Záhadný obraz sice našel adresáta, pak ale zmizel…

Existuje stará fotografie a na ní v bohatě zdobeném rámu československý prezident Edvard Beneš. Tento dvoumetrový obraz vznikal tři roky - jde o gobelín, který vyšívala švadlena Anna Šrámková. Obraz, který je posvěcený krví statečných lidí, kteří umírali pro své ideály, pro svoji zemi. A kde je zmíněný gobelínový obraz dnes? Zmizel neznámo kam.

Zpráva Československé tiskové kanceláře z 22. října 1946:

Na Pražském hradě přijal prezident republiky dr. Edvard Beneš skupinu pozůstalých a příbuzných po manželech Otakaru a Anně Šrámkových… a rodiny Bláhových… Manželé Šrámkovi byli za nacistické poroby s jinými členy svého příbuzenstva popraveni. Šrámek v roce 1943 v Osvětimi a Šrámková roku 1944 v Drážďanech – pro ukrývání zbraní a přechovávání parašutistů, mezi nimiž byli také Kubiš a Gabčík. Návštěvníci odevzdali pod heslem „Odkaz práce“ gobelínový portrét prezidenta republiky, dílo popravené Anny Šrámkové, rozené Bláhové, zhotovené v letech 1940 až 1942. 

S pátráním po ztraceném gobelínovém obrazu začal vnuk neteře Anny Šrámkové Lukáš Brožek. Své babičce slíbil, že jí ten obraz najde… 

Kdo vlastně byla Anna Šrámková? Narodila se v roce 1906 v Konětopech, obci, kterou na sklonku války nacisté vypálili. V Praze se vyučila švadlenou a později i založila rodinu. Nacistická okupace ale zcela změnila jejich dosavadní život. Oba, včetně nejbližších příbuzných, se zapojili do protinacistického odboje. V odboji byli rovněž sourozenci Anny Šrámkové i nejbližší příbuzní jejího muže… 

Krátce poté, co vznikl protektorát Čechy a Morava, začala Anna Šrámková tajně vyšívat obraz prezidenta Edvarda Beneše. Svou práci skončila několik měsíců před událostí, která měla mimořádně zasáhnout do života celého našeho národa i do života celé její rodiny…

V noci z 28. na 29. prosince 1941 seskočili parašutisté z Velké Británie. Právě manželé Šrámkovi patřili k těm, u kterých parašutisté nacházeli dočasný azyl. V jejich domě našli parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš jeden ze svých spolehlivých úkrytů. Důkazem může být i dokument z 9. července 1946, kdy bratři Anny Šrámkové odevzdali vojenskému historickému ústavu padák a jeden revolver. 

Obraz prezidenta Beneše od Anny Šrámkové
Obraz prezidenta Beneše od Anny Šrámkové
Více fotek
  • Obraz prezidenta Beneše od Anny Šrámkové zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/43/4203/420201.jpg
  • Krypta pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici autor: Gettyimages Editorial, zdroj: ISIFA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3600/359939.jpg
  • Fotografie z výstavy (Heydrich uprostřed) zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3640/363990.jpg
  • Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici autor: Gamma-Keystone, zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/37/3615/361404.jpg

Obraz hotov, je potřeba ho před nacisty ukrýt… 

Jan Kubiš a Jozef Gabčík 27. května 1942 smrtelně zranili Reinharda Heydricha. Ten svým zraněním nakonec podlehl. A Češi pak umírali po stovkách – hořely Lidice, Ležáky – a pak 18. června 1942 obklíčili němečtí příslušníci strážního oddílu Prag kostel v Resslově ulici, kde se skrývalo sedm československých parašutistů, včetně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Parašutisté zemřeli v boji, případně se zabili vlastní rukou. Běsnění nacistů ale pokračovalo. Tehdy se Anna Šrámková rozhodla, že obraz prezidenta Beneše, který toužila po skončení války osobně prezidentovi předat, ukryje.

Obraz zakopala stočený do pětilitrové láhve od okurek. A o tom všem existuje zpráva, kterou sepsala přímo Anna Šrámková. V té zprávě mimo jiné stojí: „Obraz tento uložen byl, aby se vrahům a zrádcům našeho českého národa do rukou nedostal… Zhotoven byl na důkaz věrnosti a lásky k němu celého českého národa, ženou z lidu, Annou Šrámkovou, rozenou Bláhovou z Konětop… Prosíme každého, kdo by snad na tento obraz přišel, nechť jej z vděčnosti k tomuto velkému muži odevzdá veřejnosti nebo, dostane-li možnost, jemu samému, aby jako symbol českého národa dosáhl svého cíle, svého poslání…“ 

  • Hlídka gestapa nad mrtvými lidickými muži
    Hlídka gestapa nad mrtvými lidickými muži zdroj: Isifa/Keystone
  • Ležáky
    Ležáky zdroj: ČT24

Věděla proč… Manžel skončil v Osvětimi, ona na popravišti 

Anna Šrámková už tehdy pravděpodobně tušila, že je jen otázkou času, kdy se i ona ocitne v rukou gestapa. Nemýlila se… 15. září 1942 přijdou gestapáci pro blízkého přítele a spolupracovníka Otakara Šrámka – Oldřicha Frolíka. Ten se ale brání, prostřílí se a unikne. Do ilegality přechází rovněž manžel Anny Šrámkové Otakar… Nakonec to ale psychicky nezvládne, nechá se vlákat do pasti – Frolík byl popraven a Šrámek skončil v Osvětimi… 

Jeho žena Anna Šrámková skončila na Pankráci. Gestapo už tenkrát také vědělo, že vyšila obraz prezidenta Edvarda Beneše. Soud vyřkl očekávaný verdikt – trest smrti. Za svou odvahu zaplatilo kromě Anny Šrámkové dalších sedm členů jak rodiny její, tak i rodiny jejího muže… 

Po válce sice obraz skončil v rukou Beneše, ale tím vše končí… 

Skončila válka a bratři Anny Šrámkové se rozhodli ukrytý obraz vykopat. Nechali ho zarámovat - uměleckým, bohatě vyřezávaným rámem jej opatřil profesor Alois Petrus. A pak jej předali prezidentu Benešovi. Co se však s obrazem, který dnes už není k nalezení, mohlo dít dál? Podle dokumentů v Kanceláři prezidenta republiky existuje potvrzení o převzetí díla… 

Lukáš Brožek pátral všude možně, bohužel zatím bez úspěchu. Je docela pravděpodobné, že obraz zůstal v majetku doktora Edvarda Beneše i poté, co abdikoval v červnu 1948. Mohl zůstat v majetku Hany Benešové, která zemřela koncem sedmdesátých let minulého století.