Návraty do Zlína zůstanou těžké, říká Poznarová

Zlín - Už v osmnácti letech byla klíčovou postavou při zatím posledním titulu zlínských házenkářek. Po letech v zahraničí chtěla mistrovský primát na východ Moravy vrátit, zlínský sen ale nevyšel a hlavní opory z týmu odešly. Pavla Poznarová zamířila do mistrovské Poruby a poprvé v kariéře se tak letos objevila na zlínské palubovce v dresu hostujícího týmu.

Jak se vám vrací na zlínskou palubovku?

Už jsem tady v letošní sezóně předehrávala v dresu Poruby interligový zápas, takže to pohárové střetnutí bylo mým druhým návratem. Tentokrát jsem nebyla tak ve stresu jako poprvé, ale pro mě budou návraty vždy těžké, protože tady jsem vyrůstala. Navíc není jednoduché nastupovat proti holkám, se kterými hrajete tři roky. Pokaždé, když sem přijedu, tak spolu jdeme ven, na pivko. S Porubou ale máme kvalitnější tým a musíme to na hřišti ukázat.

Zlínu na konci loňské sezóny odešly klíčové hráčky, včetně vás. Co říkáte na výsledky zlínského týmu v letošní sezóně, kterému se prozatím podařilo zvítězit jen jedenkrát?

Jejich výkony sleduji, což budu dělat vždycky. Holky nemají špatný tým. Důležité je, aby hráčky, které nemají takové zkušenosti, se do toho více dostaly a pomohly jim holky, co už hrají v interlize déle. Ale je to moc těžké, protože mají i dost zraněných hráček. Na levé spojce jim odešly všechny opory. Navíc mají nového trenéra – bude chvíli trvat, než se dostanou do systému. Podstatné je, že ten potenciál tam je. Myslím si, že se budou jenom zlepšovat.

Vy máte zkušenosti se zahraničním angažmá, naposledy jste působila ve Zlíně. Jak jste spokojená v Porubě?

Je to úplně něco jiného, než jaké to bylo třeba právě ve Zlíně. Hodně trénujeme a myslím si, že jsem do jejich systému hry zapadla, trenér mi věří. Jen doufám, že to bude všechno ještě lepší.

Ve Zlíně jste patřila k hlavním oporám týmu. Jakou roli máte v ostravském týmu?

V Ostravě asi nebudu dávat tolik gólů, protože ta hra na mně nestojí, jak to bylo právě ve Zlíně. Ale moje role je ty míče spíše rozdávat a hrát pro všechny, což mám ráda. Nesnáším totiž lidi, co hrají jen na sebe. Vyhovuje mi, že hra Poruby je kolektivnější. Každý se snaží pro tým udělat maximum, a to mi sedí.

Nechybí vám přece jenom bývalé spoluhráčky – Helena Štěrbová, Petra Růčková, Kristýna Salčáková, které ze Zlína také odešly?

Byly jsme dobrá parta, takže nebudu popírat, že mi chybí. Ale ve sportovním životě to tak už chodí, že každá sezóna je jiná, a mění se i tým, který se musí nově poskládat. Člověk to tak jenom musí vzít. Rozhodně se potkáváme alespoň na reprezentačních akcích, kde vždycky všechno rozebereme a zavzpomínáme.

Díky tomu, že jste oblékla dres Poruby, tak jste nasbírala i zkušenosti s evropským pohárem. Jaká je to pro hráčku výhoda?

Je důležité říct, že za to vděčíme jen klubu, který nám umožnil tuto soutěž hrát. Měli jsme totiž těžký los a ta cesta byla nákladná. Ale zahrát si proti tak dobrému celku bylo perfektní. Já jsem to sice už měla možnost zažít, když jsem hrála ve Francii, takže pro mě to nebylo nic nového, ale jsem ráda za ty holky, že si to mohly zkusit. Každá konfrontace s jakýmkoliv evropským klubem je pro všechny hráčky přínosem, protože se pořád plácáme tady v české lize s těmi stejnými soupeři. Proto mám radost, když se jakýkoliv český klub přihlásí do evropského poháru.

Vy jste s reprezentací dokázala postoupit na evropský šampionát, což je po několika letech obrovský úspěch pro českou házenou. Jak se těšíte do Srbska?

Těším se hrozně moc a jen doufám, že se dostanu do konečné šestnáctky. Udělám vše proto, abych se tam probojovala. Máme sice dost těžkou skupinu, ale věřím v sílu našeho týmu, že bychom na mistrovství mohly něco urvat. Výhodou je náš výborný kolektiv, na to se podle mě házená hraje, není jenom o jednotlivých hráčkách. Věřím, že tam něco dokážeme.