Majitelka dostala za rekonstrukci Haselmannova domu tučnou pokutu

Brno - Majitelka „Haselmannova“ domu z dílny prvorepublikového architekta Jindřicha Kumpošta dostala od památkářů téměř 300tisícovou pokutu. Bez stavebního povolení a přes pozdější upozornění památkářů obložila dům zateplením a vyměnila původní okna za plastová. Znehodnotila tak průčelí památky, jehož historickou hodnotu chrání zákon. Proti rozhodnutí památkářů se může odvolat k odboru památkové péče krajského úřadu.

Rozhodnutí o výši pokuty padlo minulý týden. Majitelka domu Jana Černá se proti němu hodlá odvolat. „Cítí se být rozhodnutím poškozena,“ uvedl její advokát Václav Mimránek. Upozornil na to, že jeho klientka nemůže za to, že nevěděla, že je dům památkově chráněn. Památkáři jsou ale striktní. „Přestoupila památkový zákon, za což jí byla pokuta vyměřena,“ uvedl vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Brna Martin Zedníček. Na jedné straně jsme při jejím stanovení museli přihlížet k tomu, že je majitelka již v důchodu, na druhou stranu měla dostatek finančních prostředků, aby mohla dům zrekonstruovat."

Na „nevědomost“ se přitom Černá odvolává od samého začátku a argumentuje jí dodnes. Když se o památkové ochraně dozvěděla při kontrole úředníků a památkářů na stavbě, měla podle jejich nařízení práce přerušit až do vyřešení problému. Ale to neudělala a dál pokračovala v rekonstrukci. Neřídila ji přitom sama. Vilu totiž opravuje její příbuzný.

Byl to přitom právě on, kdo vehementně opakoval, že žádné povolení nepotřebuje. To prohlašoval i o místním šetření, které na místě rekonstrukce prováděli pracovníci památkové péče a zástupce Národního památkového ústavu. „Stále tvrdí, že nevěděli, že dům je památkově chráněn, a tudíž nebylo potřeba k provádění těchto prací žádných povolení,“ dodal Zedníček.

Podle Zedníčka přitom nemusí postih zůstat jen u finanční pokuty. Památkáři mohou požadovat, aby byl dům v co největší míře uveden do stavu před rekonstrukcí. „Jakou formou, to nám musí říci pracovníci Národního památkového ústavu, které chceme o stanovisko požádat,“ dodal Zedníček.

Haselmannova vila vznikla v roce 1926 podle návrhu Jindřicha Kumpošta. Architektonická památka v Barvičově ulici přežila druhou světovou válku i rekonstrukci v 70. letech. Tehdy k ní majitelé přistavěli verandu se vstupem. Nejdříve v ní bydlel účetní Františka Haselmanna. Později průkopník brněnské kardiochirurgie Jan Navrátil. Jana Černá – nynější majitelka zdědila dům právě po Navrátilovi, který byl jejím otcem.


Proč vše ale muselo dojít tak daleko, vysvětlují úředníci nedostatečnými zákony na ochranu památek. Nemohou totiž žádné devastaci zabránit fyzicky. „Stavbu se nepodařilo zastavit proto, že nemůžeme na místo vtrhnout a vyhnat dělníky ze staveniště. Takhle bohužel zákony nefungují,“ vysvětlil mluvčí radnice Brno-střed Roman Burián.

Z vyjádření právního zástupce Jany Černé

… Klientka se cítí být postupem správního orgánu (OPP MMB) a Národního památkového ústavu (NPÚ) poškozena. Nesouhlasí s tím, že se dopustila přestupku, a proto bude proti rozhodnutí podávat odvolání k nadřízenému orgánu, tj. ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje. Klientka je přesvědčena, že pochybení je na orgánech státní správy, které jí až do současné doby nikdy nevyrozuměly o tom, že dům (jeho průčelí) je chráněn jako kulturní památka. To připustil sám Odbor památkové péče Magistrátu města Brna (OPP MMB), když konstatoval, že vyrozumění bylo v roce 1988 omylem zasláno jiné osobě (tehdejší státní orgán omylem zaměnil adresu domu a v důsledku toho i vlastníka, kterému měl vyrozumění zaslat). Klientka tedy byla v dobré víře, že může zateplení provést bez toho, aby to musela oznamovat například stavebnímu úřadu (zákon při udržovacích pracích nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení) nebo příslušnému orgánu státní památkové péče… Klientka je tak trestána za to, že orgány státní správy selhaly a neplnily řádně své povinnosti při ochraně kulturních památek. Selhání spočívá jednak v tom, že dosud orgány klientku o zápisu domu do seznamu kulturních památek (s tím, že chráněno je pouze průčelí domu) nevyrozuměly, jednak v tom, že ani za 20 let poté nebyla tato okolnost zapsána do katastru nemovitostí… Proto se hodlá proti postupu orgánů a vydanému rozhodnutí bránit…