V rožnovském skanzenu se slavil masopust

Rožnov pod Radhoštěm - Starobylé dřevěné městečko, které je součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, dnes roztančilo tradiční masopustní veselí. Lidé se mohli poučit, jak se masopustní rej v minulosti odehrával na Valašsku, Slovácku nebo na Hané. Pochutnávali si na místních specialitách. Akci každoročně navštíví tisíce lidí.

Masopustní program v rožnovském skanzenu začal dopoledne v deset hodin. „Masopust je považován za nejveselejší období v roce. Je to doba vegetačního klidu, příliš se nepracuje, ale už se pomalu začíná prodlužovat den, což symbolizuje přicházející nové světlo, nový život a novou úrodu. Konají se různé bály, besedy, zabíjačky nebo svatby,“ řekl ředitel muzea v Rožnově pod Radhoštěm Jindřich Ondruš.

Ačkoliv je masopust spojován s křesťanskými zvyklostmi, masky v průvodech i některé další zvyklosti vycházejí z pohanské tradice. „Ve své době měla každá maska svůj symbolický význam. V průvodu téměř vždy najdeme medvěda a jeho medvědáře nebo Žida. S medvědem si každá hospodyně musela zatancovat, odmítnout ho bylo nemyslitelné,“ zdůraznil Ondruš. V masopustních průvodech nechybí ani smrtka, čert nebo postavy symbolizující různá řemesla.

Masopust v rožnovském skanzenu
Masopust v rožnovském skanzenu

„Na obchůzkách máme dva dobré rožnovské soubory, které se jmenují Javořina a Radhošť. Oba při programu předvedou místní masky, nebo jak se dříve tancovalo. Při tanci se muselo hodně vyskakovat, aby úroda byla vysoká,“ řekla režisérka masopustního programu Milena Bahounková. Poprvé v Rožnově hostoval také soubor Lipina z Vracova.

Dobré jídlo a pálenka k masopustu neodmyslitelně patří

Masopust lahodí nejen oku, ale i chuťovým buňkám. „Na stolech o masopustu nechybí klobásy, slanina nebo smažené koblihy, a samozřejmě dobrá pálenka,“ popsal Ondruš.

Masopust
Masopust

Součástí programu v rožnovském skanzenu je už tradičně i několik soutěží spojených s lokálními dobrotami. Dvě z nich jsou určené pro profesionály v kuchařském oboru. "Jsou to soutěže o nejlepší valašskou klobásu a nejlepší valašskou tlačenku. Hodnotí je odborníci, uvedla Bahounková. Třetí soutěž o nejlepší řeznický stánek hodnotí návštěvníci, jeden z nich navíc může vyhrát vepřovou kýtu.

Masopust vrcholí v posledních třech dnech před Popeleční středou. „Dělají se magické zvyklosti, které mají zajistit budoucí úrodu, prosperitu a ochranu před nepříznivými silami. Veselí končí v úterý večer zábavou s pochováváním basy,“ vysvětlil ředitel muzea. Úderem půlnoci potom vypukne čtyřicetidenní půst.

Masopust (v nářečí také šibřinky, fašank či ostatky) se váže na křesťanské tradice. Jedná se o karnevalové období, které trvá od Tří králů až do Popeleční středy. Ta v roce 2013 připadá už na 13. února.

V minulosti byl zejména konec masopustního veselí pro lidi dobou hodování, kdy se mohli bavit a dosyta najíst. Na šlechtických dvorech se konaly bohaté hostiny, na vsích tancovačky a vepřové hody. Poté následuje čtyřicetidenní předvelikonoční půst.