Konec světa? Konec a začátek jedno jest…

Praha – Očekávání určitého dějinného přelomu je něco, co je velice typického pro západní civilizace. Velký přelom, ve kterém vidí řada lidí konec světa, má přijít v pátek 21. prosince. Představy o konci světa mají i jihoameričtí indiáni, avšak je zde zásadní rozdíl. Podle etnologa Mnislava Zeleného, který s jihoamerickými indiány pobývá, totiž tato civilizace nikdy konec světa nepředpověděla. Mayové totiž rok 2012 neoznačili přímo za rok konce Země, nýbrž za konec jednoho cyklu a začátku dalšího.

Má dojít k určité obrodě kapitalistického systému, který lidi nabádá pouze k hromadění majetku a touze po nezměrném blahobytu. Duchovní prázdnota představuje pro evropskou civilizaci hrozbu.

Západní civilizace dle Zeleného přistoupila na logiku lineárního růstu. Lidi zajímá především blahobyt – růst HDP, ale i částek uložených v bankách. „Je to odklon od přirozenosti. Přirozenost je zaznamenána v univerzu. To je to, co by nás mělo regulovat. My jsme se ale od systému odchýlili,“ prohlásil cestovatel Zelený ve speciálu ČT24 Planeta Země 2012, podle něhož lidé v honu za mamonem a nestydatým hromaděním majetku zapomněli na přirozené cykly.

Mnislav Zelený, etnolog v Hyde Parku Civilizace:

„Mayové se předpovědím o konci světa věnovali především z toho důvodu, že byli přesvědčeni o tom, že čas se pohybuje v cyklech. Viděli totiž, že všechno se točí, přichází a zase odchází. Tím se od nich lišíme, my chápeme čas lineárně, oni cyklicky.“

„Indián nic nemá a nic nechce. To jsou věci, které si my nedovedeme vůbec představit. Čekají, že si všichni sklidíme, co jsme si zaseli. Že se dostaneme do nového věku, který by podle Mayů měl být daleko humánnější a přátelštější. Měl by tu panovat odklon od materialismu a příklon k duchovnu a k feminizaci celého světa.“

„Náš systém nelze donekonečna rozvíjet lineárním vzestupem za vyšší HDP, vyšší mzdy, vyšší zisky. To nemá logiku, nemůže to pořád stoupat nahoru, musí to mít nějaký konec. Celý ten svět změní svoje hodnoty na ty, které má indián.“

Dat, kdy měl nastat konec světa, již byla celá řada. Jen za posledních deset let měl svět skončit minimálně třikrát - v květnu 2003, koncem roku 2008 nebo například 21. října 2011. Podle Zeleného je ale konec světa velice vágní záležitost. „Je to záležitost vyšších civilizací, speciálně Mayů. Ti se tomu věnovali zejména proto, že jsou přesvědčeni, že čas se pohybuje v cyklech. Cykly totiž vidí kolem sebe. Vidí slunce, jak se pohybuje, nebo měsíc a uvědomují si, že se vše točí a že všechno přichází a odchází,“ popisuje Zelený. Známý etnolog zároveň ale podotýká, že západní civilizace čas vnímá jinak, lineárně. 

Přednášky Mayové: Pravda a mýtus o konci světa
Zdroj: ČT24/Univerzita Karlova

Konec a začátek jedno jest… Na řadu má přijít obroda

To je hlavní rozdíl i ve vnímání konce světa. Pro indiány totiž konec cyklu neznamená konec světa. „Podle indiánů konec a začátek jedno jest,“ vysvětluje Zelený. O tom, jak svět skončí, přitom panuje řada teorií. Mnoho lidí se domnívá, že nedojde k zániku planety, ale dojde k obrození společnosti, která se vzdá materialismu a zaměří se na duchovno. 

Následovat má obroda, přehodnocení světa. Současná duchovní prázdnota je totiž našlápnutím ke konci evropské civilizace. „Nutná je rovnováha mezi materiálnem a duchovnem. Musíme se začít chovat jako slušné děti,“ tvrdí Zelený v Planetě Zemi 2012. I zde však Zelený vidí zásadní problém, a sice ten, že nikdo pořádně nevysvětlil, jaké duchovno má nastat.

Zelený ve speciálu Planeta Země 2012

Mayové stovky let pozorovali pohyb Slunce, které se blížilo ke galaktickému rovníku. „Jedná se o takzvané místo strachu. Představuje konec, ale má tvar ženské dělohy, z níž vyrůstá nový svět,“ konstatoval Zelený. „Dvouhlaví hadi představují u Mayů naši ekliptiku, z jeho úst vyrůstá nový věk – nový kosmický otec, další Slunce,“ dodal cestovatel.

Zelený, který dlouhodobě pobývá s jihoamerickými indiány a kterého kmen Jawalapitiů dokonce adoptoval, by rád, kdyby naše civilizace načerpala ideje právě od indiánů. Ti totiž podle něj žijí v pohodě. Je to prý důsledek respektování přirozeného stavu a koloběhu přírody. Etnolog například vyzdvihuje absolutní svobodu jednotlivce, který v rámci loajálnosti ke komunitě je sice naprosto svobodný ve svých rozhodováních, ale dělá to, co se sluší a patří.

Zelenému je však ale vyčítáno, že život indiánů a adaptace jejich nahlížení na svět vidí příliš růžově. „Samozřejmě, že mají také své chyby. Jsou vznětliví a dovedou ve vzteku i někoho zabít. Ale já se tam cítím daleko bezpečněji a jsem tam s nimi šťastný,“ uzavírá Zelený.