Unikátní archeologický nález: Dvojici rituálně pohřbili před 3 500 lety

Kunovice - Tři a půl tisíce let čekala pohřbená dvojice na své objevení. Kostry ženy a muže, kteří pravděpodobně žili v době 1500 let př. n. l., ležely ukryté pod zemí na zahradě rodinného domu v Kunovicích. Podle netypické polohy kosterních nálezů archeologové usuzují, že se patrně jedná o rituální oběti, které by mohly být spojené s tzv. slunečním kultem.

Když se Tomáš Čabla rozhodl pro terénní úpravy na zahradě u rodinného domku v Kunovicích, netušil, jaký objev na něj čeká. Asi dva metry pod zemí, ve vrstvě přepálené hlíny, odhalil velmi zachovalé kostry muže a ženy, kteří byli pohřbeni ve specifické poloze, jež naznačuje jejich možný rituální náboženský svazek. Kostra ženy má silně zalomený krk, což by mohlo odkazovat na zlomený vaz.

Tři a půl tisíce let starý archeologický nález oznámil Tomáš Čabla své známé, která pracuje v muzeu. Ukázka kostry se tak dostala až k archeologům Slováckého muzea. Ti nález považují za zcela unikátní. Nejen proto, že se jedná o velmi staré kostry, ale především pro netradiční pozici, v jaké byl pár pohřben.

Podle odborníků se jedná o symbolické uložení do hrobu. Kromě kosterních pozůstatků ležel pod zemí také úlomek keramiky, bronzový náramek a menší korálek. Archeologové zatím sbírají finance na nákladnou analýzu radiokarbonovou metodou, která by o obou kostrách prozradila více. Zatím vše nasvědčuje tomu, že muž a žena zemřeli asi v pětadvaceti letech.

Pokud se prokáže souvislost s tzv. slunečním kultem, je možné, že žena mohla symbolizovat kněžku či matku slunce. Pohřbena byla jako při porodu, přičemž její rodidla směřovala k místu, kde o zimním slunovratu vychází slunce. „Muž měl nohy pokrčené a jeho pohled směřoval k místu, kde by mělo vycházet slunce,“ vysvětluje archeolog Slováckého muzea Tomáš Chrástek. Žena tedy mohla reprezentovat sluneční matku, zatímco muž zimní slunovrat.

První návštěvníci Slováckého muzea by mohli spatřit unikátní kosterní nálezy nejdříve za rok. Do té doby je musí prozkoumat antropologové a na své si přijdou i pracovníci konzervátorské dílny. Složit tři a půl tisíce let staré kostry je náročný úkol: „Člověk to musí prostě zkoušet jako puzzle. No a když má nějaké zkušenosti z antropologie, tak je to výhoda,“ popisuje náročný proces skládání koster konzervátor Ondřej Mour.

Podobný nález spojený s rituálním stylizovaným pohřbem je na Moravě ojedinělý. V minulosti se archeologům nedaleko Blučiny na Brněnsku podařilo odhalit hrob s větším počtem kosterních nálezů, ale kosti byly rozlámané, opálené a se zářezy.