Geologové poodhalili spojitost pohybu tektonických zlomů a zemětřesení

Brno - Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd přišli se zajímavou teorií. Při měření miniaturních pohybů tektonických zlomů zjistili, že by mohly mít souvislost se vznikem zemětřesení. Na přepisování učebnic je sice ještě příliš brzo, ale díky měřicím přístrojům umístěným po celém světě se možná dočkáme dalšího přelomového objevu českých vědců.

Jeskyně Turold u Mikulova nebo Pustožlebská jeskyně v Moravském krasu jsou už deset let součástí sítě stanic projektu TecNet, kde geologové z Akademie věd měří miniaturní pohyby tektonických zlomů. Každý měsíc získávají unikátní české měřicí přístroje data o pohybech skalních masivů s přesností na setiny milimetru. „Košťákoměr“, jak se přístroji podle jeho tvůrce přezdívá, se používá už čtyřicet let na měření pohybu svahů nebo skal. „Tento přístroj dokáže zaznamenat pohyby skal v horizontální i vertikální rovině. Dostaneme tak přesná data o posunu v trojrozměrném prostoru. Měříme v jeskyních, protože se nacházejí na místech zlomů, a mají stálé vnitřní prostředí,“ upřesnil vedoucí projektu TecNet Josef Stemberk z Akademie věd České republiky.

Video Josef Stemberk hovoří o objevech jeho týmu
video

Josef Stemberk hovoří o objevech jeho týmu

Při svém výzkumu zjistili akademici hned dvě skutečnosti, se kterými předem nepočítali. Území České republiky je tektonicky velice klidné, proto nepředpokládali, že zaznamenají nějaké výrazné pohyby. „Jedná se o posun kolem milimetru za deset let, ale z geologického hlediska jsou to významné změny. Za deset tisíc let je to už metr, a to lze pokládat za horotvorný proces,“ uvedl Josef Stemberk. Měření takových pohybů má však opodstatnění i v horizontu lidského života. Například pro úložiště jaderného odpadu, které musí být stabilní po desetitisíce let, by byl byť milimetrový pohyb za rok nepřípustný.

Měřicí destička zobrazující pohyb skalního masivu
Měřicí destička zobrazující pohyb skalního masivu
Více fotek
  • Měřicí destička zobrazující pohyb skalního masivu autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4032/403162.jpg
  • Přístroj na měření posuvu skalních masivů autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4032/403153.jpg
  • Na místo měření není vždy snadný přístup autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4032/403160.jpg
  • Před vchodem do jeskyně autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4032/403158.jpg
  • Speleolog v jeskyni Turold autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4032/403156.jpg
  • Jeskyně Turold autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4032/403155.jpg

Druhé zjištění projektu TecNet je zatím pouze teoretické. „V polovině roku 2003 se všechna tehdy umístěná měřidla naráz hnula. Tenkrát jsme na to jen nevěřícně koukali. Postupně počet měřidel narůstal a pohyby se opakovaly i před zemětřeseními v roce 2007, kdy jsme zjistili, že mají souvislost s pohyby zemské kůry,“ dodal Josef Stemberk. Akademická obec ale nepřijala zjištění českého vědeckého týmu bez výhrad. Představy seismologů o projevech blížícího se zemětřesení neodpovídají zjištění Josefa Stemberka a jeho kolegů. I proto dál pečlivě sbírají a vyhodnocují data, aby třeba do budoucna zajistili České republice další unikátní vědecký objev.

Projekt TecNet probíhá od roku 2001. K měření posunu skalních masivů na tektonických zlomech slouží český přístroj TM-71 přezdívaný podle svého vynálezce Košťákoměr. V Evropě je umístěno více než sto přístrojů a více než padesát jich je na seismicky aktivních územích po celém světě. Měření probíhají v jeskyních se stabilní teplotou, aby byly vyloučeny nepřesnosti měření vzniklé tepelnou rozpínavostí použitých materiálů. 



Zobrazit místo Síť měřidel posunů na větší mapě