Od letecké tragédie u Sokolnic uplynulo půlstoletí

Sokolnice – Jedna z nejhorších leteckých tragédií na území bývalého Československa se udála přesně před 50 lety, 10. října 1962. U obce Sokolnice nedaleko Brna se tehdy zřítilo letadlo ČSA poté, co pilotující kapitán narazil pravým křídlem do kopce Špidlák. Letoun se nárazem rozlomil a shořel. Nehodu nepřežilo 13 lidí.

V sedm hodin ráno 10. října 1962 odstartoval z Košic letoun ČSA Iljušin. Přes Bratislavu a Brno měl namířeno do Prahy. Za Břeclaví dal dispečer pilotům pokyn k sestupu na 600 metrů, následně na 300 metrů. Kapitán, který se domníval, že se s letadlem nachází o tři kilometry blíž k tuřanskému letišti, snížil výšku letu na minimum a v husté mlze narazil rychlostí 230 kilometrů v hodině pravým křídlem do kopce Špidlák. 

V tu dobu na vinicích na kopci pracovalo několik zemědělců, prudký náraz slyšeli i lidé v okolí. Mezi nimi i Zdena Suchomelová. Společně se dvěma důchodci, kteří také přispěchali na pomoc, začala vytahovat zraněné lidi z vraku letadla. Zachráněné odtahovali co nejdál do pole a ukládali je do brázd, hrozil výbuch letadla. K němu také nakonec došlo, než ale letadlo explodovalo, povedlo se zachráncům vytáhnout z trosek 29 lidí. 

  • Zachránci dostali státní vyznamenání za statečnost
    Zachránci dostali státní vyznamenání za statečnost zdroj: ČT Brno
  • Mezi zachránci byla i Zdena Suchomelová
    Mezi zachránci byla i Zdena Suchomelová zdroj: ČT Brno

Sanitky, policie i místní vojenská jednotka dorazily kvůli nepřístupnému terénu pozdě. Podle výsledků vyšetřování nehody zavinil neštěstí kapitán, který se neřídil pokyny dispečerů a neuváženě snížil výšku. Tragédii nakonec nepřežilo 10 z 38 cestujících a 3 ze 4 členů posádky. 

„Seděl jsem v kanceláři s kolegyní, když zazvonil telefon. Z mohyly Míru nám telefonovali, že na Špidláku havarovalo letadlo. (…) Vypadalo to otřesně, letadlo bylo vejpůl, hořelo, z vnitřku se ozývaly nářky a výkřiky.“

František Fasora, pamětník, 10. října 2007


Zachránci dostali za svou statečnost státní vyznamenání. Paní Suchomelová, které se příčilo být hrdinkou socialistického lidu, vyznamenání raději zahodila. Tragédie byla později zapomenuta, na Špidláku dnes nestojí ani památníček. Oběti neštěstí ale už příští rok připomene kamenný pomník, který bude stát nad Újezdem u Brna. V den výročí tragédie se totiž vedení Újezdu dohodlo, že pomník postaví.

Tragédii zmapoval i režisér M. Petrov v dokumentárním cyklu Osudové okamžiky, díl Špidlák 1962. Dokument je ke zhlédnutí v iVysílání České televize.