Bárta: To, co vás přivede na vrchol, nakonec způsobí i vnitřní krizi

Praha – Historie nabízí lidstvu řadu paralel mezi tehdejším a dnešním světem. Je tak možné se z historie poučit a vyvarovat se některých chyb. Určitou inspiraci lze tedy hledat i ve starověkém Egyptě. „Pozitivní faktory, které dovedou civilizaci na výsluní, se od určitého okamžiku začnou vyčerpávat a vedou k úpadku. To, co vás přivede na vrchol, nakonec způsobí vnitřní krizi,“ říká přední český egyptolog Miroslav Bárta. Nad stavem dnešní společnosti je tak podle něj nutné se zamyslet.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Tomáš Krist

Evropská unie se s jistou dávkou nadsázky, možná však i bez ní, zmítá v krizi. Především pak v ekonomické krizi. Vyvstává tak otázka, zda je tento stav předvojem něčeho horšího. Z historie je známo, že většina uskupení jak politických, tak ekonomických v koloběhu dějin zanikla. Zánik potkal i některé civilizace a kultury jako například starověký Egypt. 

„Egypt začal ochabovat ve svém vnitřním vývoji, protože více než centrální administrativa si více moci usurpovaly mocné rodiny, a to především v regionech. Začal tam tak centrifugální efekt a stát ztrácel moc nad vzdálenějšími kraji. Nakonec nebyl pořádně schopen vybírat například daně. Zároveň tam narostla obrovským způsobem byrokracie a zvýšily se tak mandatorní výdaje na udržování přebujelé vrstvy úředníků. … To všechno vedlo k tomu, že slavná doba stavitelů pyramid zmizela ze světových dějin,“ říká archeolog a egyptolog Miroslav Bárta s tím, že faktorů bylo samozřejmě více. Tím hlavním pak byla klimatická změna.

Miroslav Bárta, archeolog a egyptolog

„Pozitivní faktory, které dovedou civilizaci na výsluní, se od určitého okamžiku začnou vyčerpávat a vedou k úpadku. To, co vás přivede na vrchol, tak nakonec způsobí i vnitřní krizi.“


Podle Bárty lze hledat určitou paralelu s dnešním děním. Dnešní doba je podle něj samozřejmě jiná. „Máme lepší technickou základnu a jsme mnohem více informovaní. Ty faktory, které ale můžeme pozorovat, se dají kvalifikovat jako negativní, a tak je potřeba se nad tím zamyslet,“ konstatuje Bárta.

Poznatků o životě ve starověkém Egyptě, a tedy i možnost hledání paralel mezi tehdejší a dnešní společností, je celá řada. O nesmazatelnou část těchto poznatků se postarali i čeští a českoslovenští egyptologové. Ti mají ve svém oboru velmi dobrou pověst. Během padesáti čtyř let od založení Československého egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se českým vědcům v Egyptě podařilo dosáhnout řady jedinečných objevů.

Pod česká křídla patří například koncese v oblasti Abúsíru. Na území o rozloze dvou čtverečních kilometrů se Čechům v průběhu let podařila řada nálezů, díky nimž je tato koncese dnes považována za jednu z nejcennějších, kterou zahraniční expedice v Egyptě mají. V listopadu 1995 objevili hrobku soudce Kara a k ní přilehlý rodinný hřbitov z doby asi
2 200 před Kristem, jejíž význam tkví v poměrně dobrém zachování reliéfní výzdoby hrobek. V březnu 1996 pak přišli 23 metrů pod zemí na nedotčenou hrobku faraonova majordoma, starou asi 2 500 let.

O dva roky později, v únoru 1998, otevřeli šachtovou hrobku vysokého kněze a správce faraonova paláce Lufaa. Tehdy se jednalo o zcela unikátní nález, neboť nevykradenou hrobku se podařilo nalézt naposled v roce 1942. Před třemi lety neuniklo pozornosti ani odhalení hrobky kněze Inpunefera.

Poslední objev, o kterém minulý týden informovalo egyptské ministerstvo pro památky, je komplex hrobek tehdejší elity egyptského státu z období dvacátého páteho století před Kristem.