Aby nás mistr Jan Hus nerozděloval, ale spojoval…

Vatikán - Památná věta papeže Jana XXIII. „katolicismus léčil svůj přístup k modernímu světu příliš mnoho odsuzováním a příliš málo milosrdenstvím“ zahájila před půl stoletím druhý vatikánský koncil. Tři roky trvající impozantní shromáždění více než 2 500 biskupů ze všech světadílů se stalo přelomovým okamžikem v moderních dějinách katolické církve, která se rozhodla otevřít modernímu světu. Koncil začal 11. října 1962 v bazilice svatého Petra.

Když tehdejší papež koncil zahajoval, bylo mu 77 let. Předpokládal, že jednání uzavře po prvním zasedání. Byla však nezbytná ještě další tři a koncil se protáhl na tři roky. Netušil, jak veliký dopad bude mít tento koncil na vývoj života církve v dalších desetiletích.

Papež neměl při zahajovacím rituálu na hlavě tiaru, jak bylo zvykem, ale mitru jako ostatní biskupové. Tímto gestem dal najevo, že koncil zahajuje jako římský biskup a kolega. Díky koncilu se zcela změnil vztah k ortodoxním církvím a vztahy mezi katolíky a židy. Bylo také možné zahájit dialog s islámem a s dalšími nekřesťanskými náboženstvími. Díky koncilu tak mohl Jan Pavel II. poprvé po dvou tisících letech překročit bránu synagogy a poprvé po 1 400 letech bránu mešity.

Kněz káže opět čelem k lidem a v jejich rodném jazyce 

Koncil rozhodl, že se místo latiny budou sloužit mše v národních jazycích a zavedl oltář, u kterého stojí kněz čelem k lidem. Vůbec poprvé byl odmítnut pojem kolektivní viny židů za smrt Ježíše Krista a o vztahu křesťanů s židy se začalo hovořit jako o „bratrském rozhovoru“. Židé nesmějí být podle této deklarace označováni za bohem zavržené ani za prokleté, deklarace také ostře odsoudila všechny projevy antisemitismu. 

Jan Pavel II.:

„Koncil je kompasem věřících ve třetím tisíciletí.“


Výstupy koncilu nebyly určeny jen katolíkům, ale „všem lidem dobré vůle“. Zdůraznily nutnost dodržování lidských práv i povinností a říkaly, že konflikty se mají řešit jednáním, a nikoliv válkou.

K významným rozhodnutím koncilu patřilo schválení udělování svěcení ženatým mužům, koncil podtrhl roli laiků a mezi nejvýraznější teologická vyjádření patří potvrzení svátosti biskupského svěcení.

Někteří se s koncilem nesmířili dodnes

Návrh se setkal s nepochopením mnoha členů kurie a koncil se tak oproti očekávání protáhl místo jednoho zasedacího jednání na čtyři a skončil až po třech letech a dvou měsících. Mezitím Jan XXIII. v červnu 1963 zemřel a v čele církve ho nahradil Pavel VI. Kardinál Siri údajně na pohřbu Jana XXXIII. pronesl, že „bude trvat 40 let, než se zahojí škody, které napáchal.“ 

Jedním z účastníků koncilu byl i Joseph Ratzinger, současný papež Benedikt XVI. Budoucí konzervativec však tehdy patřil k reformistům. O koncilu prohlásil, že „Koncil je velká milost, kterou církev ve 20. století obdržela.“ 

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/SME
Autor: žákovič Peter

Mnohé myšlenky koncilu jsou velmi aktuální

Třebaže církev ateismus odmítá, je připravena vést s ateisty „poctivý a rozumný dialog“. Koncil mimochodem připomíná, že věřící mají čestně uznat, že za rozvoj ateismu mohou mít částečnou odpovědnost, pokud nemluví vždycky dobře o Bohu či pokud svým způsobem života dávají špatný příklad.

Poselství koncilu je stále aktuální především proto, že vyzdvihuje důležitost takových principů, jako je úcta ke svobodě a důstojnosti člověka či důležitost spravedlivého rozdělení hmotných statků mezi všemi lidmi. Tyto principy jsou dnes příliš často zlehčovány.

Nutný hospodářský vývoj má být ve službách člověka. Nestačí tedy zvyšovat produkci, ale je třeba dát lidem důstojnější, spravedlivější život. Zdůrazňuje, že je nutné respektovat práva národů. Použití jaderných zbraní odsuzuje jako zločin, závody ve zbrojení odhaluje jako „nejbolestnější ránu lidstva“ a od všech vyžaduje, aby jednali ve prospěch míru tím, že změní smýšlení, budou podporovat mezinárodní instituce a rozvíjet mezinárodní spolupráci.

Aby nás mistr Jan Hus nerozděloval, ale spojoval…

Ekumenických koncilů se dosud konalo 21. Tím prvním byl pravděpodobně nikajský koncil z roku 325. Pro české prostředí byl významný kostnický koncil, který mimo jiné odsoudil Jana Husa. „Aby nás mistr Jan Hus nerozděloval, ale spojoval,“ pronesl například na druhém vatikánském koncilu český kardinál Josef Beran. Předchozí, první vatikánský koncil, který odsoudil velké spektrum soudobých názorů jako racionalismus, liberalismus a materialismus, se konal v letech 18691870. Nejvíce však proslul řešením otázky primátu a neomylnosti papeže.