Okradení umisťují fotky zlodějů na Facebook. Sami tím překračují zákon

Brno – Policii chybí potřebné důkazy. Tak jim je obstaráme. Taková byla hlavní myšlenka stránky na sociální síti Facebook, kam lidé umisťují fotky údajných zlodějů z brněnských ulic a podchodu u hlavního nádraží. Cílem je, aby lidé věděli, na koho si při pochůzkách městem dát pozor – a zároveň poskytnout policii dostatečný důkazní materiál, aby mohla kapsáře usvědčit. Toto jednání je ale nelegální, upozorňuje Úřad na ochranu osobních údajů.

Stránka s názvem Fotky zlodějů v podchodu na nádraží v Brně má přes sedm tisíc příznivců. Pravidelně na ní přibývají fotky údajných kapsářů. Mnozí z nich jsou podle autorů fotek přistiženi přímo při činu. Jednou z těch, kteří nové informace na stránce pravidelně sledují, je i Soňa Borůvková. „Přidala jsem se do skupiny zejména ze zvědavosti. Chtěla jsem vědět, jaké fotografie a informace tam najdu,“ uvedla Borůvková.

Sama osobní zkušenost s kapsáři nemá. „Ale mnoho mých známých bylo okradeno právě v podchodu u hlavního nádraží. Myslím si, že stránka je dobrá právě z toho důvodu, že lidé mohou sdílet své zkušenosti,“ řekla Borůvková, kterou na existenci databáze fotek kapsářů upozornili přátelé.

Přesto mladá žena zároveň připouští, že zveřejňovat fotografie kohokoliv bez jeho svolení není zcela správné. „Ve výsledku, pokud budou lidé pouze fotografie komentovat a uvádět své zkušenosti bez rasového motivu, pak je to určitě dobré,“ dodala Borůvková.

S tím souhlasí i další členka skupiny Kateřina Gardoňová. „Nevidím důvod, proč bychom se měli nechat kapsáři omezovat. Krádeže ve městě jsou zásadní problém. Lidem to vadí a chtějí to nějak řešit. Já stránky podporuji, protože jsem se nejednou stala obětí krádeže sama. Žádnou fotku jsem tam ale nikdy neumístila,“ uvedla Gardoňová.

I autoři fotografií mohou porušit zákon

Policie o aktivitě některých Brňanů ví. Fotografie přesto nemůže použít jako důkaz k zahájení trestního řízení. „V současné době ale probíhá další vyšetřování a některé osoby budou předvolány k podání vysvětlení. Někteří lidé na fotografiích jsou totiž policii velmi dobře známi,“ uvedla mluvčí policie Andrea Straková.

Na kapesní krádeže se kromě policistů hlídkové služby zaměřují i vyčlenění kriminalisté, kteří se v rizikových oblastech pohybují v civilním oblečení. Kapsáře tak snadněji přistihnou přímo při činu.

Straková zároveň upozorňuje, že zákon překračuje i autor fotografiích, který je uveřejní na sociálních sítích. „Nedopouští se trestného činu, ale jedná se nezákonnou činnost z pohledu Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ upozornila Straková.

To potvrzuje i ředitel Úřadu na ochranu osobních údajů. „Budeme se situací zabývat. Jde o focení někoho, koho označíme za zloděje. Ten ale možná zloděj je – a možná není,“ uvedl Němec.

Své stránky mají i brněnští revizoři

Na sociální síti se v minulosti objevila například i fotogalerie revizorů městské hromadné dopravy. Pasažéři se tak navzájem upozorňovali na to, kdo by po nich mohl vyžadovat platnou jízdenku. V minulosti se Dopravní podnik města Brna snažil svoje zaměstnance před nechtěným zvěčněním na sociální síti bránit a usiloval o zrušení stránek. Přesto minimálně na jedné z nich se nové fotky stále objevují.

Nyní vedení podniku informace o revizorech na Facebooku pouze monitoruje. „O stránkách, kde jsou fotky revizorů, zběžně víme. Nesnažíme se ale proti nim nijak bojovat. Pro nás mohou být jednotlivé příspěvky diskutujících i cennou zpětnou vazbou,“ uvedla mluvčí dopravního podniku Linda Škrancová.

Jeden z řidičů dopravního podniku René Rudzan na oplátku umisťuje pravidelně už několik let na internet videa, na kterých jsou podle něj zachyceni kapsáři, se kterými se setkává při práci. Svoje počínání ale veřejně komentovat nechce.

Je sdílení informací bezpečné?

Úřad pro ochranu osobních údajů se snaží upozorňovat na úskalí sociálních sítí i děti a mládež. Poukazuje na fakt, že i jejich fotky a osobní informace mohou být snadno zneužity, pokud si nedají dobrý pozor. V bulletinu, který zaměstnanci úřadu pro děti a mladé lidi vydali, upozorňují například na to, že na serverech Facebooku jsou uchovávány i informace, které uživatel smazal. Veškeré tyto údaje jsou poté ukládány na několika tisících serverech ve čtyřech datových centrech, která jsou rozmístěna po světě.

Existují tak záznamy o aktivitě desítek až stovek milionů lidí z celého světa. Už před dvěma roky uchovával server informace i o více než dvou milionech Čechů, kteří měli na Facebooku profil. Údaje by mohly být snadno použity pro komerční účely. Jak ale autoři bulletinu upozorňují, není zcela nereálné, že by mohly být zneužity i ke kriminálním účelům.

Bulletin také upozorňuje na rozhovor s bývalým zaměstnancem Facebooku, který uvedl například to, že během doby, kdy ve společnosti působil, měli pracovníci možnost přihlásit se tajně i zcela cizím lidem na jejich profilovou stránku.