Ochoz u Brna – Skauti finišují s opravou Kaprálova mlýna v údolí Říčky. Mlýn, který se během roku a půl proměnil v mezinárodní středisko ekologické výchovy, by měl být slavnostně otevřen 1. září. Na jednu z posledních dobrovolnických brigád v pondělí dorazily i posily ze zahraničí. Zrekonstruované středisko bude sloužit nejen skautům, ale i školám.
Skauti dokončují přestavbu Kaprálova mlýna
Dvaadvacet dobrovolníků ze sedmi zemí dorazilo do údolí Říčky, aby skautům pomohli s posledními úpravami na Kaprálově mlýně. Zůstanou týden. „Přijela jsem z Běloruska, z Minsku. Jsem skautka a jsem nadšená do ekologických projektů,“ svěřila se jedna z účastnic Elena Sermakshevová, která se ekologii věnovala i na svých studiích. Brigádníci mají za úkol úklid okolí budovy. Pokud je špatné počasí, uklízí nově vybavené pokoje a sociální zázemí střediska. „Snažíme se to tu už připravit na otevření. Myslím, že budeme dělat všechno, co bude potřeba,“ dodala s úsměvem skautka.
Na dobrovolníky nečeká jen práce. „Já mám na starosti odpočinkové programy pro účastníky. Kromě práce zažijí například i bojovku, prozkoumají okolí, navštívíme běžně nepřístupnou Ochozskou jeskyni a zajedeme na výlet do Brna,“ řekl jeden ze spoluorganizátorů mezinárodní brigády Dan Vejrosta.
GALERIE
Na brigádu přijela i Elena Sermakševová z Minsku
Starý mlýn šel kompletně k zemi
Do plánů na opravy mlýna se skauti pustili poté, co jim v roce 2007 potomci bývalých majitelů celý objekt darovali. Opravit zchátralou budovu svépomocí nepřicházelo z finančních důvodů v úvahu, skauti si proto požádali o evropskou dotaci. Jedenapadesát milionů z Bruselu pomohlo proměnit objekt v havarijním stavu na moderní a energeticky šetrné středisko, které bude vést nejen malé skauty, ale i školáky k zájmu o přírodu a ekologii.
Opraveným Kaprálovým mlýnem provádí Michal Medek (zdroj: ČT24)
Provoz střediska bude sázet na ekologicky šetrné technologie. Při stavbě dělníci použili i dřevo či slámokarton, interiéry zdobí hliněné omítky. „Srdce celé budovy je tady ve strojovně, kde je jak vytápění, tak ohřev teplé vody. Budova může být vytápěna buď tepelným čerpadlem, které bere teplo tady ze země, nebo slunečními kolektory, případně může být přitápěno i dřevem,“ vysvětlil jeden z hybatelů projektu Michal Medek.
Dnes už má budova novou fasádu a dělníci dokončují úpravy interiérů, před rokem ale na místě bývalého mlýna zůstala jen hromada suti. Objekt musel být prakticky celý stržen, jeho statika byla v katastrofálním stavu. Na jeho místě pak přes zimu vyrostla přesná kopie, která zachovává vzhled, genia loci i prvorepublikové prvky, které do budovy vnesli původní majitelé. A to včetně jizev, které na mlýně zanechaly jedny z posledních bojů druhé světové války. Na hlavní budovu se proto vrátí i zrestaurované dřevěné okenice, na nichž jsou dodnes patrné průstřely a díry po střepinách.
Kaprálův mlýn jako vizitka dějin minulého století
Kdy přesně byl postaven takzvaný „Horní mlýn“ není jisté, podle záznamů ale stál už někdy na počátku 18. století. V roce 1939 koupila Horní mlýn Zdena Kaprálová, jejíž manžel Aleš byl ředitelem továrny Biochema (pozdější Fruta) v brněnských Modřicích. Chtěli zde najít klidné místo před útrapami nadcházející druhé světové války. V dubnu 1945 ale i údolím Říčky přešla válka. Rudá armáda se usadila přímo v areálu mlýna, kde se fronta na několik dní zastavila. Kvůli špatnému stavu armády tam padlo přes dvě stě vojáků a v přilehlém sadu je pochováno asi šedesát koní.
Po skončení války, v předtuše dalšího politického vývoje, odešli Kaprálovi na sklonku roku 1946 za prací do Indie. Po roce 1948 se už do vlasti nemohli vrátit. Životní osudy své rodiny, zejména život ve mlýně, popsala Zdena Kaprálová v knize Zítra bude líp, kterou skauti letos vydali v reedici. V roce 1949 byl mlýn vyvlastněn a poté sloužil jako středisko pro podnikovou rekreaci. Roku 1984 byl opuštěn. Čtyři roky po pádu totality byly přilehlé pozemky spolu se zdevastovaným mlýnem navráceny Zdeně Kaprálové. Ta ho pronajala na dobu 99 let Junáku – svazu skautů a skautek ČR. Na jaře roku 2007 dcery zemřelé Zdeny Kaprálové mlýn skautům darovaly. Na paměť tohoto daru se skauti rozhodli budovu překřtít na Kaprálův mlýn. Získáním areálu do vlastnictví Junáka byla odstraněna poslední překážka pro zásadní obnovu základny.
Zdroj: web Kaprálova mlýna