Kvůli výbuchům min umírá v Bosně každý rok zhruba třicet lidí

Další den strávený na řece Sávě i pod její hladinou. Brněnští policejní potápěči jsou v bosenském příhraničním městě Orašje už čtvrtý den. Jejich mise pomalu míří do druhé půle. Počty vylovené munice ale prozrazují, že nepovede k úplnému odminování vytyčeného úseku řeky. Na břehu je zatím bezpečně uložena necelá dvacítka kusů munice, pod vodou je jí podle odhadů ještě čtyřikrát víc.

I proto už teď probíhají jednání českých potápěčů s bosenskou vládou o další spolupráci. Navíc - na nejdelší bosenské řece Sávě jsou desítky takových úseků, jejichž dno připomíná spíš armádní sklad. Přítomnost min pálí taky Chorvatsko na opačném břehu. To se v polovině příštího roku stane součástí Evropské unie. Sáva je hraniční řeka a aktivní munice na jejím dně není dobrou vizitkou.

České potápěče sledují taky členové bosenské speciální jednotky SIPA. Probíhající mise je pro ně možností naučit se, jak s minami relativně bezpečně zacházet. Český velvyslanec v Bosně a Hercegovině, se kterým jsme se krátce sešli, přidal oficiální odhad, že tři procenta území státu jsou dosud zamořena minami. Sám zažil případy, kdy jedna usmrtila dítě běžící za míčem… jen několik metrů od dětského hřiště. Ročně tu na následky výbuchu miny umírají zhruba tři desítky lidí.

Včera večer jsme si důkladněji prohlédli příhraniční město Orašje, ve kterém jsme ubytovaní. Moderní supermarkety, aquapark, nová rodinná zástavba. Je těžké uvěřit, že před sedmnácti lety tu všude byly jen ruiny a ve vzduchu pachuť mosazi.

Myslím si, že země bývalé Jugoslávie zažívá to, co jsme my v Česku pociťovali po sametové revoluci. Luxusní auta ze západu, obchody plné značkových oděvů, chuť Coca Coly - to je Bosna a Hercegovina dnes.