Rájecký zámek vystavil klenotnici Salmů

Rájec-Jestřebí - Klenotnice se souborem unikátních uměleckých předmětů z horského křišťálu je novým lákadlem zámku v Rájci nad Svitavou. Zámek je takto pohromadě vystavuje poprvé. Exponáty pocházejí už ze 16. století a vytvořili je přední umělci v Miláně nebo v Praze. Rájecká kolekce křišťálů podle odborníků nemá ve střední Evropě obdoby.

Jedinečné horské křišťály, broušené v těch nejlepších dílnách, si mohou návštěvníci rájeckého zámku prohlédnout konečně v pořádném světle. Až dosud se schovávaly v jedné ze skříní na běžné prohlídkové trase, teď se přesunuly do středu pozornosti. „Tyto křišťály patří k nejpozoruhodnějším sbírkám svého druhu ve střední Evropě, podobné najdete pouze v knížecích a královských sbírkách po celé Evropě. Tato sbírka je významná především tím, že se dochovala v takto celistvé a kompaktní podobě – tak, jak byla s největší pravděpodobností nashromážděna během toho 17. a 18. století,“ řekl kurátor výstavy Michal Konečný.

Soubor křišťálů pro knížata ze Salmu vytvořili přední evropští brusiči drahého kamení. Největší část vznikla v dílnách milánské rodiny Miseroni, která pracovala i pro císaře Rudolfa II. Součástí klenotnice je i jantarový domácí oltářík ze 17. století. Ten byl až dosud ukrytý v depozitáři. Návštěvníci si ho mohou prohlédnout vůbec poprvé. 

Expozice podle Konečného dokládá, že knížata ze Salm-Reifferscheidtu patřila k nejvýznamnějším šlechtickým rodům na Moravě. Křišťály doplňují další významné předměty ze sbírek rodiny ze Salmu, například řády Zlatého rouna, nejvyšší vyznamenání udělovaná panovníkem Rakouska-Uherska, které získali hned dva členové tohoto rodu, nebo zrestaurovaná knížecí koruna. Ta je jedinou panovnickou korunou, jež se do dnešních dní na Moravě zachovala. Kromě ní v Česku přežila do dneška už jen svatováclavská koruna v Praze. 

V expozici bude k vidění i pohár z kokosového ořechu, zdobený drahými kovy. „Ten kokosový pohár byl nedílnou součástí takzvaných kunstkomor, tedy uměleckých sbírek šlechticů v 16. a 17. století. Představoval takový velmi exotický artefakt,“ vysvětlil Konečný. 

Klenotnici otevřel rájecký zámek jako připomínku 400. výročí úmrtí císaře Rudolfa II., mecenáše a sběratele umění. Stane se novou součástí prohlídkové trasy v prvním patře zámku. Otevření expozice se zúčastnila i dcera posledního majitele zámku, pátého knížete z rodu Salmů, Marie. Novinářům řekla, že si ještě vzpomíná, které místnosti cenný křišťál zdobil. O koruně ale nevěděla. Její otec prý nejraději nosil slamák.

Klíč nejvyššího komořího s iniciály císařovny Marie Terezie a Josefa II.
Klíč nejvyššího komořího s iniciály císařovny Marie Terezie a Josefa II.
Více fotek
  • Klíč nejvyššího komořího s iniciály císařovny Marie Terezie a Josefa II. zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3801/380032.jpg
  • Exponáty pocházejí převážně ze 16. století zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3801/380028.jpg
  • Součástí klenotnice je i jantarový domácí oltářík ze 17. století zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3801/380035.jpg
  • Křišťál vybrousili přední umělci té doby v Miláně a v Praze zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3801/380026.jpg