Některé farmy začaly rozšiřovat chov prasat

Šebetov - Českým chovům prasat svitla naděje na lepší časy. Ministerstvo zemědělství znovu zvažuje, že jim navýší dotace, a tak někteří tradiční chovatelé, kteří v minulosti chovy spíše redukovali, začínají chovy rozšiřovat. „Zachráněna“ tak byl například i farma v Šebetově, kam se chov vrátil. Před rokem přitom areál zel prázdnotou. Musel jej opustit Agropodnik Skalice nad Svitavou, který už nedokázal chov prasat ekonomicky udržet. Teď ho má nově v pronájmu Agrodružstvo Sebranice u Litomyšle a plánuje jeho rozšíření.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Jindřich Mynařík

„Prasata zde chováme dlouhodobě. Myslíme si, že tuto problematiku ovládáme. Je škoda, aby se u nás zavíraly chovy a abychom vodili děti dívat se na zvířata, jako jsou prasata, do zoo. Dovážet můžeme banány, ale nač dovážet vepřové?“ ptá se Jindřich Jílek z farmy v Šebetově.

Chov prasat je podle něj podnikání jako každé jiné, je nutné počítat s riziky. „Jediné, co žádáme, jsou srovnatelné podmínky s ostatními chovateli v Evropské unii, abychom jim byli schopní konkurovat,“ řekl Jílek.

„Je dobře, že se to tu podařilo zase trochu obnovit. Většina z nás postupně skončila na pracovním úřadě a jsme rádi, že se sem zase můžeme vrátit,“ řekl údržbář vepřína Lubomír Grepl.

Spokojen je i starosta Šebetova. „Prvních osm místních obyvatel má práci. V předchozím roce to přitom vypadalo, že farma zanikne. “Během roku se hlásila spousta zájemců, ale pokaždé z prodeje sešlo," uvedl šebetovský starosta Zdeněk Čížek.

Přitom právě Blanensko patřilo v minulosti k oblastem, kde byla živočišná výroba patrná na každém kroku. Za posledních deset let ale zaniklo více jak devadesát procent chovů. „Je to kvůli tomu, že se k nám dováží levné maso ze zahraničí, například z Německa, ale také z Polska. V okolních státech dokonce stavy prasat navyšují, zatímco u nás počet prasat klesá,“ řekl tehdy předseda představenstva okresní agrární komory Kamil Vystavěl.

Dnes je situace trochu jiná. Ministerstvo zemědělství totiž změnilo k chovatelům přístup. Pokud jde o dotace z národních zdrojů, ty se v roce 2012 oproti roku předchozímu zvýšily z 1,18 na 1,30 miliardy. Nejvíce přitom vzrostly dotace směrované do podpory živočišné výroby, u prasat a kuřat dokonce o 150 milionů.

„Živočišnou výrobu podporujeme, abychom zvrátili trend zvyšující se závislosti na dovozu, a současně chceme docílit zvýšení počtu pracovních příležitostí na venkově. Navíc usilujeme o to, aby v novém rozpočtovém období od roku 2014 nebyla dotační preference rostlinné výroby tak silná jako dosud,“ konstatuje ministr zemědělství Petr Bendl.

Dotace do živočišné výroby - sektor prasat a drůbeže (v milionech Kč)
Zdroj: www.eagri.cz
Autor: ČT Brno

Zda to ale znamená, že se chov prasat v Česku vrátí na svoji někdejší úroveň, není jasné. „Ti, kdo s chovem skončili, jej už podle mého názoru neobnoví. Je na to totiž potřeba velký vstupní kapitál, kolem dvaceti milionů. Nadějí by ale mohli být ti, kteří chovy nezrušili, ale třeba jen omezili a teď je začínají postupně znovu rozšiřovat,“ uvedl ředitel Svazu chovatelů prasat Čech a Moravy Jan Stibal.

K těm patří například zmíněné družstvo ze Sebranic. Ale také Agrofert či svitavský Drupork. Ten si už loni pronajal další farmu a na ní s chovem vepřů pokračuje. „Máme tady asi dva a půl tisíce prasat na výkrmu, plus asi čtrnáct set selat s prasnicemi a prasničkami. Do budoucna plánujeme stav ještě navýšit,“ řekla vedoucí provozu farmy v Újezdu u Černé Hory Tereza Beránková. Prasata přitom Drupork chová například v Trhovém Štěpánově, Bezděčí u Trnávky, Jaroměřicích, Korouhvi, Makově nebo třeba ve Starém Městě u Uherského Hradiště.

Porovnání počtu prasat v ČR
Zdroj: ČT24

Pro českého spotřebitele by to ale mohlo znamenat především to, že bude jíst opět české vepřové. To se k nám totiž ve velkém stále dováží z Německa a Polska. A právě tyto země určují i cenu vepřového u nás, a dávají tak i odpověď na otázku, zda jim naši chovatelé budou schopni konkurovat. Náklady na výrobu masa jsou totiž stále především v menších chovech stále vyšší než výkupní cena. „Ti, kteří nemají například vlastní krmné obilí, jsou na tom pak mnohem hůř,“ dodal Stibal.

Přesto i on stejně jako sebranické družstvo věří, že v roce 2013 na tom budou chovatelé prasat lépe a chovy se začnou pomalu, ale jistě rozšiřovat. Po českých prasatech, respektive mase je poptávka. Čeká na něj i majitel řeznictví a uzenářství v Olešnici František Šutera, který nechce nakupovat maso ze zahraničí, i když je levnější. „Je mnohem méně kvalitní než to české, z dovozu sem jde většinou už maso přebrané. A také chci podpořit české zemědělce,“ uvedl Šutera. Dříve nakupoval maso v Šebetově i v Újezdě u Černé Hory. Po ohrožení jejich chovů však byl nucen vozit maso ze vzdálenějších částí republiky.