Rodina Elišky dostane odškodné bezmála 4,2 milionu, rozhodl soud

Valašské Meziříčí – Soud přiznal rodičům Elišky Marschavellové kvůli chybě lékařů odškodné bezmála 4,2 milionu korun. Lékaři z nemocnice ve Valašském Meziříčí v roce 2008 včas neurčili správnou diagnózu. Dívka tak ve dvou letech skončila s nevratně poškozeným mozkem upoutaná na lůžku. Žalovaná nemocnice svoji chybu odmítá. U soudu zazněly dlouho očekávané znalecké posudky, které měly určit, zda lékaři pochybili.

Odborníci z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se ve svém posudku postavili na stranu rodiny malé Elišky. Podle posudku, který dnes u soudu zazněl, lékaři pochybili, když neprovedli lumbální punkci a nenasadili antivirotika už při podezření na nemoc. „Nepochybně došlo k pozdnímu stanovení diagnózy. Navíc byly podceněny znalosti matky, která své dítě znala nejlépe,“ píše se v posudku. Lékaři také konstatovali, že poškození mozku jsou v Eliščině případě nevratná.

Přesně opačný názor zaujala Čestná rada České lékařské komory. Podle jejích závěrů jsou lékaři nevinní, protože nemoc měla atypický a raritní průběh a nešlo jí nijak zabránit. S tímto posudkem ale soud nesouhlasil.

Rodina Elišky požadovala odškodné přesahující 12 milionů korun, soud rodině přiznal částku téměř 4,2 milionu korun. Zaplatit ji musí dětské oddělení valašskomeziříčské nemocnice. Soud naopak uznal nevinu dětské neuroložky Heleny Sýkorové, u které měla Eliška podstoupit neurologické vyšetření, ale lékařka ji odmítla vyšetřit. „Vůči neuroložce to bylo zamítnuto, byla jen jedním z lékařů, za průběh léčby odpovídala nemocnice,“ řekla soudkyně Kateřina Punčochářová pro ČTK.

Nemocnice se k věci zatím odmítla vyjádřit s tím, že se nejprve seznámí s písemným vyhotovením rozsudku. „Do té doby nebudeme věc blíž komentovat,“ řekla mluvčí skupiny AGEL, pod niž nemocnice spadá, Hana Szotkowská. Pokud by se nemocnice odvolala, věc by řešil Krajský soud v Ostravě.

Rodiče žádali převoz Elišky do lepší nemocnice. Lékaři to odmítli

Tragický příběh začal tři týdny před Vánocemi 2008. Tehdy Leona a Tomáš Marschavellovi nechali převézt svoji dvouletou dceru záchrankou do valašskomeziříčské nemocnice. Vyděsily je záškuby na pravé líci a v oblasti oka a také zvýšená teplota. Od nemocnice čekali pomoc a velmi se báli. Stav malé hospitalizované Elišky se totiž zhoršoval, přestávala reagovat na slova a zvyšoval se u ní i počet záškubů.

Doporučené CT vyšetření, které by pravděpodobně fatální nemoc odhalilo a mohlo by její následky zmírnit, se nakonec neuskutečnilo. A protože nemocnice nemá dětského neurologa, byla holčička odeslána na vyšetření do Vsetína k místní neuroložce Haně Sýkorové. Jenže ta prohlásila, že když má dítě teploty a je na analgetikách, žádné vyšetření mu udělat nemůže. Velmi se přitom podivovala, proč nemocnice vyslala dítě v takovém stavu za ní, když ona mohla přijet do nemocnice.

„Prosili jsme lékaře, ať ji převezou do nemocnice vyššího typu, ale nechtěli. Až po třech dnech, kdy jsme na tom rezolutně trvali a byli připraveni ji odvézt sami, ji do Olomouce přeložili. S tím, že jí vlastně nic vážného není. V olomoucké fakultní nemocnici o dvě hodiny později řekli opak. Udělali okamžitě CT a magnetickou rezonanci a potvrdili nám fatální diagnózu a poškození mozku naší Elišky,“ vyprávěla matka Leona Marschavellová.

Otec Tomáš Marschavell

„Kdyby si primářka nehrála na Boha a přiznala sama sobě, že si s tím neví rady, mohla mít Eliška naději.“


V olomoucké nemocnici, kde prohlásili stav dítěte za kritický, Elišku sice nakonec zachránili, zvrátit mozkové poškození však už nedokázali. „Eliška potřebuje péči 24 hodin denně. Nesedí, sama nejí, opakovaně dostává epileptické záchvaty. Reaguje pouze na slova ano a ne. Ročně nás vyjde péče o ni na 250 tisíc korun,“ dodala před soudem matka.

Už v roce 2010 znalecká komise ministerstva potvrdila chybu lékařů

Posudek vydala již v roce 2010 znalecká komise Ministerstva zdravotnictví. Jeho dílčí závěr je jasný: nebyla dostatečně zvážena možnost neurologických potíží. Včasnější nález mohl onemocnění odhalit. A ačkoliv je nemoc velmi vzácná a včasná léčba nemusela holčičce pomoci, mohla zmírnit následky.

Herpetická meningoencefa­litida

Patří mezi nejzávažnější meningoencefalitidy v dětském i dospělém věku. Je to zánět mozku a mozkových blan. Projevuje se horečkou, světloplachostí, někdy zvracením a různými neurologickými příznaky dle postiženého laloku. Dochází např. ke změnám osobnosti, halucinacím, poruchám schopnosti rozumět řeči nebo mluvit. Může dojít k poruchám hybnosti či výpadkům ve zrakovém poli. V nejtěžších případech může dojít ke kómatu až smrti. I při možnosti kausální terapie je diagnostika často opožděná, onemocnění má vysokou mortalitu a přeživší mají vysoké procento pravděpodobnosti trvalých neurologických následků.