Školka z Arnoldovy vily je přestěhovaná, ani náhradní prostory ale nevyhovují

Brno - Z bláta do louže. Ačkoliv chátrající Arnoldovu vilu v Brně označili hygienici za nevhodnou k provozu mateřské školy, ani dočasné prostory v budově základní školy v Jugoslávské ulici, kam se část dětí přesunula, nejsou zcela vyhovující. Chybí tam herna, do malé místnosti se nevejdou všechna lehátka na spaní, děti mají k dispozici pouze dvě „dospělácké“ toalety, a když je chce učitelka vzít na venkovní hřiště, musejí se přesunout na kilometr vzdálenou zahradu u uzavřené vily.

Ještě letos v červnu byl jeden ze skvostů secesní architektury v Brně plný dětí. Teď je ale zchátralá Arnoldova vila prázdná. Podle rozhodnutí stavebního úřadu je především nutné zajistit statiku budovy, která je v havarijním stavu.

Radnice jako zřizovatel nejstarší mateřské školy v Brně nejdříve snížila počet dětí ze tří tříd pouze na dvě a vyčlenila pro ně dvě náhradní místa. Část dětí se dočasně přesunula do prostor školy v Tišnovské ulici, část na Jugoslávskou.

„Dohoda platí pouze do 31. srpna příštího roku,“ řekla ředitelka mateřské školy Lenka Čoupková. Co bude se školkou dál, netuší. Momentálně ji však tíží jiné problémy - také prostory v Jugoslávské jsou totiž z hlediska hygienických norem sporné.

Chybí toalety pro děti i venkovní hřiště

Podle norem má být v mateřské škole na každých pět dětí jeden záchod a umyvadlo. Prostory na Jugoslávské, které dříve sloužily školní družině, ale mají pouze dva záchody pro celkem 28 dětí. Navíc se nejedná o mísy určené pro děti, ale pro dospělé. „V Arnoldově vile byl sice také nedostatek záchodů, ale ne tak zásadní,“ míní Čoupková.

Náhradní prostory školky v Jugoslávské
Zdroj: ČT Brno

U umyvadel nejsou baterie se smíšenou vodou, ale kohoutky zvlášť se studenou a teplou vodou - hrozí proto nebezpečí opaření. Nedostačují ani prostory vyčleněné na spaní a hraní, úplně chybí venkovní hřiště a ještě spousta dalších drobností jako například krytí na radiátory. „Každý den si s paní učitelkou klademe otázku, v čem je pro nás toto místo vlastně lepší nebo bezpečnější,“ dodala ředitelka.

Co na to hygiena? Její zástupci se k této situaci i po opakovaných urgencích odmítli vyjádřit.

Arnoldova vila

Vila stojí v nejstarší vilové kolonii v Brně, která byla založena počátkem šedesátých let 19. století na svazích Černých Polí nad lužáneckým parkem. Vilu si dali postavit manželé Josef a Katharina Arnoldovi v roce 1862 a vlastnili ji téměř 21 let. V březnu 1909 se stala majitelkou vily Cecílie Hože, manželka brněnského advokáta Kornelia Hože. V této době byla vila rozšířena a upravena v duchu art deco s prvky secese. Architektonická úprava stavby ve stylu art deco, realizovaná za vlastnictví Cecílie Hože, představuje kvalitní dobovou intervenci v bezvadném řemeslném provedení, která je navíc umocněna faktem, že se až do současnosti zachovala prakticky v nedotčeném autentickém stavu. V roce 1939 byla vila majitelce zabrána gestapem. Všichni členové rodiny židovského původu byli zřejmě záhy odvlečeni do koncentračních táborů. Po druhé světové válce přešla vila pod národní správu a později pod správu Bytových podniků města Brna. Od roku 1952 je v někdejší Arnoldově vile umístěna mateřská škola, která svou historií patří k nejstarším v Brně.

Zdroj: wikipedie


Školka, nebo muzeum?

Návrat dětí do Arnoldovy vily je v nedohlednu. Přestože má radnice na nejnutnější opravy čas do konce listopadu, na místě se stále nic neděje. „Zatím jsme oslovili pět firem, které vypracovaly projektovou dokumentaci statického zajištění. Vybrána byla ta, která nabídla nejnižší cenu. V nejbližších dnech by to vítězi mělo být oficiálně oznámeno, takže na tom bude moci začít pracovat,“ řekl mluvčí městské části Brno-sever Martin Ingr. „Pokud práce nebudou hotové do konce listopadu, budeme muset požádat stavební úřad o prodloužení termínu. Jelikož v budově nikdo není, neměl by to být až takový problém,“ dodal Ingr.

Navíc se hovoří o tom, že školku po rekonstrukci nahradí muzeum.

Kompletní rekonstrukce by kvůli zařazení vily mezi kulturní památky vyšla zhruba na 66 milionů korun. Podle náměstkyně primátora města Brna Jany Bohuňovské neexistují na školní zařízení žádné dotační tituly. Proto prý ministerstvo navrhlo, aby byla zpracována varianta investice pro výstavní a muzejní účely. Vznikla by tak muzejní trojice brněnských vil - Tugendhat, Löw-Beerova vila a Arnoldova vila.

/*json*/{"map":{"lat":49.207325890614,"lng":16.614519953728,"zoom":18,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":49.207136636343,"lng":16.614503860474,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Vila patří mezi čtyři nejohroženější památky 

Arnoldova vila je od ledna na seznamu neohroženějších památek České republiky. Žádné z podobně ohrožených památek v Brně to ale k získání dotací zatím nepomohlo. V podobně kritickém stavu jako vila je i klášter františkánů, sousoší Loučení Krista s Pannou Marií na nádvoří minoritského kláštera nebo portál tunelu číslo 1 na trati Brno – Česká Třebová v městské části Maloměřice.