Zdravotně postižení klienti ústavů se budou stěhovat do menších komunit

Zlínský, Jihomoravský kraj - Třináct krajů se zapojilo do pilotního projektu Ministerstva práce a sociálních věcí, podle něhož by měly za několik let zmizet sociální ústavy pro zdravotně postižené. Jejich klienti by se měli přestěhovat do malých domků či komunit, kde bude žít jen omezený počet lidí. Vymění tak velkokapacitní zařízení se stoprocentním servisem za domáčtější prostředí, kde se budou muset o sebe více starat sami. Především ale začnou žít tak, aby nebyli odříznutí od ostatních lidí. Smyslem projektu je bořit zdi minulého režimu, který postižené „schovával“ před okolním světem v odlehlých ústavních zařízeních.

„Do letošního pilotního projektu Ministerstva práce a sociálních věcí, který Jihomoravský kraj zahájil už před měsícem, jsou zapojeny dvě další organizace – Habrovanský zámek a Srdce v domě v Klentnici. První plánuje výstavbu objektu, ve kterém bude poskytována sociální služba chráněného bydlení s kapacitou 12 osob. Pro Srdce v domě se chystá částečná transformace pro celkem 24 uživatelů ze stávajícího zařízení s kapacitou 113 osob. Jeden jejich dům by měl vyrůst v Lednici a druhý v Mikulově,“ uvedl mluvčí úřadu Jihomoravského kraje Jiří Klement. Začít bydlet by zde mohli klienti v roce 2015.

Ve Zlínském kraji startuje kampaň dnes. Pro projekt hejtmanství vybralo zatím dvě zařízení, která jsou nejvíce problematická vzhledem k počtu lidí ubytovaných v jednom pokoji – jde o domov pro lidi se zdravotním postižením v Zašové a jedno zařízení ve Velehradě. Do péče v domácím prostředí bude postupně převedeno okolo dvou stovek klientů. Pro postižené půjde o radikální změnu, na kterou ty, kteří už nepotřebují nepřetržitý dohled, připravují víc než rok sociální pracovníci. Klienty učí například nakupovat, chodit na úřady, pracovat s počítačem a řešit běžné životní situace. Projekt přijde na sto milionů korun.

Hlavní budova DOZPZašová
Hlavní budova DOZPZašová

V Jihomoravském kraji už tento typ služby funguje pro mentálně postižené klienty Zámku Břežany, kde se přestěhovalo prvních jedenáct klientů v roce 2010. Svůj nový domov našli v Šanově. Žijí spokojeně a na nové bydlení nedají dopustit.

Projekty přesunu z ústavů do malých domků nejsou ale pro každého. Mnozí klienti, kteří žili ve velkokapacitním zařízení desítky let, mají ze stěhování obavy. Udělat definitivní krok do vlastního nebylo jednoduché ani pro nové obyvatele šanovských domků. Místo v zámku se sto padesáti spolubydlícími a téměř stejným množstvím zaměstnanců se najednou ocitli skoro sami v malé domácnosti.

Nový dům klientů "Zámku Břežany" v Šanově
Nový dům klientů „Zámku Břežany“ v Šanově
Více fotek
  • Nový dům klientů „Zámku Břežany“ v Šanově zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4095/409403.jpg
  • Klienti „Zámku Břežany“ mají nový domov v Šanově zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4095/409401.jpg

„Než jsme sem přišli, tak jsme se učili vařit a servírovat na stůl, abychom věděli, jak se servíruje, když přijde nějaká návštěva,“ popisovala například Alena Krejčová, klientka Zámku Břežany. Na přesun se poctivě připravovala s dalšími klienty dva roky. „Chodili sami na vycházky, nakupovat, učili se obsluhovat domácí přístroje, pračky nebo mikrovlnky a vůbec. Takže ti, co jsou zde, jsou opravdu nejzdatnější z těch zdatných, kteří byli vybráni,“ popsal Jiří Herzig, ředitel příspěvkové organizace Zámek Břežany.

Bez cizí pomoci se osadníci dvou šanovských pestrobarevných domků neobejdou ani teď. Celý den i noc je s nimi vychovatelka, která organizuje jejich program a dohlíží na starost o domácnost. Šanov je jedno z prvních podobných státních zařízení v Jihomoravském kraji, kde se prakticky uplatnil současný trend sociálních služeb – posun od péče k podpoře. Klienti zkrátka vyměnili například servis kuchařů či uklízeček za možnost rozhodnout se, kdy si uklidí a co budou vařit.

Zámek Habrovany
Zámek Habrovany
Více fotek
  • Zámek Habrovany zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4094/409399.jpg
  • Tělesně postižení klienti „Zámku Habrovany“ zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4094/409398.jpg

Na stejný krok se chystají i tělesně postižení klienti Habrovanského zámku. Už mají peníze, a tak co nevidět začne vyjednávání, kde domky vzniknou. Jeden z mála, kdo se nového bydlení nemůže dočkat, je Milan Kypr. „Těším se na to, že budu žít v podstatě v rodině s přáteli, i když to budou zaměstnanci Habrovanského zámku, a že s pomocí nich se dostanu zpátky do života.“ To je podle ředitele Habrovanského zámku Marcela Flunderáka smysl celé transformace. Opustit zdi, opustit velkou továrnu na sociální služby a přiblížit ji životu," dodal Flunderák.