Hodonín - Ze Zlína do Norska a zpět. Opět do Norska, a tentokrát místo na jih Moravy na sever Čech. Angažmá u házenkářek Mostu narušilo kariérní koloběh zkušeného trenéra Dušana Poloze. Ten jako asistent u reprezentace touží hlavně uspět na mistrovství Evropy, kam se házenkářky podívají po dlouhé době. Na jižní Moravu ale Dušan Poloz přesto v přípravě zavítal, jeho Most letos zastupuje české týmy na Slováckém poháru v Hodoníně.
U šampionátu jsem nemohl chybět, vysvětluje návrat světoběžník Poloz
Po roce angažmá v Norsku absolvujete opět jako trenér ženského týmu přípravné zápasy na jihu Moravy, co vás přimělo k návratu?
Ty hlavní důvody pro návrat do Česka byly dva. Za prvé má rodinná situace, pak také vybojovaný postup s českou ženskou reprezentací na mistrovství Evropy. S hlavním trenérem Honzou Bašným jsme se totiž shodli, že bych nemohl působit u mužského kolektivu v zahraničí a zároveň stoprocentně působit na pozici asistenta u reprezentačního družstva žen. Kolize, co se týče termínů zápasů, byla obrovská. Rozhodně jsem chtěl být u toho, až nároďák po osmi letech na mistrovství opět nastoupí.
Proč jste se nechal zlákat do pozice házenkářského lodivoda právě od Mostu, když máte spíše vazby na jižní Moravu?
Nabídek jsem obdržel víc. Při konečném rozhodování mě ale ovlivnila pozitivní atmosféra v Mostu, kterou jsme zažili právě při reprezentačních duelech. Toto město házenou žije, momentálně je to tam sport číslo jedna. Když k tomu přidáte krásné sportovní prostředí, slušně zaplněnou halu a hlasité fanoušky, kteří náš ženou vpřed, je jasné, proč na misce vah vyhrál právě Most.
Přece jenom trenéra hledaly i moravské týmy, konkrétně Zlín a Veselí nad Moravou. Nelákalo vás angažmá v domácím prostředí?
U Veselí už bylo pozdě, to jsem měl podepsanou smlouvu s Mostem. Zlín samozřejmě zájem měl a přiznávám, že jsem byl na vážkách, jestli se nevrátit domů. Podle mého názoru ale čas na to, abych se do Zlína po roce vrátil, ještě neuzrál. Do budoucna se tomu ale určitě nebráním.
Reportáž Ivy Gambové (zdroj: ČT24)
Nesehrálo přece jen určitou roli při vašem rozhodování, že ze Zlína po sezóně odešly čtyři klíčové hráčky Helena Štěrbová, Petra Růčková, Pavla Poznarová a Kristýna Salčáková?
O tom to rozhodně nebylo. Já jsem cítil, že na návrat do Zlína je příliš brzy. Podle mě se potřebuje v tuto chvíli zlínský tým vydat trošku jiným směrem. Po celé mé angažmá v Norsku jsem byl se zlínským vedením v kontaktu, přemýšlel jsem o tom, ale zvolil jsem Most.
Právě Most chtěl do svých řad získat Helenu Štěrbovou, kterou ze Zlína i reprezentace velmi dobře znáte. Mrzí vás, že to nakonec nevyšlo?
Každý trenér, který by řekl, že ho to nemrzí, by lhal. Ani já nejsem výjimkou. Na Helu jsme spoléhali především v obranné činnosti. Podle mého názoru je to nejlepší obranářka celé interligy. I díky ní jsme v reprezentačních zápasech předvedli takovou úroveň. Proti Rakousku i Slovinsku dokázala ubránit klíčové hráčky soupeře.
I když Helena Štěrbová nakonec zamířila do Veselí, pro Most se nakonec rozhodla další zlínská hráčka Petra Růčková. Co může vašemu klubu přinést?
Peťa je takový dělník na hřišti, který sice není vidět v brankových statistikách, ale svoji poctivou práci si odedře. Má potenciál se zlepšovat, a to mě na ní právě baví. Tato hráčka do hry dává vše.
