Renesanční kostelík poodkryl tajemství

Štípa na Zlínsku - Při rekonstrukci kostela nedaleko mariánského poutního místa objevili archeologové několik hrobů a kosterních pozůstatků. Archeologové teď řeší otázku. Byli v kostele pohřbeni potomci rodu Šternberků či Nekešů nebo jen bohatší obyvatelé obce?

Nebožtíci u sebe neměli téměř žádnou hrobovou výbavu, žádný knoflík nebo mince. Archeologové tak zřejmě, pokud v budoucnu neudělají testy DNA, nebudou moci nikdy s přesností určit, na čí pozůstatky narazili. Jasné je jen to, že kostry pocházejí z 15. až 17. století. Historické prameny přitom mluví o tom, že zde byli pochováni Nekešové a Šternberkové.

Nalezené kosti nechají archeologové pod zemí, pouze je zadokumentují. Nebožtíky v hrobech archeologové odvezou kvůli dalšímu zkoumání, ale také proto, že podlaha kostela je odkryta teprve z poloviny a při dalším odkrývání by se nálezy mohly poškodit. Celé kostry bude zkoumat antropolog, který tak může zjistit, jak nebožtíci umřeli, jaké měli nemoci či zranění. „Nejstaršími konstrukcemi jsou dvě barokní krypty, které pocházejí zřejmě z 16. století. Bohužel je nemůžeme přesněji datovat,“ vysvětluje problém s určením původu koster archeolog Ivan Čižmář.

Původně gotický kostel přestavěla ve druhé polovině 14. století z malé kaple rodina Šternberků. Svému účelu sloužil až do poloviny minulého století. Od štípské farnosti si kostelík před lety vzalo do pronájmu občanské sdružení Communitas auxilium, které jej postupně opravuje. Rekonstrukce má být dokončena do 30. září příštího roku, kdy uplyne přesně 250 let, co byla přenesena soška Panny Marie do štípského mariánského poutního místa.


/*json*/{"map":{"lat":49.261636437119,"lng":17.715228796005,"zoom":18,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":49.261447390816,"lng":17.715346813202,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/