Bezpečnostní zóny u ropovodu Družba pravidelně hlídá vrtulník

Jižní Morava - Nad nejdelším ropovodem na našem území – Družbou, pravidelně hlídkuje vrtulník. Posádka kontroluje, jestli se v bezpečnostní zóně neobjevilo nic, co tam nepatří. Dnes se vrtulník vypravil z centrálního tankoviště v Nelahozevsi až ke slovenským hranicím. Ve vzduchu hlídkoval téměř osm hodin.

„Letecké kontroly provádíme do výšky padesáti metrů a při rychlosti do 60 kilometrů v hodině, abychom nepřehlédli nějaké závady nebo zásahy třetí osoby v bezpečnostním pásmu,“ popisuje vzdušné kontroly bývalý vojenský pilot Karel Sluka.

Při dnešní kontrole objevila letecká hlídka například nepovolené hnojiště. Mrva může na potrubí způsobit korozi, proto ji musí zemědělci odstranit. „Měli jsme případ, kdy v zabezpečovacím pruhu došlo k tomu, že vlastník pozemku nakopl elektrokabel, a přerušil tak provoz ropovodu. Proto je kontrola nutná nejenom pochůzkou, ale také z helikoptéry,“ vzpomíná na jedno z narušení bezpečností zóny Vít Tůma, technický ředitel společnosti Mero, která ropovod provozuje.

„Ropovod Družba vede i zahrádkářkou kolonií, což by správně nebylo v zabezpečovacím pruhu možné. Takhle jsme to ale podědili,“ komentuje nedostatky výstavby ropovodu Tůma. Součástí bezpečnostních opatření je také údržba lesních koridorů. Kvůli viditelnosti nesmí v blízkosti ropovodu nic růst. Společnost, která Družbu spravuje, hlídá i případné zloděje. Ti se občas pokoušejí potrubí navrtat. K jejich zklamání tu ale teče jen surová ropa.

Jižní větev Družby vede z ruské Samary do Litvínova
Jižní větev Družby vede z ruské Samary do Litvínova

Družba loni oslavila padesáté výročí, podle provozovatelů je stále v dobrém stavu. Ačkoliv se o výstavbě rozhodlo už v roce 1958, stavět se začalo až o čtyři roky později. Družba byla dokončena v roce 1965, čímž se z ní stal první ropovod, který vedl na našem území.

„Obecně je ropovod Družba nejdelší na světě, jeho jižní větev dosahuje délky přes 3 800 kilometrů. Ročně jí proteče čtyři až pět milionů tun ropy,“ zmiňuje některé unikáty odborník na českou energetiku Tomáš Vlček. Ropovod na své cestě prochází územím Ukrajiny, Běloruska i Ruské federace. Takzvaná jižní větev Družby vede z ruské Samary a svou trasu končí v Litvínově.

Družba byla prvním ropovodem, který vedl na našem uzemí
Družba byla prvním ropovodem, který vedl na našem uzemí
Více fotek
  • Družba byla prvním ropovodem, který vedl na našem uzemí zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/44/4366/436588.jpg
  • Družba se stavěla mezi lety 1962 až 1965 zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/44/4366/436589.jpg
  • Družba má na našem území délku 357 kilometrů, včetně odboček 505 kilometrů zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/44/4366/436590.jpg
  • Ropovod Družba měl upevnit naše vztahy s východem zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/44/4366/436587.jpg

„Ropovodem Družba dovážíme dvě třetiny spotřeby ropy v České republice,“ říká Vlček. Přesto na něm ale nejsme zcela závislí. V případě přerušení dodávek má stát zásoby ropy na tři měsíce. Pojistkou je také druhý ropovod na trase Ingolstadt - Kralupy - Litvínov. Ač je kratší, přesto by dokázal Družbu v dodávkách ropy částečně zastoupit.

Občas může dojít k mimořádným odstávkám v dodávkách ropy, většinou se jedná o technické důvody. Přesto se v minulosti vyskytly i příčiny politické: k přerušení dodávek došlo den po podepsání smlouvy o americkém radaru v Brdech.

Základní údaje o ropovodu Družba

  • O stavbě ropovodu Družba rozhodlo 10. zasedání tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) v prosinci 1958 v Praze.
  • Úsek ropovodu Družba na území dnešní ČR byl budován v letech 1962 až 1965.
  • Modernizace českého úseku proběhla v letech 1999 až 2003 a stála více než miliardu korun.
  • Celková délka trasy ropovodu na našem území je 347 kilometrů, včetně zdvojení a odboček pak měří 505 kilometrů.
  • Přepravní kapacita ropovodu Družba je 9 a půl milionů tun ropy ročně.
  • Průměrná hloubka uložení potrubí je jeden a půl metru pod povrchem.