Pomohli jsme týmu nastartovat a zvítězit, říká Tomáš Žižka

Brno – Neuvěřitelných dvaadvacet utkání čekal na svoji trefu do branky soupeře Tomáš Žižka. Klíčový bek Komety se totiž do gólových statistik zapsal naposledy v minulé sezóně, když se trefil v prvním finálovém souboji proti Pardubicím. Zlomit brankový půst se třiatřicetiletému brněnskému obránci podařilo v zápase proti Liberci, ve kterém se modrobílí po dvou porážkách před domácím publikem radovali opět z výhry 7:3. „Je důležité, že se mi konečně to bezbrankové konto podařilo prolomit,“ věří ve své úspěšné pokračování i v dalších utkáních Žižka. 

Vy jste se trefil po dvaadvaceti zápasech, vlastně dokonce poprvé v nové sezóně. Jak velká byla radost, když Vám to tam konečně spadlo?

Já už jsem se vyloženě trápil. Dostal jsem se do stavu, kdy jsem opravdu nevěděl, co dělat. Šance jsem totiž měl, ale nemohl jsem se trefit, tak jsem se v tom už potom dost utápěl. Proti Liberci musím pochválit hlavně ty dvě nádherné přihrávky od Míly Hořavy, po kterých mi gól padl.

Jak moc cenný gól to pro Vás byl?

Pomohl jsem mančaftu, protože jsme hráli ve slátané sestavě, a o to je výhra cennější. Chtěli jsme navázat na zápas proti Pardubicím, ve kterém jsme ve druhé půli nehráli špatně, jak se domnívám. Rozdíl při utkání s Libercem byl v tom, že i když nám dal gól, tak nás to nezmrazilo. Dokázali jsme okamžitě odpovědět. Myslím si, že jsme zápas celý ovládli, až tedy na přesilovky. Zasloužili jsme si vyhrát.

Po Vaší vyrovnávací brance na 1:1 u Vás propukla obrovská radost. Spadl z Vás v tu chvíli tlak? Ještě jste pak dokázal skórovat dokonce ze samostatného úniku.

Spadlo to ze mě neuvěřitelně, protože to už bylo do nebe volající. Kdybych šance před tím nemíval, tak jsem byl v pohodě. Já jsem ty šance ale vždycky měl, ale nedokázal jsem je zužitkovat. Trápila se celá lajna, ale proti Liberci to vyšlo, a pomohli jsme týmu nastartovat a zvítězit.

Už proti Pardubicím jste hráli na tři formace, teď i v druhém utkání proti Liberci. Jak náročné to pro Vás je?

Pro nás beky se toho moc nemění, my jsme totiž občas hráli na šest obránců. Útočníci to mají těžší, jinak střídají, takže musí se to hrát chytřeji, tolik neplýtvat silami a zbrkle nenapadat. Myslím si ale, že v obou utkáních jsme měli spoustu sil a hráli jsme velice dobře.

Marodka Komety se stále rozšiřuje. V utkání proti Liberci jí chybělo už sedm hráčů. Jak moc to tým trápí?

Je to nepříjemné, protože každý den tam přibývá vždy jeden hráč. Zaplať pánbůh, teď hrajeme až v pátek, i když tam máme nějaký vložený zápas. Myslím si však, že se dáme trošku dohromady. Ona ta zranění mužstvo také neuvěřitelně semkla, jak šlo vidět v zápase proti Liberci, který jsme vybojovali a zvládli i gólově.