Roubenku z osmnáctého století přestěhovali z jedné vesnice do druhé

Horní Smržov  - Unikátní stavbu z poloviny osmnáctého století získala do svého muzea obec Horní Smržov na Blanensku. Z nedaleké obce Novičí sem totiž přestěhovali chátrající roubenku, o kterou se majitel nechtěl starat. Nyní dávají stavbaři dům postupně zase dohromady. Stavba zapsaná jako národní památka je unikátním dokladem architektury a života na venkově před téměř 300 lety.

Rozebrat jednotlivé trámy, očíslovat je a očistit. Před tímto úkolem stáli lidé, kteří se rozhodli zachránit roubený dům z poloviny osmnáctého století, a přestěhovali ho z obce Novičí na Blanensku do deset kilometrů vzdáleného muzea v Horním Smržově. Malý skanzen, který se zaměřuje na život lidí na venkově na počátku 20. století, už má ve své sbírce například stodolu, včelín či kamenný sklep.

Kdyby se vedení obce Horní Smržov rozhodlo dům nezachránit, do pár let by nejspíš zmizel. Původní majitel se totiž o něj už dál nechtěl starat. „Stav roubenky před přesunem byl posthavarijní. Došlo tam už k propadení komína, který prolomil část střechy, a do objektu zatékalo. Dřevo bylo navíc poškozeno dřevokaznými houbami,“ popsal stav objektu památkář Marek Fajman.

Při opětovném stavění domu museli proto dělníci trámy opravit či vyměnit. „Některé trámy jsou nahrazeny novými. Původní byly vlhkostí mnohdy natolik poničené, že jsme je museli vyměnit. Ze dvou třetin je roubená stavba nahrazena novými prvky,“ uvedl starosta Horního Smržova Petr Poláček (nez.). Dřevo je navíc napuštěno i ochranou proti červotočům a křehké části jsou zpevněny smolou.

Do konce příštího týdne chce vedení Horního Smržova stihnout roubenku dostavět a zastřešit. „V příštím roce by měly být vyplněny otvory mezi trámy, dojde i k výstavbě zděné části a dokončíme podlahy. Pokud se nám podaří získat další finanční prostředky, chtěli bychom postavit i chlévy, které na stavbu navazovaly,“ řekl Poláček.

Roubenka z Veselého KopcePři roubení se vytváří dřevěná konstrukce sestávající z trámů pokládaných na sebe ve vodorovném směru. Jedná se o jednu z nejstarších technologií dřevěných stavebních konstrukcí. Nejčastěji se pro výstavbu využívají jehličnaté dřeviny – například smrkové dřevo, jedle či borovice.

Zdroj: www.wikipedia.cz


Stavba je podle odborníků unikátním dokladem o architektuře a životě lidí v oblasti. „Takových objektů mnoho není. Na Letovicku se nachází ještě další dva. Ty ale nejsou památkově chráněny. Tento objekt je specifický už jen tím, že se zachoval. V obci stojí ještě jedna roubená stavba, ale ta je podstatně mladší,“ uvedl Fajman.

Na novém místě stojí i tři sta let stará roubenka z Boskovicka

Vloni zažili stěhování starého roubeného domu v Knínicích u Boskovic. Majitel chtěl tři sta dvacet let starý dům zbourat a postavit na jeho místě nový. Místní lidé i nadšenci z okolí se rozhodli, že historické stavení zachrání. Dům proto po částech rozebrali a přestěhovali do blízkého skanzenu, kde ho postupně zase dávali dohromady.

Dům v Knínicích u Boskovic podle odborníků vznikl v roce 1692, tedy dva roky po rozsáhlém požáru obce. Jedná se o drobný roubený dům se světnicí, síní a komorou. V interiéru převažují podlahy z dusané hlíny. „Před lety se uvažovalo, že by byl dům prohlášen za národní kulturní památku. Bohužel byla stavba v minulých desetiletích už několikrát přestavovaná, a navíc chybí vazby na další takové stavby v okolí,“ uvedl etnolog Jiří Pokorný. Podle odborníků jde o jednu z mála uchovaných památek lidového stavitelství na Malé Hané.