Krajský soud má zaplatit jen menší část pokuty za justiční areál

Brno – Krajský soud v Brně má zaplatit jen část z rekordní pokuty ve výši téměř dvou miliard, kterou dostal za porušení rozpočtové kázně při stavbě justičního areálu. Generální finanční ředitelství částečně vyhovělo žádosti soudu a odpustilo mu zhruba tři čtvrtiny částky. Soud má i tak zaplatit víc než 480 milionů korun.

Generální finanční ředitelství odpustilo soudu přibližně tři čtvrtiny z původního odvodu 1,9 miliardy korun. Zbývající částku má soud zaplatit jako sankci za uzavření smlouvy na výstavbu budovy státního zastupitelství v rozporu se zadávacími podmínkami a za přidělení zakázky na základě opčního práva.

„Již dříve jsme konstatovali, že veškeré prostředky použité na výstavbu justičního areálu v Brně byly použity v souladu s účelem, na který byly čerpány. Celkové náklady na výstavbu objektu pro státní zastupitelství činily přibližně 11 procent z celkové částky. Ponechaná sankce ve výši přes 483 milionů je oproti tomu celých 25 procent z celkové částky. Krajský soud v Brně je touto disproporcí překvapen a považuje ji za neadekvátní,“ reagovala mluvčí brněnského krajského soudu Miroslava Sedláčková. „Při stanovení nového odvodu jsme vycházeli z Evropské směrnice,“ kontrovala mluvčí Generálního finančního ředitelství České republiky Petra Homolová.

Soud ani sníženou sankci zatím platit nemusí. Podal totiž proti rozhodnutí o uložení odvodu správní žalobu. „Krajský soud v Hradci Králové přiznal žalobě odkladný účinek, což znamená, že je odložena vykonatelnost rozhodnutí finančního ředitelství,“ vysvětlila Sedláčková.

Boj za prominutí i zbylé části odvodu odvodu nechce vzdát ani Ministerstvo spravedlnosti. „Využijeme všech prostředků, abychom se toto rozhodnutí pokusili zvrátit. Případně to budeme směřovat k nové žádosti o prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně,“ tvrdila mluvčí ministerstva Petra Hrubá.

Vrácení peněz do státního rozpočtu by znamenalo absurdní kolotoč

Pokud by soud peníze skutečně musel do rozpočtu vrátit, znamenalo by to absurdní kolotoč převodu státních peněz mezi jednotlivými institucemi. Soud, který ani 480 milionů korun nemá, by o ně požádal Ministerstvo spravedlnosti. To by kvůli navýšení rozpočtu oslovilo Ministerstvo financí. Ministerstvo financí by potom peníze poslalo na účet spravedlnosti, odtud by putovaly na soud, ze soudu na Finanční ředitelství a zpět na Ministerstvo financí.

Náklady stavby postupně rostly. Podle prvních odhadů měl areál stát 805 milionů, ministerstvo spravedlnosti nakonec schválilo upřesněný rozpočet 1,7 miliardy korun. Nakonec však činily celkové náklady 1,9 miliardy. Kauzu v minulosti šetřila i policie kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně. Policie sice případ odložila, ale právě porušení rozpočtových pravidel řešili inspektoři brněnského finančního úřadu. Za neoprávněné použití státních peněz vyměřili historicky nejvyšší pokutu pro státní úřad – 1 935 623 540 korun.

Jestli někdo ponese za prohřešky při výstavbě justičního areálu osobní zodpovědnost, je nejisté. Ministr už jednou neúspěšně podal kárnou žalobu na předsedu soudu Jaromíra Pořízka a ve stejné věci už další kárnou žalobu podat nelze.