Znovunalezené dokumenty neobsahují důkaz o kolaboraci Salmů

Brno - Archiválie z dob protektorátu, které se v 90. letech ztratily z trezoru městského úřadu v Rájci-Jestřebí, neobsahují důkazy o spolupráci šlechtického rodu Salmů s nacisty. Takové jsou výsledky bádání archivářů a historiků, kteří dokumenty několik měsíců pečlivě zkoumali. Právě záhadná ztráta a znovunalezení archiválií vedly k domněnkám, zda dokumenty neobsahovaly stěžejní důkazy v restitučním sporu s potomky hraběte Huga Salm-Reifferscheidta.

Vzácné dokumenty z období kolem druhé světové války ležely dlouhá desetiletí v trezoru městského úřadu v Rájci-Jestřebí. Odtud se ale na přelomu 90. let ztratily. V roce 2006 se do hledání archiválií zapojila i policie. Pachatele ale nenašla, a tak případ odložila. 

Před třemi lety se jedna z hledaných knih našla ve skladu městského úřadu v Rájci, ležela mezi alby s dobovými fotografiemi. Záhadně nalezenou knihu si ihned převzali archiváři, důkazy o napojení Salmů na nacisty v ní nenašli. V září 2011 se pak našel i druhý z dlouho pohřešovaných dokumentů. Přišel poštou ze Znojma od anonymního odesílatele. 

Dvě staré knihy měly evidovat dění na úřadu v Rájci mezi lety 1926 až 1946. Podle některých historiků v nich mohly být důkazy o spolupráci šlechtického rodu Salmů s nacisty. Tak se právě tyto dokumenty mohly stát stěžejními důkazy v táhlém restitučním sporu potomků Hugo Salm-Reifferscheidta. Tyto domněnky teď archiváři vyvrátili. „Nejsou tam žádné doklady, žádné dokumenty o tom, že by pan Salm byl členem nějakého německého spolku. Já si myslím, že průkazné tam není nic,“ uvedla ředitelka Moravského zemského archivu Kateřina Smutná. Pokud se knihy o šlechtické rodině zmiňují, pak jen ústy zastupitelů a radních v zápisech z oficiálních zasedání vedení města. 

Zápisy z tehdejší rady a zastupitelstva jen potvrzují to, co už z historie badatelé ví: Hugo Salm se přihlásil o německé občanství, po válce ale tvrdil, že tak učinil pod nátlakem a zažádal zpět o občanství české. Ve stejném duchu mluví i další historické prameny. V únoru 1942 napsal vedoucí brněnské úřadovny říšského protektora Heydrichovi: „Kníže Salm má negativní postoj k nacismu, a ač se po dlouhavých jednáních a pod nátlakem přiznal k němectví, uvnitř je mu ještě hodně vzdálen,“ stojí v textu objeveném v roce 1969. 

Dcera hraběte, Marie Alžběta Salmová, je na dovolené v zahraničí, k závěrům archivářů se tak dnes nemohla vyjádřit. Už dříve ale uvedla, že si je jistá, že v dokumentu proti jejímu otci nic negativního být nemůže. 

Restituční spory rodiny Salmů o majetek v hodnotě miliard korun, který zahrnuje rájecký zámek, zámek v Blansku a rozsáhlé pozemky a polnosti na Blanensku tak ani znovunalezené dokumenty nepomohou vyřešit. 

Kolaborant, nebo oběť? 

Salmové patřili po staletí k nejvýznamnějším šlechtickým rodům na Moravě. Zastávali nejvyšší funkce v markrabství - posty moravských hejtmanů. Na Blanensku vlastnili asi 7000 hektarů půdy včetně nemovitostí zahrnujících zámky Blansko a Rájec. O majetek přišli na základě Benešových dekretů. Potomci hraběte tvrdí, že se k německé národnosti sám nepřihlásil a říšské občanství si za druhé světové války zvolil pod nátlakem.