Jak na tom v nadcházející sezóně právě Veselí a Zlín podle vašich odhadů v interlize budou?
Po pravdě ve své hlavě jsem už interligové medaile rozdal. Byl bych rád, kdyby to nakonec nevyšlo, protože Most na prvních třech místech nefiguruje. Zcela jednoznačně budou interligu okupovat ostravská Poruba, Veselí a slovenské Michalovce. Tyto týmy jsou nejkvalitnější, mají nejlepší hráčky, a tím i největší potenciál uspět. To vše ještě umocňují kvalitní trenéři. Za těmito kluby se v pořadí může stát cokoliv. Bude rozhodovat stabilita výkonů a šířka kádrů, protože letos se bude hrát play-off trošku jinak. Už nepůjde o to získat tři vítězné duely, ale budou se započítávat body. Bude tedy nějaká nadstavbová část, kde se bude týmům počítat každý bod. Nevím, jestli to pro diváky bude mít ten pravý náboj, ale vedení klubů o tom rozhodla. Jinak co se týče Zlína, samozřejmě s odchodem čtyř reprezentantek jdou logicky ambice dolů. Zlín má ale obrovsky talentovanou mládež, se kterou pracuje. Nějaké hráčky určitě překvapí a dostanou se nahoru, střed tabulky tak může rozhodně uhrát.
- Dušan Poloz zdroj: ČT Brno http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3887/388626.jpg
- Moravskou stopou v mosteckém týmu je kromě Poloze i Petra Růčková zdroj: ČT Brno http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3887/388640.jpg
- Slovácký turnaj bere Dušan Poloz jako vynikající přípravu na interligu zdroj: ČT Brno http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3887/388629.jpg
- Na Slováckém turnaji měl Polozův Most možnost konfrontace se špičkovými evropskými kluby zdroj: ČT Brno http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3887/388637.jpg
Proč jste jako přípravu zvolili právě účast na Slováckém poháru?
Turnaj takové kvality v Česku v podstatě neexistuje, jeho tradice je dlouhodobější a herní úroveň je velmi dobrá. Hrají tady všechny mančafty se zkušenostmi z evropských pohárů a právě konfrontaci s tak špičkovými týmy české holky potřebují. V posledních letech se sice zlepšilo to, že některé české kluby hrají evropské poháry, ale Slovácký turnaj je úžasná zkušenost. Hráčkám to pomůže v přípravě na interligu.
V těch utkáních jde přece jen vidět, že ta klubová evropská házená je na jiné úrovni než česká. Čím to podle vás je?
Házená se hraje v Evropě výborně všude kolem nás. My jsme se už před Slováckým turnajem utkali s norskými a německými týmy a podlehli jsme jim o deset gólů. Světová házená je na rozdíl od té české jinde, co se týče individuální činnosti hráček i herních situací. Jde o dlouhý proces. I proto jsem rád, že mladé juniorské i dorostenecké mančafty se probojovaly na mistrovství, kde mají právě možnost konfrontace. Pak existuje i několik šikovných týmů, které se snaží hrát evropské poháry, a to může české reprezentaci jedině pomoct.
V této sezóně budete tedy působit v ženské domácí soutěži. Znamená to tedy, že jste za sebou už zavřel dveře před zahraničním angažmá?
Upřímně asi nikdy nebudu trénovat nikde jinde než v Norsku nebo v Čechách. Říkám to veřejně, že Norsko se stalo mým druhým domovem a házenkářskému působení v této zemi se nikdy bránit nebudu.
I přes blížící se start interligy máte v hlavě asi především evropský šampionát. Jak se na něj těšíte?
Pro mě, Honzu – hlavního trenéra, hráčky i realizační tým to bude první taková velká akce. Když budu mluvit jen za sebe, ve mně to už nyní vibruje. Což je umocněno tím, že jsme do naší skupiny dostali moje oblíbené Norky, o to víc se na to těším.