Unikátní technologie zachraňuje dřevěné trámy ve věži kostela

Brno - Brněnský kostel svatého Jakuba se potýká s nezvanými návštěvníky. Trámy jeho věže si totiž za svůj domov vybraly stovky drobných dřevokazných brouků. Tesaříci krovoví ale mají své dny ve věži sečteny, a to díky unikátnímu technologickému postupu ostravských expertů. Ti zahřejí dřevo na takovou teplotu, aby brouky i jejich larvy zahubili.

Věž kostela proto v těchto dnech zahalilo lešení. Zajišťuje dřevěné konstrukce krovu. Larvy brouka tesaříka krovového prožírají dřevo v trámech, a tím ohrožují celou dřevěnou konstrukci věže. Do věže se podle odborníků dostali v nedávné době při některém stavebním zásahu společně s novým dřevem. „Ve většině případů brouk do napadených objektů sám nepřiletí. Je tu tak staré dřevo, zbavené všech živin, že sem sám nenalétne. Dostal se sem tedy při mladších úpravách,“ myslí si vedoucí projektu sanace Jan Štěpánek.

Tesařík krovový
Tesařík krovový
Více fotek
  • Tesařík krovový autor: ČT Brno, zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4011/401048.jpg
  • Larva tesaříka krovového autor: ČT Brno, zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4011/401049.jpg

Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus)

Dřevokazný brouk, který se často objevuje v krovech nových domů, protože na jejich konstrukci může být použito dřevo s nakladenými vajíčky tohoto brouka. Pochází z Evropy, ale v poslední době je rozšířen na většině kontinentů. Tesařík krovový dává přednost suchému, měkkému dřevu. Na stromech žijí pouze larvy, které se tam vyvíjejí z nakladených vajíček. Vývoj od vajíčka po dospělého jedince trvá dva až tři roky. Larvy dospívajícího brouka se zakuklí na jaře a dospělý brouk vylézá ve dřevě vyhlodanými otvory v létě.

Zdroj: wikipedia.org


Dřevo ve zvonici sice zatím není v havarijním stavu, ale hrozí rozšíření hmyzu i do dalších částí kostela. Brouci se totiž mohou vyrojit a přelétnout i do jiných částí věže, do střechy nad ní, a dokonce do střechy nad celým kostelem. „Mohl by tak v nejkrajnějším případě ohrozit statiku celé konstrukce, kterou chceme zachovat,“ uvedl vedoucí projektu sanace Jan Štěpánek.

K záchraně památky má pomoci unikátní metoda takzvané termosanace, kterou si u ostravské firmy objednali zástupci děkanství. Je to totiž jediná firma v České republice zabývající se technologií sanace teplem. Zahřejí dřevěnou konstrukci tak, aby brouci ani jejich larvy nepřežili. „Aby hmyz zahynul, musí být vystaven minimálně padesáti stupňům Celsia. To je teplota, při níž se rozkládají bílkoviny, z nichž je složeno tělo brouka. Máme normu stanovenu raději na vyšší teplotu: 55 stupňů. Musíme ji udržet minimálně hodinu,“ řekl vedoucí projektu termosanace Jan Štěpánek.

Kostel svatého Jakuba

Trojlodní pozdně gotický kostel stojící na Jakubském náměstí v Brně. Stavba začala již na začátku třináctého století, ale zastřešení se kostel dočkal až před rokem 1530. Kostelní věž se začala stavět ve dvacátých letech šestnáctého století a v roce 1592 získala nadstavbovou část s hodinami tyčící se do výšky dvaadevadesáti metrů. V roce 1995 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku. V podzemí kostela je druhá největší objevená kostnice v Evropě. Vznikla po zrušení kostelního hřbitova v roce 1784. Podle odhadů se v kostnici nachází ostatky až padesáti tisíc jedinců. Kostnice je od konce června 2012 veřejnosti běžně přístupná v návštěvních hodinách.

Zdroj: wikipedia.org


Horkovzdušné vedení na kostelu sv. Jakuba
Horkovzdušné vedení na kostelu sv. Jakuba
Více fotek
  • Horkovzdušné vedení na kostelu sv. Jakuba autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4011/401075.jpg
  • Kostel sv. Jakuba s horkovzdušným vedením autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4011/401072.jpg
  • Zvonice kostelu sv. Jakuba v Brně autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4011/401077.jpg
  • Kotel horkovzdušného agregátu autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4011/401076.jpg
  • Dřevo napadené larvami tesaříka krovového autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4011/401079.jpg
  • Dřevo napadené larvami tesaříka krovového autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4011/401081.jpg
  • Dřevo napadené larvami tesaříka krovového autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4011/401080.jpg

Teplotu technici hlídají nejen na povrchu, ale pomocí speciálních sond také uvnitř samotného dřeva. Horký vzduch je vyráběn horkovzdušnými agregáty a je veden potrubím až do vnitřního prostoru věže. Ten musí být předem důkladně utěsněn, aby horký vzduch neunikal do okolí. Jeho teplota se pohybuje mezi stem až sto dvaceti stupni Celsia. Technologický postup termosanace je znám od třicátých let dvacátého století. V současné době jsou k zahřívání dřeva používány horkovzdušné agregáty na topný olej. Termosanace se používá jen v případech, kdy jsou v napadeném dřevu ještě živé larvy hmyzu. Ostravská firma použila tuto metodu například při záchraně krovů presbyteria kostela svaté Barbory v Zábřehu, likvidaci hmyzu v krovech na zámku v Rokytnici u Přerova nebo při sanaci podlahy bývalého fojtství v Mostech u Jablunkova.