Ostrava - Ostrava chce koncepčně řešit sociálně vyloučené lokality na svém území. Vyčlenilo první čtyři byty pro rodiny, kterým pomůže vymanit se z nepříznivé situace. V budoucnu chce na sociální bydlení získat peníze od Evropské unie. Opožděný start kritizuje zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Ostrava podle ní měla mít pro ghetta plán záchrany už dávno.
Vedení Ostravy začalo pomáhat některým Romům dostat se z ghett
Typická vyloučená lokalita je ulice Palackého v Ostravě-Přívoze. Naprostou většinou obyvatel jsou Romové a práci tam má málokdo. Další podobné enklávy jsou Vítkovice, Přednádraží.
Alžběta Pechová je jednou z těch, kteří chtějí z ghetta pryč. Hlavně kvůli vnučce. „Jak já bych chtěla pracovat, ale žádná práce pro mě není,“ říká Alžběta Pechová, která má aspoň štěstí v tom, že sehnala obecní byt. Někteří skončili na ubytovně v Jílové ulici. Josef Puškár sdílí se známým pokoj, který má devět metrů čtverečních. Ve stejných bydlí i rodiny s pěti dětmi. Platí čtyři tisíce za osobu.
Reportáž Marty Pilařové a Pavlíny Daňkové (zdroj: ČT24)
A někde je i hůř. V přeplněné ubytovně na Cihelní ulici aktuálně řeší hygienici nákazu úplavicí. Prvním čtyřem rodinám teď město nabídlo cestu ven z ghetta. Náměstek primátora Martin Štěpánek slavnostně předal klíče od nových bytů čtyřem romským rodinám. Tím pro ně vše začíná. Město chce dohlédnout i na další oblasti jejich života.
„Poskytujeme jim bydlení, snažíme se jim sehnat vzdělání i zaměstnání. Rodiny jsou zase povinny ten program dodržovat starat se o své okolí posílat děti do škol,“ vysvětluje náměstek primátora Martin Štěpánek.
Vojtěch Duda a Olga Ferencová žili s ročním dítětem společně s rodiči v jednom pokoji. Poprvé mají šanci postavit se na vlastní nohy. Na startovní čáře je pro ně připraven byt dva plus jedna. Dalším cílem je sehnat si práci. „Mám rekvalifikační kurzy, zámečnický a nedodělaného kuchaře. Nemám ale praxi,“ říká Vojtěch Duda.
Stěhování do většího se dočkala i Nikola Dirová. S partnerem a dítětem bydlela v jednom pokoji na ubytovně. Platila 9 tisíc korun. Podobným způsobem chce město do konce roku umístit dalších padesát osob. V dalších letech chce potom na podobné programy čerpat peníze z Evropské unie. Podle zmocněnkyně pro lidská práva by se mělo město zabývat nejen prevencí, ale i aktuálními problémy.
„Stále mi chybí reakce města na aktuální problémy a aktuální situaci například v Přednádraží. V tomto případě hodnotím přístup města velmi negativně,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
Podle vedení města k žádnému pochybení nedošlo, sociální pracovníci se prý problémy snaží řešit. Svou práci chtějí v březnu prezentovat v Bruselu, kde budou žádat peníze na další programy pro sociálně vyloučené.