Valašské Meziříčí se zmenší

Valašské Meziříčí - Valašské Meziříčí se chystá na rozdělení, už za tři týdny se od něho oddělí dvě místní části – Krhová a Poličná. Stane se tak přesně o novoroční půlnoci. Ministerstvo vnitra už jmenovalo dva správce, kteří povedou obě nové vesnice do voleb a ustavujícího zastupitelstva. Budou mít nejspíš jen velmi krátký mandát, protože volby se uskuteční už 5. ledna 2013.

O oddělení místních částí Poličná a Krhová od Valašského Meziříčí rozhodli jejich obyvatelé v referendu letos na jaře. I když se radnice snažila obyvatele městských částí přesvědčit o ekonomické výhodnosti spojení s větším městem, většina lidí, kteří v referendu v Krhové a v Poličné rozhodovali, se přiklonila k variantě vlastní samosprávy. Nejde přitom o úplně malé obce, jejich odtržením přijde Valašské Meziříčí o 4 tisíce obyvatel. Dnes naposledy jednali zastupitelé ještě celistvého Valašského Meziříčí. Bez jakékoliv nostalgie z rozpadu města.

Nerušte nám naše školy 

Předmětem sporu mezi valašskomeziříčskou radnicí a obyvateli okrajových částí se stal loňský plán optimalizace školství ve městě. Radnice chtěla zrušit základní školy právě v Poličné a Krhové. Narazila ale na tuhý odpor místních obyvatel. Obě části začaly hrozit tím, že pokud budou školy zrušeny, nechtějí být součástí Valašského Meziříčí. Ačkoliv radnice optimalizaci odložila, lidé z Poličné i Krhové začali sbírat podpisy na petici žádající vypsání referenda o odtržení. Zastupitelé Valašského Meziříčí nakonec referendu museli dát zelenou.

Valašskomeziříčská radnice provedla i řadu dalších ústupků – zavázala se k větší průhlednosti jednání a zástupcům osadního výboru nabídla účast na jednáních. Zastupitelé také stáhli z projednávání plánovaný převod majetku z katastru Krhové přímo na město. Ten by místní část připravil o pozemky a stavby za 130 milionů korun.

Z jednání zastupitelstva města
Z jednání zastupitelstva města

Školy bývají častou příčinou dezintegrace měst

Právě spor o školu byl důvodem odtržení Spešova od Blanska. Město mělo v úmyslu před lety školu zavřít, ale narazilo na odpor Spešovských. Ti se rozhodli pro samostatnost a plánovali, že školu opraví. Nakonec se ale stejně školu nepodařilo zachránit. Děti tak dál musely jezdit do školy v Blansku či do okolních obcí.

Případy rozdělení končily často soudními spory

Blansko versus Spešov

Spešov se od Blanska odtrhl před dvanácti lety. Jenže spolu se samostatností získala nová obec také část blanenských dluhů, konkrétně částku přesahující 800 tisíc korun. Peníze si Blansko vymohlo až v exekuci, to si ale nová obec nenechala líbit a pustila se do soudní bitvy. Krajský soud dal nejdříve za pravdu Blansku, následně ale Nejvyšší správní soud celou věc vrátil k novému projednání. Mimosoudně se obě strany dohodnout nedokázaly. Spor v roce 2009 definitivně ukončil Nejvyšší správní soud, když odmítl kasační stížnost Spešova. Dluh přesahující částku 800 tisíc korun obec definitivně „získala“ spolu se samostatností.

Slavičín versus Bohuslavice nad Vláří

Bohuslavice nad Vláří se od Slavičína odtrhly v roce 2001. Od té doby si nárokují 2,5 milionu korun. Při dělení majetku obec dostala pouze 40 tisíc korun, což považuje za příliš málo. U českých soudů obec neuspěla. Před časem se proto se stížností obrátila na mezinárodní soud ve Štrasburku. Pokud uspěje, Bohuslavice získají nejen požadovanou sumu, ale navíc ještě odškodné. Peníze jim už nebude muset vyplatit Slavičín, ale český stát. Je ale otázkou, zda štrasburský soud stížnost vůbec projedná. Města a obce se na štrasburský soud až na výjimečné případy obracet nemohou.

Slavičín versus Rokytnice

Do stejné situace jako Bohuslavice nad Vláří se dostala také Rokytnice. Ta se odtrhla od Slavičína v roce 2002. Finanční vyrovnání 719 tisíc nepovažuje obec za dostatečné. Podle vlastních odhadů by za podíl z akcií energetických a plynárenských firem měla dostat 5,6 milionu korun. Obec stejně jako Bohuslavice několik sporů prohrála, poté jej převedla na deset obyvatel. Ti se o poloviční sumu stále soudí.

Prostějov versus Držovice

Držovice získaly samostatnost v roce 2007 po 33 letech, kdy spadaly pod Prostějov. I ony měly pocit, že je město při dělení majetku ošidilo. Proto vedení nové obce požádalo Prostějov o vyrovnání ve výši 9,6 milionů. Město nabídlo mimosoudně třikrát méně, což Držovice odmítly.

O případu tak musel rozhodnout soud. Loni v květnu vynesl verdikt, podle něhož Prostějov nemusí Držovicím vyplatit ani korunu. To zaskočilo i advokátku města. „Takovýto výsledek je pro mě opravdu velkým překvapením, i když velice pozitivním,“ řekla advokátka Prostějova Olga Kaplová. První část nároků soud odmítl proto, že na podobný typ vyrovnání zákon nepamatuje, ta druhá byla zase prý formulována příliš pozdě, a proto je už promlčená. Držovice se proti rozsudku odvolaly ke krajskému soudu.

Břeclav versus Ladná

I tam spory o rozdělený majetek dospěly až k soudu. Teprve nedávno se vedení Břeclavi přiklonilo k tomu, že se s Ladnou pokusí vše urovnat smírem.