Skládka na soukromém pozemku může Beroun přijít hodně draze

Beroun – Nebezpečná skládka na území Chráněné krajinné oblasti Český kras mezi Berounem a Karlštejnem nad řekou Berounkou je předmětem sporu, ve kterém jde o desítky milionů korun. Město tam totiž sváželo odpady v domnění, že pozemek je jeho. Soukromý majitel, který část pozemku vlastní, ale město upozorňoval, že tomu tak není. Soudní tahanice tak na sebe nedala dlouho čekat. Soud nakonec ukázal, že Beroun vlastnictví pozemku opíral o falešnou kupní smlouvu. Podvod, který vznikl v minulosti, tak dnes může radnici přijít hodně draze.

Původně černá skládka byla v šedesátých letech zlegalizována jako skládka pro svoz komunálního odpadu z Berouna a také pro zhruba třicet průmyslových podniků. Poslední odpad sem byl navezen v roce 1995. Podle Ondřeje Šimunka ze Správy CHKO Český kras se na ni vyvážely převážně odpady z eternitových závodů a z galvanizovny. Na dně skládky je tak poměrně velké množství azbestu a mohou tam být i zbytky kyanidů a kovů z galvanizovny. 

Skládka vždy patřila městu Beroun. Problém, který podle zástupců města dodnes brání tomu, aby byla skládka zabezpečena sanací, vznikl na přelomu 80. a 90. let. Tehdy se odpad na skládku už jednoduše nevešel a začal přepadávat na níže položený soukromý pozemek, jehož majitelem je již od roku 1985 Květoslav Šebela.

Majitel soukromého pozemku Květoslav Šebela
Majitel soukromého pozemku Květoslav Šebela

Po Šebelově upozornění přišla soudní bitva

Na konci osmdesátých let byla skládka od Šebelových pozemků ještě v poměrně bezpečné vzdálenosti. Navážení ale pokračovalo a hromady odpadu se šířily dál. „V roce 1991 jsme písemně město Beroun informovali, že si nepřejeme jeho zavážení,“ popisuje Šebela, kterému město odpovědělo tím, že roku 1992 dalo Šebelovy k soudu. 

Město totiž náhle přišlo s kupní smlouvou, podle níž koupilo pozemek o šest let dříve než Šebelovi. Jenže město nevyhrálo. Soud se vlekl až do roku 2000, kdy Nejvyšší soud jako poslední instance rozhodl, že pozemek opravdu patří Šebelovým. Během procesu se totiž ukázalo, že podpisy na kupní smlouvě předložené městem jsou falešné, a celá smlouva je tudíž neplatná. 

Mezitím už byl ale soukromý pozemek zasypán tunami odpadků. Podle Šimunka je na na něm desetina skládky, což podle jeho odhadů činí čtyřicet tisíc tun odpadů. Šebela proto chtěl finanční odškodnění, které v průběhu let měnil a zvyšoval. Město zaplatit odmítalo, neboť je toho názoru, že Šebelovy požadavky jsou přemrštěné. Město nabízelo jen vykoupení pozemku za odhadní cenu, a tak v roce 2004 zažaloval majitel pozemku Šebela město.

Daniela Jandová, mluvčí Okresního soudu Beroun

„Žalobce podal žalobu na odstranění stavby nebo vyklizení pozemku, týká se samozřejmě skládky, a bezdůvodné obohacení, tedy o zaplacení částky převyšující třicet milionů korun.“

Šárka Endrlová, starostka Berouna

„V tuto chvíli je to v rámci probíhajícího soudního sporu bezmála čtyřicet milionů korun.“


Skládka na soukromém pozemku v Berouně
Skládka na soukromém pozemku v Berouně

Před vyklízením skládky ale odborníci varují

Podle Vlastimily Mikulové z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity by nejlépe bylo, aby se skládka sanovala přímo na místě. Přemisťování skládky je totiž velmi nákladné, neboť v zemi je značné množství azbestu. Docházelo by tak nejen k dalšímu ohrožení životního prostředí, ale také zdraví lidí.

Město tak nabídlo Šebelovi finanční kompenzaci, pokud Šebela stáhne žalobu na vyklizení pozemku. „Byla to částka, tuším, součet pozemků plus té kompenzace někde mezi pěti, deseti miliony korun,“ popisuje starostka Endrlová. Šebela ale dohodu odmítl.

Květoslav Šebela

„Já si myslím, že oproti nákladům, které by byly nutné k vynaložení odklízení skládky, tak je to (nabídka města) zanedbatelné.“


Reportéři ČT se tak pokusili spočítat, kolik by to Beroun mohlo stát. Pokud by Beroun musel pozemek pana Šebely vyklidit, pak za pouhé uložení čtyřiceti tisíc tun nebezpečného odpadu někde jinde by zaplatil 384 milionů 800 tisíc korun. K tomu je nutno připočítat náklady na odtěžení skládky a převoz. Sám pan Šebela přiznává, že právě tyto náklady jsou pro výpočet jeho požadavků určující.

„Není to můj problém, já jsem to sem nevozil. To je jejich problém, oni byli upozorněni včas, že ten pozemek je náš, tak nevím, proč to tam naváželi,“ míní Šebela.