„CEITEC si musí vytvořit vlastní identitu,“ říká Markus Dettenhofer

CEITEC (Středoevropský technologický institut) povede v následujících letech americký vědec Markus Dettenhofer. Jeho vizí je vybudovat z brněnského institutu svébytné centrum s unikátním vědeckým programem, které přitáhne pozornost vědců z celého světa. Zároveň počítá s úzkým provázáním vědeckého výzkumu s privátním sektorem, a tak i nezanedbatelným hospodářským přínosem pro jihomoravský region. V Profilu z 14. prosince hovořila s mikrobiologem a imunologem Markusem Dettenhoferem Patricie Strouhalová. 

Stal jste se ředitelem CEITECu, jak velká výzva to byla? Co na to říkala vaše rodina?
Výzva byla už ta mezinárodní soutěž, kde experti posuzovali moje vzdělání a zkušenosti a kde byla tvrdá konkurence. A rodina říkala: Pokud si myslíš, že jsi schopen tam pohnout s věcmi, měl bys do toho jít.

Jaká byla pro a proti?
CEITEC by mohl být postaven kdekoliv ve světě, ale v Brně představuje obrovskou příležitost, protože posouvá vědu na skvělou úroveň a představuje přínos pro hospodářský rozvoj na jižní Moravě i v Brně.

Pracoval jste jak v akademickém prostředí, tak v biologickém průmyslu. Jakou největší devízu jste si z těchto prostředí přinesl?
Solidní vzdělání je velmi důležité a neustále se dál vzdělávám, abych mohl realizovat každodenní rozhodnutí. A zkušenosti z biologického průmyslu mi pak poskytly pružnější pohled na věc. Kombinace akademických znalostí a zkušeností z průmyslu je proto pro tuto práci ideální.

Vystudoval jste mikrobiologii a imunologii na univerzitě v Berkley a na Harvardu. Co vlastně rozhodlo o tom, že jste opustil vědeckou výzkumnou práci?
Na Harvardu jsem se seznámil se spoustou typů různých technologií, ale i drobnými firmami, v kterých působili jak vědci, tak právníci a další profese. Uvědomil jsem si, že k tomu, abyste dělali vědu, která skončí v konkrétním produktu, potřebujete různé typy lidí. Pracoval jsem potom s velkou mezinárodní společností, kdy jsem byl pořád v kontaktu s lidmi a vedl vědecké projekty. A právě koordinace lidí při naplňování vědeckých úkolů je jednou z nejsilnějších věcí, která mě baví.

O co se teď budete snažit? Jaký jste si pro začátek stanovil cíl?
Pro bezprostřední budoucnost CEITECu je důležité dostat se na solidní základ, protože vznikl teprve minulý rok a je zatím ve velmi rané fázi. Musíme přicházet se solidními objevy, díky kterým si dobudeme uznání a podaří se nám přilákat perspektivní mladé vědce, ale i vědce již etablované.
V dlouhodobém horizontu především přináším vědu do Brna. CEITEC bude totiž přicházet s nápady, které budou dobré pro univerzity i firmy ve vzdělanostní ekonomice. Je to sice otázka desetiletí, ale s takovouto vizí do toho jdu.

Do Brna chcete přilákat špičkové odborníky. Z jakých oborů už jste někoho oslovil?
Přišlo k nám několik nových badatelů z různých částí světa. Zmínil bych Hedvig Hegyi z Yale, Jürgena Plitzko z Mnichova a také Vanessu Tognetti z Belgie. Potom chceme dál investovat do vybavení a budov a vytvořit prostředí, kde budou lidé moci svobodně komunikovat a objevovat. Právě o vytvoření lidského potenciálu a atmosféry, kde se můžou společně sdílet myšlenky, mi jde především.

Které ze zahraničních center je pro vás vzorem? Kterému se chcete vyrovnat, anebo ho rovnou přeskočit?
Někoho přeskočit je skutečně velmi ambiciózní. Ve světě je ale řada příkladů, z kterých si lze vzít příklad. Třeba vědecký institut VIB (Vlaams Interuniversitair Instituut Voor Biotechnologie) v Belgii nebo MIT (Massachusetts Institute of Technology). Je ale také důležité, aby si CEITEC vytvořil svou vlastní identitu. Tím se teprve staneme zajímavými. Nechceme jen kopírovat.

