Vítkovický Gong vystaví Zavraždění sv. Václava

Unikátní osmimetrový obraz Antona Pettera „Zavraždění svatého Václava“ z roku 1844 bude v předvečer svátku sv. Václava, který je Dnem české státnosti, slavnostně představen široké veřejnosti. Dlouhá léta byl zapomenut na půdě kroměřížského zámku, teď se stane monumentální ozdobou někdejšího plynojemu.

 

Obraz s námětem zavraždění svatého Václava měl být ozdobou hlavního oltáře olomouckého dómu svatého Václava. Jeho autorem je vídeňský malíř Anton Petter (1782-1858). Jedno z největších pláten v českých sbírkách, které má na šířku pět a na výšku osm metrů, se ale vůbec nezamlouvalo zadavateli zakázky – Maxmiliánu Sommerau-Beckhovi, který byl v letech 1837 až 1853 olomouckým arcibiskupem.

Zavraždění sv. Václava na obraze Antona Pettera (1844)
Zavraždění sv. Václava na obraze Antona Pettera (1844)

Arcibiskup důrazně odmítal především ústřední postavení bratrovraha Boleslava v popředí, upozorňoval na chybějící svatozář sv. Václava, požadoval, aby uloupené knížecí insignie neodnášel Boleslav, nýbrž postavy v pozadí atd. Přestože malíř námitky nejprve odmítal, nakonec obraz přemaloval. Ani to však dílu na hlavní oltář olomouckého dómu nepomohlo. Sommerau-Beckh nechal plátno svinout na válec a přestěhovat na půdu kroměřížského zámku.

Zavraždění sv. Václava na obraze Antona Pettera (1844)
Zavraždění sv. Václava na obraze Antona Pettera (1844)

Obraz byl dlouhá léta zapomenut na půdě kroměřížského zámku, který kdysi býval letním sídlem olomouckých arcibiskupů. Znovuobjevení se obraz dočkal loni. Monumentální obraz zachránila iniciativa arcibiskupa Jana Graubnera společně se zástupci Muzea umění Olomouc,  a šéfa vítkovického holdingu Jana Světlíka, který zafinancoval nejnutnější úpravy. 

Zavraždění sv. Václava na obraze Antona Pettera (1844)
Zavraždění sv. Václava na obraze Antona Pettera (1844)

S Vítkovicemi je dílo spojeno historicky. Železárny totiž založil arcibiskup Rudolf Jan. Po jeho smrti pak přešly do majetku olomouckého arcibiskupství, než je v roce 1843 získali Rothschildové. Obraz i celé Vítkovice tak byly určitou dobu v držení stejné instituce. A to byl hlavní důvod, proč se do záchrany díla vložil i strojírenský holding.

Zavraždění sv. Václava na obraze Antona Pettera (1844)
Zavraždění sv. Václava na obraze Antona Pettera (1844)

Restaurátorské práce byly svěřeny dílně manželů Šárky a Petra Bergerových v Písečné u Žamberka. Obraz prošel důkladným scelením a konzervací tak, aby nemohlo dojít k jeho dalšímu chátrání.

Zavraždění sv. Václava na obraze Antona Pettera (1844)
Zavraždění sv. Václava na obraze Antona Pettera (1844)

Vernisáž obrazu se uskuteční 27. září v 18:00 v Multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích.