zůstalo doteď.

Takže už tehdy byste odhadl, že dosáhne takového úspěchu?

Bylo by nefér, kdybych tvrdil, že jsem v něm spatřoval nějaký extrémní talent. Roli asi sehrála ta píle a to, že se mu věnovalo několik trenérů. Nakonec odešel do Přerova, kde byl tenis na špičkové úrovni, a že si ho vyhlédli, ukazuje, že už se jeho talent začínal rozvíjet.

Jak jste prožíval klíčový zápas Lukáše proti Nadalovi?

Samozřejmě všichni z Hodonína fandili, to je jasné. Fakt je, že málokdo předpokládal, že by mohl porazit vlastně nejlepšího hráče, který momentálně na trávě je. Průběh zápasu ukázal, že při troše štěstí mohl zápas vyhrát dokonce tři nula, a nemusel hrát až na pět setů.

Jaká byla jeho největší zbraň?

Myslím, že šlo o odvahu, se kterou do duelu šel. Hrál bez respektu a v podstatě tím tvrdým způsobem hry plně eliminoval Nadalovu jistotu. Výborný servis mu vydržel celých pět setů. To mělo asi největší vliv na vítězství.

Cítil jste i osobní hrdost, že jste Lukáše trénoval?

To ne, já nebyl ten, který by jeho vývoj tolik ovlivnil, u mě pouze začínal. Pak ho trénoval můj syn a několik dalších trenérů, kteří měli ty zásluhy větší. Největší pokrok asi zaznamenal v Přerově. Hlavní je ta celková česká hrdost, že začínal zrovna u mě, je to takové malé plus.

Kam by až mohla jeho kariéra pokračovat?

Na Wimbledonu má celkem těžký los, hraje navíc čtyřhru, tak se ukáže, jestli mu vydrží síly. Já věřím, že ano. Pokud se mu podaří ještě poslední letošní grandslam v Americe, může prorazit do elitní padesátky. Tam už to bude zas něco jiného.