Co všechno lze v centrech CEITECu studovat?
Máme širokou platformu technologií v různých vědách, zejména však v materiálových vědách a vědách o živé přírodě. Týká se to zejména nanotechnologie, strukturní biologie, rostlinných systémů, výzkumu mozku a lidské mysli, molekulární veterinární medicíny. Je tam spousta oblastí, kde se bude potkávat věda o materiálech s vědami o živé přírodě. A pak je tam personalizovaná medicína a interakce léků s různými molekulami.

Jak bude vypadat vaše spolupráce se soukromým sektorem?
To je důležitý komponent naší budoucnosti. Spolupráce se nabízí na různých úrovních. Nejdříve půjde o servisní kontrakty, s kterými se začíná nejsnadněji. Ovšem pak budeme s jednotlivými firmami spolupracovat i na vývoji, kdy něco vynalezneme a dáme na to firmám licenci. A na konci je vytváření společných firem, což je dlouhodobá záležitost.

V čem podle vás děláme tu velkou chybu, že své vědce a výzkum neumíme tak dobře prodat, jako to umí jinde v cizině?
To je věc skutečně zřejmá. Lidé v akademickém světě často nerozumí svému zákazníkovi, nevědí, co přesně chce. Musíme se dostat do fáze, kdy mu budeme o něco lépe rozumět a také budeme schopni vysvětlit, co mu můžeme nabídnout. Jde o jakousi interpersonální schopnost. A důležitý je také právní rámec, kdy se musí zavést řada věcí, aby to efektivně fungovalo. To je velký úkol a my na něm pracujeme.

V roce 2009 jste byl členem týmu pro Panamu, kde jste navrhoval nový ekonomický model založený na technologiích. Nakolik je to srovnatelné s tím, co vás čeká v České republice?
Panama a Česká republika se velmi liší, co se úrovně rozvoje týče. Panamu zajímají inovace a chce vytvořit svou vědu, aby tam díky tomu mohly vznikat nové podniky. Česká republika má na rozdíl od Panamy rozvinutou infrastrukturu, univerzitní systém, je tu spousta výborných vědců. V Panamě jsem analyzoval problémy a navrhoval, co by se mělo udělat. Ale v CEITECu mohu nejen navrhovat, ale přímo to uvádět do praxe. To bude velice příjemné.

Jaký je nejlepší lék na to, aby se mladí a šikovní vědci, kteří odjedou do zahraniční na zkušenou a na stáž, chtěli vrátit do České republiky a pracovat tady ve vědeckých pracovištích?
Je skvělé, když vědci vycestují a jezdí na spoustu míst, aby se dostali do kontaktu s jinými lidmi, získávali zkušenosti a učili se. A jak je přilákat do České republiky? Je potřeba mít srovnatelné podmínky. Nejde přitom jen o budovy a vybavení, ale spíše o kulturu myšlenek a nápadů v určitém prostředí, aby bylo to prostředí konkurenceschopné.

S kterými zahraničními centry podobného typu budete úzce spolupracovat?
Už jsme zahájili spolupráci s různými institucemi zejména v Evropě a budeme ji prohlubovat. Máme partnerství například s Imperial College v Londýně, Rakouským technologickým institutem a ETH (Die Eidgenössische Technische Hochschule) v Curychu.    

Co vás na vaší práci baví nejvíc?
Moje práce je velice dynamická. Baví mě, že tam jsou neustále nové výzvy a že se člověk musí neustále učit něco nového. Takže i když jsem byl vybrán proto, abych využil svoje zkušenosti z minulé práce, musím se učit nové a nové věci.        

Co má mít podle vás dobrý šéf?
Dobrý šéf by měl být spravedlivý, rozhodný a měl by umožňovat lidem rozhodovat na své úrovni, aby mohli růst ve své kariéře. Šéf musí dávat lidem dostatečnou svobodu a zároveň je vést a být pevný a zásadový.

Markus Dettenhofer (*1967, USA)

Mikrobiolog a imunolog. Mikrobiologii a imunologii vystudoval na renomované University of California v Berkley. Titul Ph.D. získal z molekulární mikrobiologie a imunologie na Johns Hopkins University. Postdoktorské studium z genetiky absolvoval na Harvard Medical School. Před nástupem do CEITECu řídil výzkumné projekty ve firmě Crucell (Johnson & Johnson) zabývající se například objevy protilátek a očkovacích látek proti respiračnímu syncytiálnímu viru. Pracoval jak v akademickém prostředí, tak v biotechnologickém průmyslu, a získal tak značné manažerské zkušenosti v oblasti řízení mezinárodních vědeckých projektů, transferu technologií a marketingu. Je také autorem řady vědeckých publikací v renomovaných časopisech.


(redakčně kráceno)