Zima je pro vodní ptáky letos krušná, s krmením pomáhají lidé

Přerov - Mrazy trápí i vodní ptáky. V těchto dnech jsou skoro úplně odkázaní na potravu od lidí. Labutě, kachny nebo lysky, které zůstaly na zimu v Česku, se soustřeďují hlavně na nezamrzlých místech řek v centrech měst. Díky tomu, že potravy od lidí je dostatek, zůstalo jen v Přerově a jeho okolí zimovat dva a půl tisíce vodních ptáků.

Houfy kachen a labutí, občas lyska černá, vedle hejno racků bouřních - všichni se slétli na Bečvu v centru Přerova. I přes silné mrazy se tam mají vodní ptáci dobře. Adin Vyhlídka z Přerova patří k těm, kteří na ptáky nezapomínají. „Nejlepší je pečivo z minulého dne,“ říká krmič ptactva.

A vhodná není ani potrava, která je shnilá nebo slaná. „Z plesnivého jídla by mohli dostat otravu a ze slaných by mohli mít v zimě, kdy jsou oslabení, trávicí problémy a mohli by i uhynout,“ řekl ornitolog Jiří Šafránek.

Letošní zima není pro vodní ptáky ideální. „Jednou je minus deset, pak se hned teplota zvedne, pak zas minus deset. Takové kolísání není dobré, a to jak z hlediska potravy, tak z hlediska úkrytů,“ vysvětloval vedoucí ornitologické stanice Muzea Komenského v Přerově Josef Chytil.

Ptáci totiž musí i několikrát za zimu měnit svoje hnízdiště, a to je hodně vysiluje. Na poli za Tovačovem zimuje hejno labutí. Je mezi nimi i jedna rarita – labuť zpěvná, která pochází ze Skandinávie.

„Objevila se tady v zimě před osmi lety, ale místo toho, aby v době hnízdění odletěla do Skandinávie, tak zůstala na střední Moravě. Nikdo si to nedovede vysvětlit, proč zůstává tady,“ líčil ornitolog Jiří Šafránek.

Zimování v Česku jí asi vyhovuje. S hejnem labutí velkých vyzobává obilí vyseté na podzim. Zima zatím vyhovuje i ptákům ve městech – pokud by neměli dostatek potravy od lidí, odletěli by jinam.