Znojmo patří okurkám. Alespoň na tři dny

Znojmo - Jídlem, pitím, doprovodným programem a velkým množstvím okurek oslaví Znojemští 440. výročí jejich chlouby - znojemské okurky. Od středy začínají ve městě Slavnosti okurek, kde bude vyhlášena i nejlepší sterilovaná a rychle kvašená okurka letošního roku. Pro mnoho lidí jsou tyto tři dny jednou z mála příležitostí, kdy mohou tradiční znojemskou pochutinu ochutnat. Zpracovatelé je totiž vozí až z Maďarska.

Centrum Znojma na tři dny ožije řemeslnými trhy, divadelními vystoupeními, ale hlavně kulinářskými specialitami, které mají společného jmenovatele - okurku. Horní a Masarykovo náměstí už zaplnily stánky s nejrůznějšími okurkovými specialitami. Pro návštěvníky otevřou ve středu ve tři hodiny odpoledne.

Z pokrmů obsahujících tuto plodinu v nejrůznějších úpravách mohou lidé vybírat i v menu místních restaurací nesoucích Řád znojemské okurky. „Nabídneme znojemský guláš či vepřové maso plněné okurkou a uzeným. Oproti loňskému roku jsme nabídku jídel na slavnosti úplně obměnili,“ uvedla provozní restaurace U Zlaté konve Eva Elmerová.

Ačkoliv se akce koná teprve pátým rokem, měla by být připomínkou trhů, které se kdysi ve městě konaly. „Naše slavnosti navazují na pořádání velkých okurkových trhů, kterými bylo v minulosti Znojmo proslaveno široko daleko,“ uvedla mluvčí znojemského městského úřadu Renáta Bártová. V oblasti se pěstují převážně okurky hruboostné, jinak také zvané bradavičnaté. Zde se jim daří zejména kvůli podnebí i vhodnému složení půdy. Místní tvrdí, že místní okurky jsou šťavnatější a chutnější než jiné druhy.

Místa u nás, která proslavila zelenina

Znojemská okurka

Okurky začal ve Znojmě pěstovat už v roce 1572 opat místního kláštera v Louce Sebastian Fraytag. Ten si dovezl semínka z Maďarska. Počet vypěstovaných okurek brzy tak narostl, že lidé začali řešit, co by s touto zeleninou mohli dělat. Začali ji tedy nakládat do soli a octa. Obliba znojemských okurek, i těch nakládaných, se brzy rozšířila za hranice města. Znojemští během desítek let vytvořili vlastní recepturu na nálev, který dává znojemským okurkám jejich specifickou chuť.

Ivančický chřest

Do Ivančic se dostal chřest v roce 1829, kdy si jeho sazenice přivezl lékárník a radní Anton Worell. Jeho chřestovnictví úspěšně fungovalo téměř 90. let. Ivančický chřest se těšil velké popularitě po celém Rakousku-Uhersku. S oblibou si na něm pochutnávala i císařovna Sissy. Dnes ho ovšem v Ivančicích pěstuje pouze pár nadšenců. I na chřestové slavnosti vozí pořadatelé převážnou většinu ze Slovenska.

Žatecký chmel

Na Žatecku se chmel údajně pěstoval už před tisíci lety. Existují záznamy z 11. století, které zmiňují, že se v místních klášterech vařilo pivo. Konkrétně lze chmel spatřit v Žatecké chmelařské oblasti, která zahrnuje okres Louny, Rakovník, Chomutov, Kladno či Rokycany. Centrum jeho zpracování je pak přímo v Žatci. Pro své unikátní vlastnosti je využíván nejen u nás, ale kupují ho pivovary z celého světa.


I když se na tři dny Znojmo promění v centrum okurek, realita už je teď zcela jiná. Chlouba tohoto města totiž téměř vymizela a okurky na nakládání si zpracovatelé musí vozit až z Maďarska. „Převážná většina okurek, zejména takzvaných nakládaček, se dříve pěstovala na jižní Moravě. Nyní se ale v této oblasti pěstuje pouhá jedna třetina toho, co před patnácti lety,“ uvedl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.

Rozloha půdy na jižní Moravě, na které se pěstují okurky

1995 - 2 900 ha půdy

2010 - 1 148 ha půdy


Největší český zpracovatel okurek, firma Hamé, přesunul už v roce 2003 svoji výrobu ze Znojma do Bzence na Břeclavsku. S odchodem zpracovatelů neměli pěstitelé komu své okurky dodávat, a tak se řada z nich zaměřila na jinou oblast zemědělství či odešli z oboru úplně. „Důvod poklesu je ve zpracovatelských kapacitách - ty zmizely. Pěstitelé nemají pro koho okurky pěstovat. Když není odběratel, nemůže být ani výrobce,“ dodal Zeman.

I když se nyní zájem o znojemské okurky ze strany nakupujících i zpracovatelů zvyšuje, farmářů, kteří by se opět vrhli na jejich pěstování, nepřibývá. „Jakmile jednou zemědělec od pěstování zeleniny upustí, velice těžko se k tomu vrací,“ řekl Zeman.

Produkce na jižní Moravě nyní nepokryje ani spotřebu největšího zpracovatele, firmy Hamé. „Rádi bychom nakupovali pouze od jihomoravských zemědělců. Bohužel letos od nich bude pocházet pouze asi padesát až pětasedmdesát procent okurek, které zpracujeme,“ uvedl výrobní ředitel Hamé Petr Zábojník. Zbytek firma musí dovážet z Maďarska. Proto muselo vedení rozdělit výrobu do dvou značek. Jihomoravské okurky najdou zákazníci pod tradiční značkou Znojmia.

Budoucnost znojemských okurek vidí optimističtěji Zbyšek Dřevojan z družstva Znojemská okurka. Družstvo vzniklo před čtyřmi lety s cílem obnovit zašlou slávu této zeleniny v oblasti. Okurky berou od místních farmářů a zavařují je v tradičním znojemském nálevu. Tajemství specifické chuti je podle něj v koření. „Používáme dvanáct druhů koření v určeném poměru,“ prozradil Dřevojan.

Na pultech obchodů lidé znojemské okurky nenajdou

I Dřevojan ovšem přiznává, že na Znojemsku už se nepěstuje okurka v tak velkém množství jako dřív. Stejně jako ostatní to přičítá přesunu či zániku konzerváren. „Zmenšila se plocha, na které se pěstuje. Myslím ale, že pokud by byl ze strany zpracovatelů zájem, místní farmáři jsou schopni produkci zvýšit,“ řekl Dřevojan.

Velké obchodní řetězce bradavičnatou plodinu nenabízí. Její milovníci se proto pro ni musí stále vydávat do Znojma. Někteří si pro ni jezdí i přes půl republiky. „Přijíždí sem lidé například z Vysočiny či Čech,“ uvedl Dřevojan. Ačkoliv letošní dosavadní počasí okurkám nepřálo, bude co zavařit. „Kvůli mrazům v zimě, jarnímu suchu a následným dešťům dozrávají nestejnoměrně. Myslím si ale, že nakonec bude okurek dost,“ dodal Dřevojan.